Vědci z Akademie věd se už měsíce snaží zarazit plán, který by v budoucnu znamenal přesun dotací spíše aplikovanému výzkumu a firmám. Záchranu hledají v premiérovi Janu Fischerovi, který jim přislíbil půl miliardy na institucionální výdaje a přistoupil na podrobné jednání o budoucnosti financování výzkumu.
Ve svém projevu pak Jiří Drahoš argumentoval tím, že nezná efektivnější vědeckou instituci v Česku, než kterou je Akademie věd. "Zatímco v Akademii pracuje 15 procent z celkového počtu vědeckých pracovníků v zemi, produkují 38 procent celkových vědeckých výsledků," řekl s odvoláním na Český statistický úřad.
Diplomatická "slovíčka"
Prezident Václav Klaus nicméně jazykem diplomata naznačil, že celkové peníze pro vědu (aniž by rozebíral poměr mezi aplikovaným a základním výzkumem, jehož změna Akademii vadí nejvíce) bude třeba "vnímat v kontextu ekonomické situace země".
"Na omezení příjmů si bude muset zvyknout i Akademie věd," řekl pak přímočařeji Klaus, podle něhož bude kvůli hospodářskému poklesu méně peněz na všechny rozpočtové kapitoly. A to i po volbách, podotkl prezident s odvoláním na nedávný marný pokus ministra financí Eduarda Janoty prosadit úsporný rozpočet.
Prezident zdůraznil, že i příjmy z fondů Evropské unie jsou ve skutečnosti pro AV rozpočtovými prostředky, s nimiž je třeba počítat.
VZTAH VÁCLAVA KLAUSE K AKADEMII VĚDMinulý týden na snídani s podnikateli pořádané týdeníkem Euro prezident Klaus mimo jiné poznamenal, že většina zemí takovou instituci, jako je česká Akademie věd, vůbec nemá a nepotřebuje ji. V devadesátých letech by podle něj už byla Akademie věd dávno zrušena, kdyby nebyl premiérem. Jako člověk vycházející z akademického prostředí (působil v Prognostickém ústavu) k ní ale prý měl určitý vztah, a napomohl proto k jejímu zachování. |
Předseda Akademie věd Jiří Drahoš s novou rétorikou nepřišel. "Mezi svými" zopakoval kritiku vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace, která právě chce změnit systém financování podpory vědy ve prospěch aplikovaného výzkumu. Členy rady jsou i premiér Fischer a ministryně Kopicová, vědci však Fischera chápou jako muže, který problematiku obsazení rady "zdědil" a nemůže za ni.
Drahoš v projevu připomněl, že už v roce 1993 Akademie založila Grantovou agenturu, která vyčleněnou část institucionálních prostředků rozdělovala ve výběrovém řízení, a že se už v minulosti Akademie reformovala. Také prý "nikdy nestála s nataženou rukou k veřejným prostředkům, ale naopak se snaží vracet společnosti to, co jí dává".
V ČT později Drahoš vysvětloval, že Akademie nyní nechce víc peněz pro vědu jako takovou. "To, co odmítáme, je špatný návrh rozdělení Radou pro výzkum, vývoj a inovace. Finance by se měly v rámci této rozpočtové kapitoly rozdělovat tak, jak by instituce skutečně zasloužily. Rada navrhla metodiku, která je zcela nesmyslná, takový systém není nikde v zahraničí," řekl.
Slova Kopicové byla studenou sprchou
Nepříjemným pro vědce bylo vystoupení ministryně školství Miroslavy Kopicové. Ta prohlásila, že udržení současného rozsahu (financování) české vědy je mimo ekonomickou realitu země.
KOPICOVÁ O VĚDĚ
"Udržení současného rozsahu (financování) české vědy je mimo ekonomickou realitu země." |
"Nelze se spoléhat ani na to, že bude v příštích letech český výzkum a vývoj masivně podporovat Evropská unie," řekla ministryně v projevu. Současně odmítla kritiku vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace, jejíž je místopředsedkyní.
Rozsah podpory základního i aplikovaného výzkumu ze státního rozpočtu je podle ministryně velmi vysoký a její další růst si prý "tato země nemůže dovolit". Připomněla, že dotace akademii v posledních desíti letech stoupla na dvojnásobek, a dodala, že už se to nebude nikdy opakovat.
"Základní výzkum bude muset více prostředků získávat ze zahraničních zdrojů v náročné konkurenci světových týmů a aplikovaný výzkum a vývoj ze soukromých zdrojů od podniků a dalších uživatelů výsledků (výzkumu), kterým musí nabídnout za jejich peníze odpovídající hodnotu," předestřela Kopicová.
