Ovlivňují, co si dnešní děti a teenageři chtějí oblékat, jaké dárky si přejí k narozeninám, i to, jak se chovají. Youtubeři se stali vzory současné mládeže. A že se nejedná pouze o dojem, prokázal i průzkum na vzorku více než pěti tisíc českých teenagerů, který zpracovali na Univerzitě Karlově v Praze (text v angličtině si můžete stáhnout zde).
Youtubeři řeší věci, které dnešní teenagery zajímají. Ti se s nimi navíc lehce ztotožní - zpravidla každý youtuber byl donedávna zcela obyčejný kluk nebo holka. „Pro děti je snadné se s nimi identifikovat a opájet se pocitem, že k úspěchu stačí popadnout kameru a sestříhat video,“ vysvětluje dětská psycholožka Eva Kneblová.
Jenže co může být skvělá zábava na deštivé odpoledne, se může snadno stát nezvladatelným rodinným problémem. „Nezačne to tím, že u toho dítě sedí pět hodin. Propracuje se k tomu. Když už to ale necháme dojít do tohoto stádia, předtím jsme coby rodiče zřejmě něco nedělali úplně dobře,“ upozorňuje psycholog Václav Mertin z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Moc přísný rodič?
„Obávám se, jestli nejsem jako otec moc přísný, když jsem dceři úplně zakázal internet. Bojím se, že pokud je závislá, mohla by z toho mít deprese, nebo bychom mohli trvale poškodit vzájemné vztahy,“ napsal Radim, otec třináctileté dcery, do on-line adiktologické poradny, která spadá pod Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze.
Vylíčil, že ji zajímá jen telefon, zhoršila se ve škole a přestala se osobně stýkat s kamarády. S manželkou se nejprve pokusili zavést pravidlo, že na internet může na hodinu před spaním, pokud má splněné všechny povinnosti. Téměř vždy ale stanovený čas přetáhla a pravidlo porušovala i jinak, což vyústilo v úplný zákaz internetu. Mobil dostává jen na cestu mimo bydliště.
„Toho taky zneužívá, třeba cestou na trénink baletu zajde k prarodičům, kde má přístup na internet. Předtím tam nechodila,“ posteskl si otec.
Postupoval správně? Jak rodiče poznají, že jejich potomek překročil pomyslnou únosnou mez a doopravdy by mohl být závislý?
„Hranice není dána hodinami denně, ani týdně. Někteří lidé sledují pět až osm hodin denně televizi a není to pro ně v životě problém,“ říká David Šmahel z Fakulty sociálních studií v Brně.
Odborníci chápou závislost především jako konflikt s běžným životem, kdy dítě nebo dospívající začne kvůli on-line aktivitě zanedbávat kamarády, zhorší se ve škole, opouští kroužky nebo nedodržuje svoje povinnosti v rodině.
Zatímco dospělého totiž posedlost motorkou či jinou novou věcí většinou brzy omrzí, dítě nemá vytvořené kontrolní mechanismy a krotit ho musí právě rodič. Ne každý však považuje za nutné omezovat dítě v trávení času na YouTube. „Sledování videí omlouvají tím, že je to móda, která dítě přejde, a je to lepší, než kdyby hrálo střílečky,“ přibližuje časté uvažování rodičů Michaela Štáfková z adiktologické ambulance v Kladně.
Peklo s youtubery aneb co se stalo u nás doma, když děti dostaly mobil |
Rodiče, kteří přivádí své děti do ambulancí pro závislé, by už ale takové věty z úst nevypustili. Jaroslav Vacek s těmito dětmi pracuje už řadu let. Jak uvádí, samotná návykovost není ten klíčový problém. Ten spatřuje v tom, že mnoho videí obsahuje propagaci životního stylu založeného na konzumu a hedonismu. „Propagují to, že štěstí je naším nezadatelným právem a užívat si je hlavním smyslem života, což je hrozně iluzorní. Závislost pak představuje dotažení této filozofie do extrému, kdy je teenager kvůli okamžitému uspokojení schopen obětovat dlouhodobější cíle,“ popisuje.
Jak začít? Hlavně nekritizovat
Kde tedy začít, když dítě visí na Youtube hodiny a hodiny? Prvním a nejdůležitějším krokem je podle odborníků zájem. „Je vhodné, se na přiblblá videa s dítětem klidně hodinu koukat, o obsahu se s ním bavit, ptát se, co se mu na tom líbí. Zároveň však youtubery nehodnotit a nekritizovat, jen dítě vyslechnout a říct mu vlastní postoj,“ míní Štáfková.
„Je to stejné, jako zakazovat kamarády. Řekne-li rodič svůj názor respektujícím způsobem, otevře si dveře k další komunikaci s dítětem,“ dodává dětská psycholožka Eva Kneblová.
Prohlédněte si, jak vypadal dubnový festival Utubering |
Když nepomůže se s dítětem o aktivitě na Youtube bavit, musí podle odborníků následovat i restrikce. Ty však podle Kneblové nemají smysl samy o sobě.
„Děti jsou vynalézavé a ke svým oblíbeným youtuberům se proklikají třeba ve škole nebo na wifi, která má signál i venku. Užitečnější je udržovat si přehled o tom, co děti sledují, případně to komentovat,“ radí.
Neboli stejně jako jsou rodiče zvyklí filtrovat dětem obsah internetu, aby se nedostaly například na stránky s pornografií či s násilnickým obsahem, měli by podle odborníků řešit i to, co dítě konzumuje skrze YouTube a jestli je to pro něj vzhledem k jeho věku vhodné.
Pokud se rodičům situace vymkne z rukou, nezbývá jim však podle Mertina nic jiného, než postupovat radikálněji. „Když už je to opravdu za hranicí, přístroj odebereme a půjčíme třeba jen na hodinu. Dítě si to sice možná najde ve škole u kamaráda, ale to už není ono, tolika času nedocílí,“ přibližuje.
U starších dětí se podle Kneblové vyplatí spíš hledání kompromisů. „Na začátku je potřeba sladit cíle. Pokud jsou dobré známky pouze cílem rodiče, ani zákaz počítače dítě nedonutí, aby se učilo. Pokud bude dítě samo motivované třeba oborem, který chce studovat na střední škole, bude mu více záležet na známkách a bude ochotnější vyladit pravidla související s jeho přípravou do školy,“ vysvětluje psycholožka.
Když už si rodič sám neví rady, neměl by váhat, vyhledat odbornou pomoc. „Nechci závislost na YouTube nebo internetu bagatelizovat, ale rodič by vždy měl řešit hlavně příčinu problému. Když už se mu zdá, že to překročilo hranici, měl by s dítětem zajít do pedagogicko-psychologické poradny a situaci řešit s odborníkem,“ uvedl k tomu Mertin.
Děti závislé na sociálních sítích se léčí v unikátní ambulanci |
Za poslední dva roky dětí v poradnách kvůli tomuto problému dle odborníků přibývá. „Potýkají se s tím stejnoměrně chlapci i dívky. U 90 procent z nich však nelze říct, že jde o závislost jako takovou,“ přibližuje Michaela Štáfková z adiktologické ambulance v Kladně.
Děti, jejichž rodiče se rozhodnou vyhledat odbornou pomoc, zpravidla mají kombinovaný problém - se sledováním videí i hraním her, k čemuž řada youtuberů poskytuje návody. Nejnáchylnější jsou ve věku 11 až 16 let. „Rodiče přicházejí a chtěli by slyšet, že dítě je nemocné, je to pro ně přijatelnější, než se dozvědět, že má poruchy chování. Jen těžko si připouštějí selhání ve výchově,“ líčí Štáfková zkušenosti z praxe.
Děti v kladenské poradně mají podle psycholožky Michaely Štáfkové počítač jako jedinou svoji volnočasovou činnost. Když je jim odepírán, jsou úzkostné, nervní a depresivní. „Druhý problém je, že sledování videí nemají jako koníčka ale jako útěk před současnou realitou. Je pro ně bezpečnější žít ve virtuálním světě - trpí sníženou sebehodnotou a nedostatkem uznání,“ popisuje.
I podle Šmahela je internet málokdy příčinou problému. „Spíš bývá něčím, kde se problém manifestuje. Dítě utíká do virtuálního světa před potížemi - typicky ve škole či v rodině,“ přitakává.
Sledování mějte pod kontrolou od začátku
Jak se odborníci shodují, i v tomto případě je na místě slovo prevence.
Že se dítě zabaví bez nich, se mnoha rodičům hodí. Pokud mu však hned od začátku nenastaví při sledování videí limity a neposkytnou dostatek jiných podnětů, zadělávají si podle odborníků na problém. „Děti se širokými zájmy nejsou tímto fenoménem ohrožené. Dotýká se to spíš těch, které rodiče odkládají a reálné nebezpečí nevnímají,“ uvádí Jaroslav Vacek.
Dítě se ale nemusí vymknout jen proto, že se rodič nezajímal. Mnohdy jednoduše ztratí přehled, kolik času dítko sledováním videí tráví, anebo kvůli pracovnímu vytížení nemá prostor nabízet mu pro trávení volného času alternativy.
„Hlavní problém je nevyváženost. Když je volný čas dítěte v harmonii, přečte si knihu, sportuje, jezdí s rodiči na výlety či s nimi někdy tráví společně večer, není kontraproduktivní, když si na hodinu dvě sedne k videím,“ přitakává Michaela Štáfková.
I podle Evy Kneblové může být sledování rizikové právě pouze tehdy, když je bez jakékoli korekce. „Pokud se dítě po příchodu ze školy zavře do pokojíčku s počítačem, s rodiči promluví jen dvě tři věty u večeře a ti ani netuší, co dítě sleduje, nemohou se divit, že jejich vliv na hodnoty a postoje dítěte bude klesat na minimum,“ varuje.
„Je naše zodpovědnost, jak dítě dirigujeme. Kdybychom to nedělali, tak si nebude čistit zuby, nebude se mýt ani převlékat. Tohle všechno nám přijde samozřejmé, tak nevím, proč bychom neměli dirigovat i sezení u tabletu,“ dodává Václav Mertin.
Když už rodič propásne kontrolu v prvotní fázi, musí podle Mertina bojovat, i když už je situace složitější a „protivník“ rezistentnější. „Má na nás fígle, umí věci, které my neumíme, když nás děti chtějí šidit, je pro nás obtížnější to odhalit, ale neměli bychom to vzdát,“ podotýká.
Podívejte se, jak probíhala oslava prvního svátku českých youtuberů:
1. července 2015 |
