„Bezpečnostní situace v Evropě se zhoršila, a to v důsledku akcí Ruska,“ konstatuje takzvaná „Bílá kniha švédské obrany“, kterou vypracovala zvláštní komise složená z vojenských i civilních expertů.
Rozsáhlý dokument analyzuje hrozby a řeší, jak by Švédsko mělo modernizovat a hlavně posílit své obranné kapacity v letech 2021 až 2025. „Nelze vyloučit ozbrojený útok na Švédsko, ani použití vojenských opatření a hrozeb namířených proti Švédsku,“ zní jeden z klíčových závěrů.
Ruské letouny narušily vzdušný prostor Švédska. Startovali i Finové |
Za hlavní bezpečnostní výzvu, které musí severská země čelit, experti ve zprávě označují Rusko. Ruské vojenské akce v Gruzii v roce 2008, na Ukrajině od roku 2014 a v Sýrii od roku 2015 podle dokumentu dokazují ochotu Moskvy používat vojenské prostředky k dosažení politických cílů, a to jak v Evropě, tak i mimo ni.
„Pokračující podkopávání evropského bezpečnostního řádu bude mít negativní důsledky pro bezpečnost Švédska,“ uvádí dokument s tím, že Rusko má ve srovnání se svými sousedy k dispozici významné vojenské kapacity.
„Ruská vojenská kapacita v absolutním vyjádření se bude v nadcházejícím desetiletí nadále zvyšovat. Rozvoj vojenských kapacit Ruska zatím nebyl spojen s odpovídajícím nárůstem vojenských schopností Západu,“ tvrdí švédští odborníci.
Současná obrana Švédsko neuchrání
Švédskem dlouhodobě aplikovaný koncept takzvané „totální obrany“, který se v případě konfliktu významně spoléhá také na „národní gardu“, na mobilizaci záloh a hlavně civilní sektor, není podle zprávy v současnosti tak silný a pro potenciálního agresora dostatečně odstrašující.
Zpráva zvláštní komise pro obranu proto navrhuje, aby základem odstrašujících kapacit totální obrany byla schopnost země se bránit intenzivní vojenské akci alespoň tři měsíce. A to včetně hybridních a kybernetických útoků.
Za zásadní problém označuje dokument nízký početní stav profesionální armády i záloh a pak také nedostatek techniky a vybavení.
Stěžejním návrhem proto je, aby se počet vojáků v plně mobilizované válečné organizaci zvýšil ze současných 60 tisíc o celou polovinu na 90 tisíc.
V současnosti je to zhruba 23 tisíc profesionálů a 37 tisíc rezervistů.
Do roku 2024 se proto má zdvojnásobit počet odvedených branců na 8 tisíc ročně.
Jádro pozemní obrany mají tvořit nově tři mechanizované brigády, jedna motorizovaná brigáda a zesílený mechanizovaný prapor na ostrově Gotland, který je považován za klíčový opěrný bod pro obranu území.
Vzniknout by měly také nové jednotky teritoriální obrany, které mají zodpovídat za ochranu jednotlivých územích oblastí i důležitých objektů a zařízení kritické infrastruktury. Modernizací mají proto projít nejen obrněná vozidla a tanky, ale také dělostřelectvo.
Na moři by páteřní plavidla, tedy pětice stávajících švédských korvet, měla být vyzbrojena moderními systémy protivzdušné a protiraketové obrany. Po roce 2025 je pak v plánu pořízení nových dvou bojových korvet.
Počet ponorek se pak má zvýšit ze současných čtyř na pět. Naopak pro protiponorkový boj mají být vylepšeny vrtulníky.
Obranné výdaje dosáhnou 1,5 procenta HDP
Za další klíčový obranný bod zpráva označuje západní pobřeží Švédska a především druhé největší švédské město Göteborg. Vzhledem k terénu tam proto komise doporučuje vytvoření a rozmístění nového obojživelného praporu.
Strategický GotlandAsi 175 kilometrů dlouhý a 50 kilometrů široký ostrov v Baltském moři neměl stálou vojenskou přítomnost od roku 2005 až do roku 2015. V reakci na ruskou anexi Krymu Švédsko na ostrově znovu rozmístilo jednotky. Vedly k tomu vojenské analýzy, že pokud by si čistě hypoteticky chtěla Moskva ostrov „vypůjčit“, švédské ozbrojené síly by v dlouhodobém horizontu nebyly schopné území uhájit. A obsazení ostrova by kvůli jeho poloze komplikovalo USA a NATO případnou obranu pobaltských zemí. |
Páteř vzdušných sil má tvořit až šest stíhacích perutí, postupně přezbrojených na nejnovější stroje JAS-39 Gripen E. Stávající stroje v modifikacích C/D, které například využívá české armádní letectvo, budou po roce 2030 s příchodem budoucí generace letounu nadále provozovány jako cvičné stroje pro pokračující výcvik.
Národní garda, kterou tvoří rezervisté udržující si civilní povolání a sloužící na částečný úvazek, pak mají získat daleko lepší vybavení - od přístrojů nočního vidění, přes moderní ruční a přenosné protitankové zbraně až po minomety a přenosné protiletadlové komplety.
Modernizovaný a posílený koncept celkové obrany má být podle komise navržen a urychleně uveden do praxe tak, aby si byl případný útočník dopředu vědom toho, že by každá vojenská akce na švédském území pro něj byla kvůli vytrvalému a silnému odporu tak nákladná a nejistá, že na ni raději zapomene.
Na druhé straně bude nákladné i dostat švédské ozbrojené síly do „plánované kondice“. Návrhy z Bílé knihy předpokládají, že Švédsko zvýší do roku 2025 výdaje na obranu na 84 miliard švédských korun (nyní necelých 60), tedy v přepočtu přes 201 miliard českých korun.
Obranné výdaje tak mají vzrůst ze současného jednoho procenta na 1,5 HDP. Na takzvanou „odolnost společnost“, tedy civilní ochranu atd má pak stát vynakládat další 4 miliardy švédských korun ročně.
Klíčovým spojencem je Finsko a NATO
V případě napadení vydržet tři měsíce intenzivního boje do chvíle, než přispěchají na pomoc spojenci. Takový je tedy cíl revidované koncepce švédské totální obrany, kterou se má zabývat vládní kabinet.
Dokument konstatuje, že pro obranu země i celé Evropy hraje klíčovou roli transatlantická vazba a tedy NATO.
Zároveň se ale experti obávají, že situace v Asii a především asertivnější role Číny a budování vojenských kapacit, bude mít na zajištění bezpečnosti v Evropě a tedy i na bezpečnost Švédska stále větší dopad.
„USA budou stále více zaměřovat svou vojenskou a bezpečnostní politiku na Asii. USA považují Čínu za hlavní geopolitickou výzvu. To může ovlivnit zájem a schopnost USA udržet své síly v Evropě a posílit je v případě krize,“ předpokládají.
Neutrální Švédové i sousedi Finové v reakci na ruskou anexi Krymu v roce 2014 podstatně zintenzivnili spolupráci s NATO. Účastní se aliančních cvičení i jednání. Od té doby ale čelí zvýšené aktivitě ruského letectva a viní Moskvu i z opakovaného narušování vzdušného prostoru.
Obě země oficiálně kývly na dohodu, která jim v krizových situacích umožní dostat podporu a pomoc od jednotek NATO. Naopak severské země umožní v případě krize například „hostování“ aliančních letounů.
Švédové i Finové se i přes svou neutralitu loni připojili k vojenské formaci expedičních jednotek velmi rychlé reakce JEF (Joint Expeditionary Force). „Minialianci“ tvoří pod velením Británie ještě síly rychlé reakce Dánska, Nizozemska, Estonska, Lotyšska a Litvy. Jednotka má v případě potřeby okamžitě reagovat na mimořádné události a přispěchat napadené zemi na pomoc.
Za nejdůležitější označuje komise ale rozvoj vojenské spolupráce právě s Finskem, včetně operačního plánování a vyčlenění jedné z vysoce mobilních brigád pro okamžité posílení obrany Finska. „Švédsko by mělo učinit jasné prohlášení, že v případě krize v našem regionu budeme připraveni Finsku pomoci,“ konstatuje dokument.
