„Pan prezident nadále zastává názor, že Česká republika by měla přijímat migranty z kulturně blízkých oblastí. Pana prezidenta přitom překvapilo, že Polsko s daleko větší rozlohou plánuje přijmout dva tisíce migrantů, a Česká republika tisíc pět set,“ uvedl na úterní tiskové konferenci prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Klokánky dluží desítky milionůFond ohrožených dětí (FOD) má 22 poboček a pět azylových domů. Podle svého webu provozuje 23 Klokánků a čtyři rodinné Klokánky pro pět stovek dětí. Fond dluží na sociálních odvodech za 600 zaměstnanců přes 20 milionů korun, desítky milionů pak za provoz a na výplatách. Bývalá předsedkyně fondu Vodičková si v minulosti opakovaně stěžovala na nedostatek peněz a malé příspěvky od státu. Podle ministerstva práce fond ale dlouhodobě špatně hospodařil. Podle Vodičkové má FOD roční rozpočet zhruba 260 milionů. Ne všechny tyto peníze jsou dotací státu. V minulém roce tvořil státní příspěvek 119 milionů korun, Dotace od státu činí zhruba 30 milionů, dotace od krajů pak do deseti milionů. Zhruba sto milionů ročně tvoří dary a půjčky od podporovatelů fondu. |
Následně mluvčí doplnil, že „pan prezident sleduje také situaci týkající se Klokánků“. „Vyjadřuje lítost, že se doposud nepodařilo nalézt třicet milionů korun pro Klokánky, které pečují o české děti, třebaže částka na pomoc imigrantům bude zřejmě řádově vyšší,“ uvedl Ovčáček.
Podle premiéra Bohuslava Sobotky by Zeman neměl podněcovat nevraživost vůči uprchlíkům. „Pan prezident dobře ví, že problém Klokánků, které v minulých letech katastrofálně zadlužilo jejich bývalé vedení, nijak nesouvisí se solidárním českým podílem na zvládání nejhorší uprchlické krize od konce druhé světové války. Vláda bude jednat při řešení všech současných vážných problémů realisticky, ne populisticky,“ odmítl kritiku premiér.
Zařízení pro opuštěné či odebrané děti Klokánek nyní bojují o svou existenci. Jejich zřizovatel, Fond ohrožených dětí, má totiž dluhy. Podle zakladatelky Marie Vodičkové peníze mimo jiné chybí, protože stát platí s několikaměsíčním zpožděním a pouze za obsazené lůžko (podrobnosti najdete v boxu).
Evropa se již několik měsíců potýká s uprchlickou krizí. Česká republika přes počáteční zdrženlivost nakonec přijme 1 500 uprchlíků v průběhu následujících dvou let. Ministr vnitra Milan Chovanec na ně již od vlády dostal 234 milionů. Pro příští rok bude požadovat 1,1 miliardy. Pro uprchlíky také budou otevřené dva nové tábory . Jeden bude ve Vyšních Lhotách u Frýdku-Místku a druhý v Balkové na Plzeňsku. Rozšířit se má i současné zařízení v Bělé-Jezové (více čtěte zde).
Zeman považuje deficit za realistický
Prezident Miloš Zeman se vyjádřil i k navrhovanému deficitu státního rozpočtu. Schodek 70 miliard korun pro příští rok považuje za realistický. Hlava státu ale na sobotní schůzce svého poradního týmu s ministrem financí Andrejem Babišem varovala před snahou snižovat deficit rychleji.
„Pan prezident v průběhu porady vyjádřil názor, že je žádoucí, aby v rozpočtu rostly rychleji výdaje na investice než na spotřebu domácností a výdaje na spotřebu domácností rostly rychleji než výdaje na spotřebu vlády,“ zopakoval Ovčáček poučku, kterou Zeman často používá. Návrh rozpočtu jí podle Ovčáčka odpovídá.
Měl by stát vypomoct zadluženým Klokánkům?
Zeman také v debatě podle svého mluvčího varoval před rychlejším snižováním deficitu. Takové snahy považuje za nerealistické, podvazovaly by podle něj ekonomický růst. Zároveň ale prezident varoval před opakováním minulých chyb, kdy byl rozpočtový deficit navyšován i v době ekonomického růstu. „Shrnuto, pan prezident považuje 70 miliardový deficit rozpočtu na příští rok za realistický,“ podotkl Ovčáček.
O tom, že Zeman rozpočet jako celek podporuje, informoval novináře už v sobotu po společném jednání v Lánech Babiš. Kriticky se podle něj Zeman vyjádřil k tomu, že „u financování vědy a výzkumu chybí vůbec nějaký systém hodnocení a přidělování“. Kritika prý zazněla i u financování soukromého školství.
