Útvar se nad střechami kunovických domů začal z bouřkových mraků spouštět v úterý ve čtvrt na čtyři, kdy ho mobilním telefonem vyfotila čtenářka Terezie Habartová. Zhruba ve stejnou dobu se podařilo vír rovněž fotoaparátem telefonu vyfotit také Ivaně Šilhavíkové z nedalekého Uherského Hradiště.
Meteorolog z Českého hydrometeorologického ústavu Milan Šálek, který údaje o výskytu tornád a podobných jevů na českém území dlouhodobě sleduje, potvrdil, že kunovický vír už zkoumá.
Zárodek tornáda |
"Podle všeho se jedná o takzvaný kondenzační chobot, u něhož zatím není prokázaný dotyk se zemí. Pokud by se prokázalo, že vír dosáhl až na zem a působil škody - třeba jenom lámal větve - pak by se zařadil do kategorie tornáda," řekl iDNES.cz Šálek.
Podobné jevy je v případě, že jsou pro jejich vznik vhodné podmínky - například po přechodu studené fronty, kdy k nám proniká vlhký a chladnější vzduch s výraznými přeháňkami a bouřkami - možné v Česku pozorovat častěji. Například před třemi lety se fotografovi MF DNES podařilo na Olomoucku fotografovat hned sedm "zárodků" tornád současně (snímky si prohlédněte zde).
Mnohem méně častá jsou v Česku samotná tornáda, přesto jich v minulých letech zažilo hned několik. Před rokem se například jedno přehnalo přes Pardubice (čtěte zde).
Zřejmě nejsilnější tornádo za posledních 20 let na českém území udeřilo 9. června 2004 v Litovli na Olomoucku. Vír za sebou zanechal poničené domy i celé ulice, množství polámaných stromů a škody za více než 100 milionů korun.
