„Asi měsíc po porodu jsem začala cítit, že něco není v pořádku. Kombinace nulového spánku, vyčerpání a ubrečeného miminka způsobila, že jsem začala cítit, že už ho nedokážu utěšit a už ani nechci,“ vypráví pro iDNES.cz sedmadvacetiletá Šárka, která porodila první dítě téměř před rokem.
Perinatální depreseMezi příznaky patří skleslá nálada, ztráta zájmu o dříve oblíbené aktivity, a také neschopnost negativní a smutné pocity odklonit něčím příjemným. Objevuje se velké vyčerpání, zpomalené tempo nebo pocit, jako by vnější svět byl za jakousi mlhou. Časté jsou i obtíže se spánkem. Mezi další příznaky patří obtíže v soustředění a v rozhodování, pocity bezcennosti nebo viny, nespokojenost, podrážděnost, zvýšená nebo naopak snížená chuť k jídlu „Pokud obtíže přetrvávají dva týdny, doporučuji vyhledat odborníka. Stejně tak je vhodné vyhledat odborníka, pokud se objeví strach, že by žena mohla ublížit sobě nebo svému miminku, nebo pokud se objeví myšlenky na sebevraždu,“ doplňuje Kristýna Hrdličková. |
„Jeho pláč mi drásal nervy, chtěla jsem utéct, nechtěla jsem už být, a když brečel, tak jsem měla pocit, že udělám něco sobě i jemu. Byl to hrozný pocit zoufalství, naštvanosti a strachu ze sebe samotné. Každou chvíli pláč a úzkosti, při nichž jsem měla pocit, že se nemůžu téměř ani nadechnout,“ pokračuje Šárka.
„A po všech těch hrozných pocitech, kdy jsem ho nechtěla a už jsem si říkala, že s ním hodím o zem, přišly šílené výčitky, jak mě něco takového mohlo vůbec napadnout,“ svěřuje mi Šárka svou zkušenost s prvním mateřstvím a perinatální depresí.
A zdaleka není jediná. Podle posledních průzkumů Národního ústavu pro duševní zdraví (NUDZ) zažije v období těhotenství a po porodu nějaké příznaky duševní nepohody každá pátá žena.
„Období těhotenství a po porodu přináší kromě hezkých chvil mnohdy také stres, obavy, vyčerpání. Do určité míry je poklesla nálada nebo zvýšená přecitlivělost normální a většina žen se s nimi v tomto citlivém období potká. Někdy jsou však obtíže vážnější a mohou se překlenout až do deprese či jiných závažnějších obtíží. Ty v prenatálním období mohou potkat až 15 procent žen,“ přitakává Hrdličková.
Jedna z posledních studií, jíž publikovali vědci z Institutu environmentální medicíny ve Stockholmu, navíc dokazuje, že následky perinatálních depresí mohou být velmi závažné. V kohortové studii sledovali vědci po dobu osmnácti let 952 061 matek s klinicky diagnostikovanou perinatální depresí. Ukázalo se, že, oproti matkám, které perinatální depresí neprošly, mají až třikrát vyšší riziko sebevražedného chování.
Nebát se a říct si o pomoc
Včas zachycené potíže dnes dokážou odborníci řešit. „V prosbě o pomoc určitě není žádná slabost,“ zdůrazňuje Hrdličková, podle níž se nedá říct, že by některé obtíže byly málo vážné na to, aby se s nimi žena svěřila. A v první fázi hned nemusí jít o pomoc odborníka.
„Doporučuji se svěřit někomu blízkému, komu žena důvěřuje, ať už partnerovi, rodině, kamarádce. Může rovněž kontaktovat svépomocné skupiny anebo využít pomoci od takzvaných peer konzultantek. To jsou ženy, které si prošly podobnými obtížemi, a mohou proto ženě nabídnout pomocnou ruku,“ doplňuje psycholožka. Takovou službu u nás zajišťuje například organizace Úsměv mámy.
Deprese v těhotenství vede k předčasnému stárnutí dětí, odhalila studie |
Zájem blízkých, jako možnou pomoc, potvrdila i Šárka. Svoje problémy sice řešila i s psychoterapeutkou a na psychiatrii, musela také na nějaký čas začít užívat antidepresiva, prášky na spaní a prášky na úzkosti. „Nejvíce mi ale pomohla podpora okolí. To, že jsem na to nebyla sama, a že se mnou nějakou dobu zůstal partner doma,“ vzpomíná Šárka.
V případě závažnějších, neustupujících nebo se prohlubujících obtíží však pomoc blízkých stačit nemusí. Je na místě kontaktovat odbornou psychologickou nebo psychiatrickou pomoc.
„V rámci centra perinatálního duševního zdraví v NUDZ pracujeme právě i s odborníky v péči o duševní zdraví a snažíme se je vzdělávat v nejnovějších poznatcích a postupech péče o ženy v perinatálním období. Například dnes již víme, že řada psychofarmakologických léčiv je bezpečná k užívání i během těhotenství a kojení. Odborník dokáže posoudit, jaká forma péče je pro ženu vhodná a doporučit jí nejlepší postup,“ uzavírá Hrdličková.
Výzva pro tuzemské porodnictví
Jenže pomoci se každé ženě nedostane, a ne každá si o ni řekne. Až 75 procent českých žen na mateřské nebo rodičovské dovolené nevyhledá odbornou pomoc, i když zažívají příznaky duševních poruch.
Zároveň je velkým tématem poporodní péče už v samotných porodnicích. „Péče o duševní zdraví byla už po porodu téměř nijaká. V porodnici nikoho moc nezajímalo, jak se cítím, proč brečím... každý mi jen řekl, že to jsou prostě hormony. Bylo to vlastně dost velké tabu,“ popisuje Šárka svou zkušenost.
A do jisté míry to potvrzuje i Hrdličková. „V Česku před sebou máme ještě spoustu práce, aby péče s duševními obtížemi v těhotenství nebo po porodu byla opravdu dostatečná,“ říká psycholožka.
Můžeme se podle ní inspirovat v zahraničí. „Tam například screening perinatálních duševních obtíží probíhá plošně u všech žen na kontrole u lékaře, nebo tam existují tzv. Mother-Baby jednotky, kde může být v případě potřeby žena hospitalizována i se svým miminkem. V Česku tato možnost bohužel není,“ dodává Hrdličková.
Centrum perinatálního duševního zdraví se ale o osvětu a destigmatizaci této problematiky snaží. Již 25 porodnic napříč Českem se zapojilo do programu včasného zachycení duševních obtíží po porodu. Tyto porodnice nabízí pacientkám na oddělení šestinedělí vyplnění krátkého dotazníku, který dokáže případné obtíže včas zachytit.
Pomoci by pak mohla i nová aplikace Kogito, kterou vyvinuli vědci z Národního ústavu duševního zdraví ve spolupráci s organizací Úsměv Mámy. Díky spolupráci s organizací Česko.Digital nyní vzniká její druhá verze.
„Po vyplnění dotazníků, na které dostane uživatelka ihned zpětnou vazbu, se jí otevře Cesta z úzkosti nebo Cesta z deprese. V této cestě, která má každá 5 etap, prochází uživatelka metodami kognitivně-behaviorální terapie (KBT), procvičuje relaxace a také plní úkoly, aby mohla procházet od jednodušších metod k těm složitějším,“ popisuje lékař Antonín Šebela z Národního ústavu duševního zdraví. Nová verze aplikace by měla být dostupná v průběhu příštího roku.
10. srpna 2021 |
