Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvKost s runami objevili archeologové v roce 2017. Tři roky ji zkoumali odborníci z celého světa. Zkoumali její stáří, původ i význam run. „Na kosti není žádné specifické sdělení,“ řekl v Rozstřelu Jiří Macháček.
„Je tam řada run z futharku, což je runová abeceda. Kompletních runových řad je velmi málo. Většinou se zachová první část, ale na našem zlomeném žebru se zachovala závěrečná část,“ vysvětluje profesor archeologie.
„Předpokládáme, že na žebru byla původně celá runová řada. A teď je otázka, proč tyto řady lidé vyrývali. První hypotéza spočívá v tom, že každá runa měla svou magickou moc. A pokud seřadíte runy ve správném pořadí, tak tuto moc znásobíte,“ objasňuje Macháček.
Druhou možností je podle něj hypotéza, že se jednalo o učební pomůcku. „Když se děti učí, tak potřebují znát celou abecedu a musejí si písmo trénovat. Profesor Robert Nedoma z Vídeňské univerzity, specialista na germánské runy, upozornil, že na našem žebru se objevují chyby, takže to budí dojem, že mohlo jít o pokus někoho, kdo se s runami učil zacházet,“ vysvětluje.
Jde opravdu o slovanskou lokalitu?
Nade vší pochybnost je podle Macháčka skutečnost, že lokalitu, kde byla kost objevena, byla obývána slovanským a nikoliv germánským obyvatelstvem, které runy běžně užívalo. „My jsme prozkoumali sídliště, které podle všech našich dosavadních znalostí patří opravdu k tomu nejstaršímu horizontu raně středověkého osídlení naší země, které obecně spojujeme se Slovany,“ tvrdí vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně.
„A nejen díky nalezené keramice, ale díky celkovému způsobu života, typu domů i způsobu pohřbívání,“ míní archeolog. „O tom není pochyb, že sídliště spadá do časně slovanského osídlení. To, že se tam našla kost s runami společně se slovanskými nálezy, to je opravdu překvapivý moment.“
Archeologové ověřovali stáří nálezu radiokarbonovou metodou. „Stejně jsme určovali i stáří dalších objevených kosti v okolí. A potvrzuji, že všechny nálezy jsou víceméně ze stejného období, tedy z druhé poloviny 6. století,“ tvrdí Macháček.
Podobný typ slovanského osídlení nacházejí archeologové v této době na velmi rozsáhlém území od Ukrajiny až po východní Německo. Morava pak navíc patří k jádrové oblasti, kde se tento typ slovanských památek nachází.
Nemohlo jít o náhodu?
Macháček v Rozstřelu čelil i dotazu, zda se kost s runovými nápisem nemohla dostat na jih Moravy i jinými způsoby. Třeba tím, že ho tam omylem zanechala germánská skupina, která oblastí pouze procházela v rámci obchodní výměny.
To archeolog připouští. „Proto píšeme, že jde o první kontakt Slovanů s písmem. Netvrdíme, že to Slované přímo napsali.“
Podle něj ji tam mohl zanechat obchodník, cestovatel nebo vyhnanec germánského původu. Ví se, že část Germánů, třeba někteří Langobardi, ovládající území dnešní Itálie, hledali u slovanského obyvatelstva azyl. Takovým případem byl uchazeč o langobardský královský trůn Hilgidis, který v roce 535 uprchl se svou družinou ke Slovanům, u nichž později získal titul vůdce jízdy.
Ale i to by bylo podle archeologa přelomové. „Tím, že tito lidé na území Slovanů pobývali, s sebou přinesli i znalost runového písma. A Slované tak s runami opravdu museli přicházet do styku.“
„Druhou možností je to, že se Slované sami naučili toto písmo od Germánů používat,“ navazuje Macháček. „Tedy že runy do kosti vyryl přímo Slovan.“ Druhá hypotéza připadá archeologům správnější.
Cyril a Metoděj přišli o primát, prvním slovanským písmem jsou runy |
„Potvrzuje totiž zprávu, kterou zanechal bulharský mnich Chrabr, jenž působil v klášteře v Preslavi na přelomu 9. a 10. století.“ Chrabr byl podle profesora archeologie ideově spjatý s Cyrilem a Metodějem. Po Metodějově smrti byli jeho žáci z Moravy vyhnáni a přesídlili na území dnešního Bulharska.
A právě tam se uchytilo doposud první uznávané slovanské písmo – hlaholice. Chrabr ve svém spisu O písmu uvádí, že Slované ještě jako pohané své vlastní písmo neměli, ale počítali a věštili črtami a rýhami.
Už od 19. století se podle Macháčka badatelé přou o to, co tato poznámka bulharského duchovního znamená. „Hypotéza, že by se mohlo jednat o runy, byla v minulosti zavržena s argumentem, že k tomu chybí důkazy. A tohle je první důkaz, že s tímto předkřesťanským písmem přišli do kontaktu. A jak dokazuje náš objev, opravdu tomu tak bylo.“
Podle Macháčka je opravdu možné, že Slované runy běžně užívali. Ale vzhledem k tomu, že je mohli rýt většinou do organického materiálu, drtivá většina z nich se nemohla zachovat. Podle archeologa je ale možné, že se runové nápisy objeví i na dalších kostech.
Nález zajímá ruské agentury
„Nikdo dodnes runy na kostech systematicky nehledal. A i ty naše runy jsou vyryty tak jemně, že si toho člověk normálně nevšimne. Pokud to přímo nehledáte, nemáte šanci to objevit,“ říká archeolog.
„Takže když se teď objevil první tento nález, tak si kolegové archeologové začnou mnohem intenzivněji všímat zvířecích kostí z tohoto časně slovanského kontextu. A třeba se toho objeví více a zjistíme, že znalost run byla mnohem více rozšířena,“ tvrdí Macháček.
Nález vyvolal ohlas nejen v českých sdělovacích prostředcích. O objevu run informovala například i francouzská média a podle Jiřího Macháčka se o něj zajímali i ruští novináři. „V pátek jsem poskytoval rozhovor ruské státní agentuře RIA Novosti, kterou to velmi zaujalo.“
Na tento objev se čekalo minimálně 150 let, říká nálezce run u Slovanů |
Archeologové ale informaci o objevu odeslali i do dalších slovanských zemí, třeba do Srbska a Bulharska. „Zejména reakce z Bulharska nás zajímají, protože tam je cyrilometodějská tradice veliká a zároveň tam žil onen zmíněný mnich Chrabr.“
A budou se podle Jiřího Macháčka v důsledku moravského nálezu přepisovat učebnice dějepisu? „Je to první vlaštovka. Pokud se to potvrdí dalšími nálezy z dalších lokalit, tak to bude výrazná změna.“
Profesor archeologie v Rozstřelu mluvil i o tom, jak se vlastně formoval středověký pojem slovanského národa, jak sílili Moravané, pokusil se objasnit i to, zda dnešní společnost nahlíží správně na klíčový pojem „stěhování národů“ a hovořil i o tom, jak Slované od 6. do 9. století na našem území žili.
