Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tv„Věřím, že by mohla být v ČR vakcína už na konci letošního roku,“ řekl Roman Chlíbek v Rozstřelu. „Vývoj očkovacích látek se totiž neskutečně urychlil. Jednak se daří shánět na vývoj finance a jednak spolu jednotlivé instituce spolupracují.“
„Takže šance, že druhá generace vakcín, kterou vyvíjí Oxfordská univerzita ve spolupráci s firmou AstraZeneca, je nadějná. Také jednání s Evropskou komisí o společném nákupu těchto vakcín je nejdále ze všech firem a smlouva za všechny státy už je podepsaná.“
Měli bychom mít 3,7 milionu kusů vakcíny
Zatím jsou to ale podle vakcinologa jen plány. „Podstatné bude, až vakcínu schválí Evropská léková agentura. Bez toho není možné vakcínu aplikovat. Pokud se plány podaří dodržet, tak je tu předpoklad, že by koncem roku mohla vakcína schválení získat. A od té chvíle se začne každému státu vozit určité množství této vakcíny.“
Česká republika by podle profesora epidemiologie měla podepsat kontrakt na nákup vakcíny pro zhruba 3,7 milionu obyvatel. Takové množství ale podle Chlíbka do konce roku v Česku nebude. „Bude to jen určité procento z této dodávky. Ale to, že se už na konci roku první dávky v ČR objeví, to je opravdu možné.“
Tato vakcína se podle profesora epidemiologie nachází ve fázi 3 klinického testování. Jde o poslední fázi složitého procesu, po které se už vakcína může registrovat. V této fázi už se kromě bezpečnosti hodnotí také síla vakcíny stimulovat imunitní systém, imunogenitu a zároveň účinnost očkování.
„Vše se provádí na tisících dobrovolnících. Jakmile budou data k dispozici, předloží se Evropské lékové agentuře, která se svým panelem expertů výsledky vyhodnotí. Když se prokáže pozitivní přínos vakcíny, může se následně registrovat.“
Jak dlouho vakcína vydrží?
Roman Chlíbek vyvíjené vakcíně věří. Jde prý o osvědčený model vývoje. „Je to rekombinantní vektorová vakcína. Ta rekombinantní technologie se používala i v minulosti, třeba při přípravách očkovací látky proti virové hepatitidě B, očkovací látky proti lidskému papilomaviru.“
„Takže ta technika přípravy vakcinálního antigenu je podobná. Tyto vakcíny mají poměrně vysoký stimulační efekt na tvorbu protilátek i buněčné imunity a zároveň jsou dostatečně bezpečné.“
Informace o tom, jak dlouho očkování proti onemocnění covid-19 vydrží, zatím podle vědeckého sekretáře České vakcinologické společnosti nejsou k dispozici. To se zjistí až s odstupem času podle údajů od prvních očkovaných lidí. „Zatím proto nevíme, zda ochrana bude dvouletá, pětiletá nebo desetiletá.“
„Ale to, co je z mého pohledu podstatné, je fakt, že po prodělání nákazy covidem si někteří lidé netvoří příliš protilátky a je možné, že nebudou dlouhodobě chráněni před opakovanou infekcí. Jinými slovy, to vlastní prodělání nemoci nebude stimulovat imunitní systém natolik, aby člověk získal dlouhodobou a kvalitní ochranu.“
Vakcínu by měl platit stát
Cíleně zaměřené očkovací látky jsou oproti tomu podle Chlíbka zpravidla schopny stimulovat imunitní systém daleko lépe než přirozená infekce. Očkovaný člověk tak bude lépe a déle chráněn než člověk, který prodělal samotné onemocnění.
Roman Chlíbek si myslí, že očkování na onemocnění covid-19 by měl hradit stát. „V celé té finanční náročnosti této rozsáhlé pandemie je částka za očkování daní za to, kolik nás celá pandemie celkově stojí. Ale jde hlavně o dobře investovanou částku. Ukazuje se, že aby nákup vakcíny mohl být organizován přes Evropskou komisi, čímž se dostaneme na rozumnou cenu, tak to musí nakoupit přímo stát.“
„Následně by bylo velice komplikované, aby to stát přeprodával někomu dalšímu. V případě, že by se to platilo ze zdravotního pojištění, tak by se musela udělat legislativní změna, což zase nějakou dobu trvá. Z mého pohledu je daleko jednoduší, aby to stát nakoupil, hradil a aby to bylo pro občany bezplatné a nebylo to ani přes zdravotní pojišťovny,“ myslí si profesor epidemiologie.
Ruská vakcína může fungovat, ale neriskoval bych
Roman Chlíbek se vyjádřil i k ruské vakcíně na onemocnění covid-19, kterým se nedávno pochlubil ministr zdravotnictví ruské federace. „Ta vakcína fungovat může. Ale nemáme dostatek údajů o její bezpečnosti. Byla představena i použita velice urychleně, jde o bezprecedentní případ. Musí to budit celou řadu otazníků.“
„Rusové ta data prostě nemají, ale je možné, že tato vakcína se bude používat a prokáže se, že je účinná a bezpečná. Ale z mého pohledu je to riskantní přístup, který je sice rychlý, ale hazarduje se zdravím lidí, kteří ji začnou plošně používat bez předchozího otestování.“
„Osobně věřím, že ji Rusové vyvinuli sami,“ tvrdí Chlíbek. „Rusko je stát, který má velkou tradici ve vývoji očkovacích látek. Jsem přesvědčen o tom, že je to jejich vlastní vývoj.“
Profesor epidemiologie odpověděl i na otázku, zda by si ruskou vakcínu nechal aplikovat. „To by ani nebylo možné. Ta očkovací látka nemá evropskou registraci a nenašel by se lékař, který by mi ji aplikoval, musel bych si ji píchnout sám. Ale bylo by to v rozporu s našimi pravidly. Minimálně z tohoto důvodu bych si ji nedával aplikovat. Já osobně bych počkal až na řádně testovanou a registrovanou látku.“
Vedlejší účinky jsou mírné
Profesor epidemiologie hovořil v Rozstřelu i o možných vedlejších účincích připravované vakcíny. „Setkáváme se s nimi u každé očkovací látky. Ale vesměs jsou to vedlejší účinky, které jsou spojeny se stimulací imunitního systému.“
„Jestliže lokálně do svalu podám očkovací látku, imunitní systém s ní začne pracovat. A práce imunitního systému se může navenek projevit zvýšenou teplotou, zarudnutím nebo otokem v místě vpichu. A to se projevuje i při covidových vakcínách. Je tam různé procento lidí (pohybuje se to od 30 do 50 procent), kteří hlásí, že pociťovali bolest v místě vpichu, zarudnutí, otok.“
„Ale nejsou zatím hlášeny žádné závažné, nežádoucí nebo život ohrožující reakce po očkování,“ vysvětluje Chlíbek. „Ty běžné reakce trvají den nebo dva a rychle odezní.“ Podle Chlíbka je diskomfort v podobě bolesti ramene nebo zvýšené teploty po dobu jednoho dne rozhodně méně, než kdyby měl riskovat závažný průběh infekce covid-19.
V tuto chvíli se tvoří národní strategie očkování proti onemocnění covid-19. Ta by měla určit, kdo by měl mít při očkování přednost. Předpokládá se, že nejprve ji budou mít k dispozici pacienti s rizikovým onemocněním, pracovníci ve zdravotnictví a sociálních službách.
Testování se účastní i Češi
Podle Chlíbka by se testovací fáze tzv. oxfordské vakcíny mělo zúčastnit až 30 tisíc dobrovolníků, mezi nimi i několik Čechů. „Nemám v tomto ohledu přesné informace, ale mohu říci, že jde zpravidla o mladé dobrovolníky ve věku od 18 let a je tam i skupina adolescentů. Máme s tím zkušenosti i na našem pracovišti a musím říct, že se vždycky najde skupinka lidí, která je schopna spolupracovat na vývoji a výzkumu.“
„Jsou tu dvě motivační kritéria,“ popisuje vakcinolog. „Předně člověk, který se zapojí, může být mezi prvními, který je očkován. Ale hlavní motivací je to, že chtějí pomoci výzkumu a chtějí ho někam posunout. Bez testování na dobrovolnících by žádný léčebný přípravek nebo vakcína nemohly být registrovány. A já jsem rád, že i v České republice se vždy najdou dobrovolníci, kteří chtějí pomoci dobré věci.“ Podle Chlíbka je většinou testování na dobrovolnících bezplatné, tedy bez nároku na honorář.
Roman Chlíbek si zároveň myslí, že použitelných vakcín bude ve světě několik. Jen v Evropě odhaduje, že budou moci lékaři aplikovat čtyři až pět otestovaných a registrovaných očkovacích látek, které projdou řádným schvalovacím procesem.
Česká vakcína? Běh na dlouhou trať
„Státy Evropské unie se snaží uzavírat dohody se všemi nadějnými výrobci očkovacích látek. Je to proto, abychom nebyli závislí pouze na jednom výrobci a na jednom typu očkovací látky. Protože může se stát cokoliv ve výrobě, co zpozdí výrobu a pak by mohly nastat výpadky.
Vakcinolog Roman Chlíbek se v Rozstřelu vyjádřil i k výrobě české vakcíny. „Je to vývoj prakticky první generace vakcín, tedy celobuněčné, která má svá úskalí. A já bohužel o této vakcíně dostatek informací, protože nejsou dostupné.“
„Ale je to běh na dlouhou trať a já si myslím, že se tady objeví mnohem dříve celá řada už registrovaných vakcín ať už druhé nebo třetí generace, které budou dostupné. Takže si myslím, že to rozhodně nebude žádná jednoduchá práce.“
Očkovat se nechá až 50 procent Čechů
Roman Chlíbek předpokládá, že zájem o vakcínu bude v Česku poměrně vysoký. „Mohu odhadnout, že to u nás bude půl na půl. Padesát procent lidí bude podle mě ochotně souhlasit s očkováním, část bude vyčkávat, ale procento zarytých odpůrců, kteří by se nikdy nenechali očkovat, bude v řádu jednotek procent.“
Očkování na nemoc covid-19 by se podle Chlíbka mohlo zohlednit i v běžném životě. „Dám příklad. Přijde nějaká další vlna, vyskytne se ložisko v mém městě nebo v práci... Osoby, které jsou v kontaktu zpravidla musejí podstoupit testování, jdou do karantény. Ale jestliže bude mít člověk potvrzení, že byl očkován, tak by do karantény nemusel jít, protože je chráněn.“
Vědecký sekretář České vakcinologické společnosti v Rozstřelu hovořil i o tom, zda může fungovat jedna vakcína na různé kmeny koronaviru, popsal, jak bude vakcína působit na lidský organismus a jak se bude v praxi aplikovat. „Vakcína se nejčastěji aplikuje do svalu. Oxfordská vakcína se aplikuje u dospělých do ramene, u dětí do stehenního svalu,“ uzavřel v Rozstřelu Roman Chlíbek.
