Začátkem roku vstoupil v platnost zákon o pedagogických pracovnících a školy mělo opustit asi 2 000 nekvalifikovaných kantorů. Většina z nich však zůstává, protože ředitelé nesehnali náhradu (více čtěte zde). Není zákon tedy jen formalita?
Není. Tím krokem jsme jasně dali signál, že zákon bude platit. Učitelé předtím byli zvyklí, že se jeho platnost neustále deset let odkládala. Díky tomuto tlaku se velká část, asi 7,5 tisíce učitelů, přihlásila do kurzů. Pedagogy s nedostatečným vzděláním lze na škole ponechat jen po nezbytně nutnou dobu. Když se na pozici přihlásí pedagog s kvalifikací, tak ten nekvalifikovaný bude muset hned začít studovat, anebo skončí. Nezbytně nutná doba je tam proto, aby byla zajištěna výuka, pokud ředitel nenajde kvalifikovaného pedagoga, kterého prokazatelně hledal.
Kdybychom tyto kroky neudělali a spustili zákon bez výjimek, tak by se dnes na českých školách nemohlo učit. Zákon totiž platí už deset let, jen se odkládala jeho působnost. A nikdo dosud nespočítal, kolik pedagogů by muselo skončit. Díky tomu, že jsme rozšířili nabídku kurzů a zároveň jsme určili výjimky, tak počet učitelů, který musí odejít, klesl ze 17 nebo 18 tisíc pod dva tisíce.
Kdy se tedy dospěje do fáze, že na českých školách budou pouze učitelé s patřičným vzděláním nebo ti, kteří si jej doplňují?
Myslím, že počet nekvalifikovaných se bude snižovat postupně, přesto nějaké malé procento vždy někde na nějaké škole zůstane. Ale nebude to tak dramatické jako nyní. Teď máme třeba několik škol se stoprocentní nekvalifikovaností. Chci ale také říct, že i učitelé, kteří jsou tam dnes, byť nesplňují formálně požadavek kvalifikace, mohou být dobrými učiteli. Ovšem když chceme po dětech a studentech, aby se vzdělávali, musí se i učitelé neustále vzdělávat.
Marcel ChládekMá doktorát z andragogiky a personálního řízení a titul MBA v oblasti managementu lidských zdrojů. Působil jako středoškolský učitel, pracoval i na ministerstvu vnitra a v institucích zaměřených na vzdělávání dospělých. Členem ČSSD je zhruba deset let, během kterých získal zkušenosti v lokální i celostátní politice. Nejdříve se stal v roce 2006 zastupitelem v rodném Rakovníku. O dva roky později jej voliči poslali do Senátu (za volební obvod Lounsko) a do zastupitelstva Středočeského kraje, kde byl náměstkem hejtmana pro regionální rozvoj. |
Vložíte se nějak do případu Univerzity Jana Amose Komenského, která na obor pedagogika loni nabrala několik set studentů, většinou právě učitelů, kteří si doplňovali vzdělání, načež jim před Vánoci oznámila, že pro obor nedostala akreditaci?
To je samozřejmě problém školy. Já jsem už jednal s jejím rektorem i s předsedkyní Akreditační komise. Snažili se mi popsat situaci, proč to tak dopadlo. Já nemám důvod jako ministr zasahovat Akreditační komisi do jejího rozhodnutí. Ale podle mých informací, pokud se nic nezměnilo, by již přijatí studenti měli dostat možnost dostudovat. Já nechci, aby jim byl nabídnut jiný obor na té škole, protože oni nutně potřebují právě specializaci pedagogickou. Druhá alternativa je, že jim škola zajistí možnost dostudování tohoto oboru na jiné univerzitě.
Se zákonem o pedagogických pracovnících souvisí i registr učitelů a kariérní řád. Kdy budou spuštěny?
Rokem spuštění kariérního řádu i registru je rok 2015. Registr učitelů nám dá jasnou informaci o stavu vzdělání učitelů, ale také informace pro pedagogické fakulty. Ty totiž chrlí učitele předmětů, které nejsou potřeba a končí pak na úřadu práce. Registr bude mít všechny informace o učitelích a bude samozřejmě podléhat Úřadu pro ochranu osobních informací. Předpokládám, že registr by měl být schválen do konce tohoto školního roku. Řada nových věcí by pak měla platit už od prvního září.
Letos také proběhne zkušební kolo jednotných přijímaček na střední školy.
Ano, letos to je zatím nastaveno tak, že dáme ředitelům doporučenou hranici pro přijetí, protože systém financování regionálního školství je v současnosti nastaven tak, že nutí k nabrání co největšího počtu studentů. Takže proto bude zatím hranice pro přijetí jen doporučená.
Stihnou se ale změny financování do příštího roku, kdy už mají být jednotné přijímačky spuštěny na ostro?
Dokud nebude změna financování, tak bude pouze doporučující hranice. Až proběhne změna financování, můžeme to spustit na tvrdo. Školy začnou být financovány podle jiných atributů, než je počet žáků.
Takže je možné, že i příští rok bude hranice pro přijetí pouze doporučená?
Je to možné.
Matematika bude povinná, ale ne pro učně
Při letošních maturitách děti dopadly nejhůře v matematice a je tedy poněkud paradoxní, že právě matematiku chcete od roku 2019 učinit povinným maturitním předmětem. Myslíte, že tato „hrozba maturitou“ skutečně povede ke zlepšení znalostí dětí?
Ke zlepšení nemá vést hrozba maturitou. Byl jsem první, kdo řekl, že pokud chceme povinnou matematiku, musíme změnit způsob vzdělávání od základní školy. My to děláme ruku v ruce. Mým požadavkem bylo, aby student, který nastoupí do prvního ročníku věděl, že bude maturovat z matematiky. Pokud chceme mít nějaké povinné předměty, tak by měly být tři: český jazyk, protože jsme v České republice, cizí jazyk, protože je nutností, a matematika, protože je klíčová pro drtivou většinu škol. Je to základ. Chápu, že to je velmi třaskavé téma, ale pokud má mít maturitní vysvědčení nějakou úroveň, tak by jeho součástí měla být maturita z matematiky.
Priority ministra školství na letošní rok„Za klíčové považuji dokončit schvalovací proces školského zákona. Obsahuje řadu důležitých věcí, například jednotné učňovské zkoušky či státnice z těsnopisu. Vyjde vyhláška, která zakáže na půdě školy prodávat nezdravé potraviny. Klíčová bude novela vysokoškolského zákona. Začíná rok technického vzdělávání, s čímž je spojena řada aktivit. Vznikne fond na placení školních obědů, protože je celá řada dětí, jejichž rodiny si placení obědů nemohou dovolit. S Českou školní inspekcí máme připravený projekt elektronické databáze škol, do které si rodiče budou moci zadat požadavky, že chtějí školu toho a toho typu, v té a té lokalitě. Systém jim pak najde školy, které jejich kritéria splňují.“ |
Podle řady odborníků, například profesora Milana Hejného či organizace Eduin, by zavedení povinné maturity z matematiky mělo následovat právě až poté, co se zlepší úroveň výuky (více čtěte zde).
A já říkám, ať na tom pracují. Zatím jsem slyšel jen jednoho odborníka, a to pana Hejného, který je členem kulatého stolu. Ne každý, kdo do toho mluví, je odborník. Jednota matematiků i fyziků i drtivá většina ředitelů škol povinnou maturitu z matematiky podporuje.
Jak se tedy konkrétně má výuka matematiky zlepšit?
Máme fond, který bude podporovat výuku matematiky a jednáme s pedagogickými fakultami, jak zlepšit výuku učitelů tohoto předmětu. Ale nemůžeme čekat na to, až nám vystuduje někdo z nových učitelů a v roce 2365 spustíme povinnou maturitu z matematiky. Neznamená to ale, že budou všichni maturovat z matematiky. Další krok, který s tím souvisí je zrušení maturity na učebních oborech. U většiny oborů si dovedu představit, že se žák vyučí, půjde do praxe a pak, když bude chtít, si udělá mistrovskou zkoušku.
Máme třetí nejtlustější děti. Dostanou hodinu pohybu navíc
Jak aktivní je podle vás ve své funkci školský ombudsman, jehož funkci jste v září zřídil (rozhovor s Eduardem Zemanem čtěte zde)?
Zavedení této funkce se nám ukázalo jako správné. Drtivou většinu případů vyřešil, je o to obrovský zájem. Z křesla ministra jsem viděl, že mi chodila celá řada podnětů, které byly již prošetřeny řadou orgánů, ale chyběla instituce, která by byla mediátorem. Svého ombudsmana podle našeho vzoru dokonce plánuje zavést exekutorské komora a slovenské školství.
Od letošního roku mohou školy dobrovolně zavést třetí hodinu tělocviku. Plánujete, že by do budoucna byla povinná?
Školy možnost třetí hodiny tělocviku mají už léta. My pro ni chceme vytvořit lepší podmínky. Finančně chceme pomoci školám a zaplatit jim třeba trenéra. Nechtěl bych, aby to byla klasická hodina. Chtěl bych, aby to byla hodina pohybu navíc, aby to byla hodina sportu, který děti baví. Výsledky jsou dnes hrozné. Máme třetí nejtlustější děti na světě a ve všech disciplínách máme horší výsledky než před čtrnácti lety. Povinně ale třetí hodinu zavádět nechci, protože si myslím, že daleko lepší cesta je dobrovolnou, hravou formou.
Na podzim jste na tiskové konferenci spolu s prezidentem prezentovali kompromis ohledně způsobu jmenování profesorů, ke kterému se po dlouhých debatách dospělo. Prezident svolil, že dekrety profesorům bude i nadále předávat sám. Nerozzlobilo vás proto, že se v prosinci ze slavnostního ceremoniálu opět omluvil (více čtěte zde)?
Nerozzlobilo. Já jsem s prezidentem ten týden jednal. Byl silně nachlazen a měl také důležité jednání a přípravu na něj, takže se bohužel musel omluvit. Doufám, že profesoři se tentokrát spokojili s tím, že jim to předala moje maličkost. S panem prezidentem jsme se dohodli, že po novém roce uděláme neformální setkání rektorů a pana prezidenta na Hradě nebo v Lánech. Tam prodiskutujeme další kroky ve jmenování profesorů a vysokoškolský zákon.
Takže počítáte s tím, že při příštím jmenování už bude dekrety předávat skutečně prezident?
Pan prezident neřekl, že by v budoucnu profesory nejmenoval. Řekl, že pokud mu to dovolí pracovní program, tak nemá důvod, aby se toho neúčastnil. Ve vysokoškolském zákoně je novinka, že se profesoři budou jmenovat dvakrát do roka. Další uzávěrka pro návrhy profesorů je desátého ledna.
Bude v příštím kole profesorem jmenován i ředitel Národní galerie Jiří Fajt, jehož jmenování bylo naposledy bez zřejmých důvodů odloženo?
Já ho odevzdám na Hrad. Minule u něho byly dvě připomínky. Profesuru jsem tehdy nevrátil, ale položil jsem dva dotazy. Ty byly zodpovězeny, odpovědi tedy k dokumentu přiložím a odevzdám je s ostatními profesory jak na Hrad, tak na vládu.
Národní radu by mohl vést někdo jako Václav Pačes
Kdo bude v čele vznikající Národní rady pro vzdělávání?
Národní rada by měla po vzoru severských zemí plnit roli v době, kdy se mění vlády, aby zachovala kontinuitu, protože školství má dlouhodobou setrvačnost. Nyní pracuje přípravný výbor, je připraven legislativní návrh a zpracovává se jednací řád. Přípravný výbor se sešel již několikrát. Plán je zatím takový, že část členů národní rady by byla nominována organizacemi, jako jsou Česká konference rektorů, Rada vysokých škol, Akademie věd, Asociace gymnázií a tak dále. A druhou část bude jmenovat vláda na návrh ministra školství. Měli by to být odborníci na danou problematiku.
Část členů tedy bude jmenovat vláda na váš návrh. Máte už představu o konkrétních jménech?
Těch jmen je celá řada. Dovedl bych si představit, že by to mohl být třeba někdo typu pana profesora Václava Pačesa. Vzhledem k tomu, že už při diskuzích při práci přípravného výboru jsem cítil tlak, že by to měl být člověk, který je absolutně nepolitický, tak se přikláním k tomu, aby tam nebyli politici. Byť je máme třeba v Národní radě pro sport, tam to nikdo nerozporoval. Ale cítím, že oblast vzdělávání je v tomto citlivá.
Tím tlakem míníte diskuze, které začaly poté, co se objevila zpráva, že se předsedou rady má stát Václav Klaus (více čtěte zde)?
Ano, v tu chvíli jsem viděl, že by se diskuze strhla spíš na osoby, než na to, co by Národní rada měla dělat. Já ale chci, abychom diskutovali hlavně o tom, jaká bude její věcná náplň. Politika by měla být věcná a měla by být o respektu. Já se třeba v řadě věcí neshodnu s Václavem Klausem mladším. Některé jeho myšlenky jsou pro mě nepřijatelné a určitě je to oboustranné. Ale neznamená to, že si s ním nebudu schopen sednout za jeden stůl a o něčem diskutovat. Shodneme se například na zavedení povinné matematiky u maturity. Chci, aby školství bylo oblast, kde mohu mluvit s kýmkoli, i když s ním nesouhlasím. A aby rada měla stejnou roli při projednávání zákonů jako Česká konference rektorů nebo Rada vysokých škol. Tedy že bez projednání s nimi není možné pustit zákon, který se týká školství.
