Ivo Rittig netuneloval: vrchní soud zamítl odvolání státního zástupce

Osvobození lobbisty Iva Rittiga v kauze tunelování petrochemické firmy Oleo Chemical je pravomocné. Rozhodl tak pražský vrchní soud, který zamítl odvolání státního zástupce. Podnikatel čelil obžalobě ze zpronevěry, krácení daní a praní špinavých peněz, za což mu hrozilo pět až deset let vězení.

Ivo Rittig před začátkem jednání Městského soudu v Praze (24. dubna 2019) | foto:  Michal Šula, MAFRA

Za vyvedení 20 milionů korun z Olea prostřednictvím fiktivních smluv o poradenství byli už dříve odsouzeni dva majitelé firmy a Rittigův obchodní partner, Peter Kmeť z karibské společnosti Cokeville Assets (CA). Obžaloba tvrdila, že přes tuto firmu putovaly „vyprané“ peníze k Rittigovi, který si za ně pořídil tři nemovitosti v Dubaji.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Státní zástupce Adam Borgula marně usiloval o to, aby se případ vrátil k pražskému městskému soudu kvůli doplnění dokazování. Odmítl verzi, podle níž Rittig získával od CA peníze jako odměnu za jisté zahraniční projekty. 

Podle Borguly žádné projekty neexistovaly a Rittig navíc dostával paušální platby, nikoliv procenta z projektů. Motivem pro vyvedení peněz z Olea k lobbistovi mohlo být podle státního zástupce to, že Rittig by dokázal Oleu zajistit odbyt ve firmách, kde měl vliv - například v pražském dopravním podniku. 

Lobbista k odvolacímu zasedání nedorazil. Dříve spojitost s Kmeťovou společností popřel s tím, že od Olea nikdy nedostal ani korunu. „Nebylo prokázáno, že by pan Rittig měl jakoukoliv dohodu se zástupci společnosti Oleo Chemical, že budou páchat trestnou činnost a on z toho bude mít nějaký profit,“ zdůraznil dnes podnikatelův obhájce Vlastimil Rampula. Odmítl také tvrzení, že Rittig byl benefičním, tedy skutečným vlastníkem CA.

Odvolací senát pravomocně osvobodil také Petra Michala z účetní firmy Peskim, který podle kriminalistů zprostředkoval převod peněz.

Státní zástupce dříve pro oba muže žádal pětileté vězení a peněžité tresty zhruba 1,6 milionu korun.

Rittig je v kauze Oleo Chemical nevinný (únor 2017):

Ivo Rittig figuruje v řadě kauz

• Ivo Rittig se narodil se 3. ledna 1963. Podle tisku se vyučil prodavačem, praxi absolvoval v pražském lahůdkářství U Paukertů. V roce 1981 nastoupil do podniku Potraviny Praha a o dva roky později se stal vedoucím samoobsluhy. Jeho působení v prodejně podle Hospodářských novin skončilo mankem 766.000 Kčs. Rittig kvůli tomu podle médií strávil tři roky ve vazbě a v roce 1988 ho soudy potrestaly devíti roky vězení.
• V roce 1990 byl propuštěn na základě amnestie. Trest si pak nechal zahladit. Počátkem 90. let se Rittig stal promotérem boxerských zápasů a začal podnikat v luxusní módě. Podle týdeníku Respekt si Rittigovy firmy půjčily u Komerční banky několik set milionů korun, které ale podle týdeníku nesplatily, načež byl dluh vyveden do České konsolidační agentury.
• Rittiga média v minulosti označovala za jednoho z "kmotrů" ODS, kteří měli velký neformální vliv na rozhodování pražského magistrátu, zejména na jím vypisované zakázky. Přisuzován mu byl také vliv na bývalého středočeského hejtmana a exministra Petra Bendla. Jeho vliv byl ale podle médií mnohem větší. "Z mé generace nebyl nikdo, kdo byl ve vysoké manažerské funkci a neznal Ivo Rittiga," řekl v dubnu 2016 někdejší šéf pražského dopravního podniku Martin Dvořák.
• Podle internetové verze obchodního rejstříku Rittig dříve figuroval ve statutárních orgánech mnoha firem (mimo jiné PROSPEKTA MODA CZ, dnes Luxury Brand Management), v současnosti je jeho jméno k nalezení jen u společnosti s ručením omezeným v likvidaci R.E.C-CONSULTING.
• Trvalé bydliště má Rittig podle dostupných údajů v Monaku, kromě toho se zdržuje také v Dubaji, kde měl či stále ještě má rezidenční vízum; do ČR jezdí příležitostně. Výše Rittigova majetku je sporná. Například policisté, kteří chtěli zajistit jeho majetek kvůli případné náhradě škody v kauze jízdenek pro pražský dopravní podnik, dospěli k závěru, že Rittig oficiálně nevlastní žádné nemovitosti ani v Monaku, ani v ČR. Rittig nicméně například využívá soukromé proudové letadlo.
• Rittigovo jméno se začalo v médiích častěji objevovat v roce 2011 v souvislosti s kauzou jízdenek pro pražský dopravní podnik. Ten podle policie uzavřel nevýhodný kontrakt na výrobu jízdenek s papírnou Neograph, který zprostředkovala firma Rittigova obchodního partnera Petera Kmetě Cokeville Assets. Neograph firmě odváděl 17 haléřů z každé jízdenky. Nadační fond proti korupci v minulosti uvedl, že konečným příjemcem těchto peněz byl nejspíše Rittig. V kauze byl začátkem loňského února podán návrh na obžalobu Rittiga a dalších 17 lidí. Letos v květnu soud zbavil obžaloby všech 17 obviněných. Podle soudce Petra Hovorky nebyl žalovaný skutek trestným činem.
• V únoru 2017 pražský městský soud nepravomocně zprostil Rittiga a jeho právníky obžaloby z tunelování společnosti Oleo Chemical. V hlavním líčení se neprokázalo, že by dané skutky spáchali právě oni. Naopak bývalé majitele firmy Michala Urbánka a Kamila Jirounka, šéfa výroby Radomíra Kučeru a Petera Kmetě, Rittigova obchodního partnera, uznal vinnými. V druhé větvi kauzy se soud zabýval tím, zda si Rittig za peníze vyvedené z Olea přes Kmeťovu firmu Cokeville Assets pořídil tři nemovitosti v Dubaji. Loni v září soud nepravomocně zprostil Rittiga i této obžaloby, osvobodil rovněž druhého obžalovaného Petra Michala, který podle kriminalistů zprostředkoval převod peněz. Soud předtím také zopakoval, že se dvojice nepodílela na tunelování Olea. Krátce před tím státní zástupce Adam Borgula podal návrh na obnovu řízení v kauze tunelování Oleo Chemical s tím, že získal nové důkazy, které mohou změnit rozhodnutí. O vrácení případu k pražskému městskému soudu usiloval marně. Vrchní soud dnes zamítl odvolání státního zástupce, osvobození Iva Rittiga v kauze tunelování Oleo Chemical je tak pravomocné.
• Další kauzou, ve které Rittig figuruje, je únik informací z Bezpečnostní informační služby. V případu, který souvisí se zásahem na Úřadu vlády v červnu 2013, jsou vedle Rittiga a jeho obchodního partnera Tomáše Jindry obžalováni bývalá ředitelka kabinetu premiéra Jana Nečasová (dříve Nagyová) a právník David Michal z advokátní kanceláře MSB Legal. Rittig s Michalem dostali v lednu 2017 desetiměsíční podmínku, Nagyová podmíněný trest v délce 1,5 roku. V září 2017 pražský vrchní soud rozsudek zrušil a nařídil věc znovu projednat. Kvůli rozhodnutí odvolacího senátu podal stížnost tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), Nejvyšší soud (NS) ji zamítl. Pražský městský soud se tedy kauzou údajného vyzrazení utajované zprávy BIS bude zabývat znovu.
• Od doby, kdy se jeho jméno začalo v médiích a na internetu objevovat v souvislosti s podezřelými obchody nebo policejními zásahy, se Rittig několikrát obrátil na soud s žalobami na ochranu osobnosti. A to se střídavými úspěchy. Například v únoru 2017 pražský městský soud rozhodl, že má nárok na omluvu od vydavatele týdeníku Respekt kvůli článku o kmotrech. Omluvy se dočkal už v říjnu 2015 také od České televize za spojení se zlatem a penězi nalezenými při policejní razii na Úřadu vlády a dalších místech v červnu 2013.
• Rittigovi se nelíbila také slova šéfa české pobočky Transparency International Davida Ondráčky, který v březnu 2014 v televizi řekl, že podnikatel údajně figuruje "ve fotovoltaické kauze Amun.Re". Pražský městský soud Rittigovu žalobu v září téhož roku nepravomocně zamítl, a verdikt v říjnu 2016 potvrdil Vrchní soud v Praze. V dubnu 2015 mu Městský soud v Praze nepřiznal ani nárok na omluvu a odškodné od vydavatelství Mladá fronta kvůli článku v týdeníku Euro, který pojednával o Rittigově zapojení do solárního byznysu.
• Loni v červnu potvrdil odvolací pražský vrchní soud zamítnutí Rittigovy žaloby, kterou se domáhal odstranění informací z webu Nadačního fondu proti korupci. Fond tak nemusí stahovat z webu tiskové zprávy, které pojí Rittiga s kauzou předražených jízdenek Dopravního podniku hlavního města Prahy.
• Letos Rittig stáhl svou žalobu, kterou podal v roce 2012 kvůli článkům deníku Blesk. Lobbista se původně po vydavatelství Czech News Center (CNC) domáhal omluvy a milionu korun za zprávy, které ho spojovaly s případem jízdenek pro pražský dopravní podnik.