„Můj tehdejší přítel mě začal prosit o intimní fotografie s tím, že mu moc chybím. Nejdříve jsem nechtěla, nebylo mi příjemné se takto fotit a už vůbec ne ty fotografie posílat přes internet. Mé odmítání se stalo hlavním zdrojem hádek,“ popisuje svou zkušenost Alena, jejíž identitu redakce zná, ale která si přála zůstat v anonymitě.
Když příteli odmítla vyhovět a fotografie zaslat, začal ji osočovat, že mu nedůvěřuje, že ho odmítá tímto způsobem uspokojit a on je pak sexuálně frustrovaný. „Intimní fotografie vykreslil jako něco, co ve zdravém vztahu jednoduše potřebuje,“ podotýká.
Po stále odvážnějších fotografiích se nechala přemluvit také k natočení sexuálního styku. „Vždy jsem ho prosila, aby měl fotky a videa někde bezpečně uložené a zaheslované. Příteli jsem věřila, ale měla jsem strach, že by se k fotkám dostal někdo cizí,“ dodává s tím, že jej po rozchodu přiměla fotky z mobilního telefonu před ní smazat. Jenže je měl zálohované.
Porno jako pomsta. Na internetu přibývá videí, která mají za cíl škodit |
Oběti sexuální zneužívání založené na obrazovém znázornění (anglicky image based sexual violence - IBSA) či vydírání na jejich základě (sextortion) se totiž setkávají s nepochopením, výčitkami a obviňováním vůči nim samým. A to i přesto, že fotky ve většině případů pošlou člověku, kterému důvěřují ze všech nejvíc. Svému partnerovi.
Statistiky v ucelené podobně neexistují. „Máme pouze konkrétní trestné činy, tedy buď vydírání – nemusí být nutně pomocí sexuálně explicitních obrázků – anebo sexuální nátlak, což přesahuje ‚pouhé‘ sdílení fotografií,“ uvedl k tomu mluvčí Policejního prezidia Ondřej Moravčík.
Sexuální nátlak policisté v loňském roce prověřovali celkem v 71 případech, vydírání pak v 1 081 případech.
Podobných případů jsou však tisíce, jen se k policistům ve většině případů nedostanou.
Pokud tě nemůžu mít já, budou tě mít všichni
Když Alenině příteli po rozchodu nepomohly výhrůžky ani vydírání, aby ji dostal zpátky, řekl jí, že jí zničí život právě pomocí jejích intimních fotografií. „Řekl mi, že se můžu těšit na to, že to uvidí naprosto všichni. Že už nikdy nebudu něčí přítelkyně na sto procent, protože budu k dispozici všem. Řekl mi: ‚Pokud tě nemůžu mít jen já, budou tě mít všichni‘,“ popisuje.
Nedůvěra, pohrdání a odrazování se podobně jako u sexuálního násilí může dít také ze strany policistů. A právě to je i případ Aleny, která se rozhodla obrátit na policii, když situace s jejím přítelem vyeskalovala.
„Na stanici mě nikdo nebral vážně, mávli nad tím rukou a řekli, že to stejně zatím nikam nedal, takže nemůžou nic dělat. A prý by z toho byla jen podmínka, tak jestli mi to za to stojí. Zlehčovali můj problém a já byla naprosto na dně. Neustále mi opakovali, že jsme mu ale fotky přece sama posílala a měl můj souhlas s tím, aby mě fotil. Nedokázali pochopit, že to ho neopravňovalo tento materiál dál šířit,“ popsala a dodala, že policisté s ní ani nic nesepsali, protože podle svých slov neměli čas.
„Policisté jsou školeni na práci s obětmi trestných činů v rámci základní odborné přípravy,“ uvedl k tomu Mravčík s tím, že v případě špatného postupu policie by se oběti měly obracet na příslušné orgány vnitřní kontroly.
Svůj případ nakonec po přestěhování nahlásila na jiné stanici, kde vše policisté zaprotokolovali. Kvůli špatnému psychickému stavu ještě předtím začala docházet na terapie.
„Trvalo to měsíce, měsíce, kdy jsem denně kontrolovala různé pornografické stránky a stránky, které jsou rájem revenge porna. Ze strachu, že tam někde jsem. Po devíti měsících mi přišel dopis od přestupkové komise, jestli chci zahájit šetření,“ vzpomíná.
Policisté zlehčovali můj problém a já byla naprosto na dně. Neustále mi opakovali, že jsme mu ale fotky přece sama posílala a měl můj souhlas s tím, aby mě fotil. Nedokázali pochopit, že to ho neopravňovalo tento materiál dál šířit.
Alena
V té době už se však k celé záležitosti nechtěla vracet. „Nechtěla jsem ho vyprovokovat k nějakým činům. Ale zároveň mě vnitřně ničí, že mu tohle všechno prošlo. Dodnes neví, že jsem vlastně na policii šla, nikdo ho nekontaktoval, když jsem to potřebovala nejvíc,“ uzavírá s tím, že by i tak dostal maximálně pokutu.
Jak v tomto kontextu upozorňují odborníci, společnost by neměla vinit oběti nekonsenzuální pornografie za to, že důvěřovaly blízké osobě a předaly jí intimní snímky. Michaela Dvořáková z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, která se tématem dlouhodobě zabývá, k tomu trefně podotýká, že nikdo neobviňuje oběti zneužití citlivých informací finančními poradci.
Šíření intimních fotografií a vydírání dle zákona
Zdroj: www.e-bezpeci.cz |
Oběti poskytují fotografie dobrovolně
Podobných útoků přibývá, zejména v době pandemie, kdy lidé nemohou být spolu a tráví více času na internetu. „Třetina případů, které naše poradna aktuálně řeší, jsou spojeny s únikem intimních materiálů do online prostředí,” uvádí expert na kybernetickou bezpečnost Kamil Kopecký z Univerzity Palackého v Olomouci.
Vysvětlení pojmůRevenge porn, česky například „pornopomsta“, znamená zneužití intimních fotografií či videí k ponížení zobrazovaných osob, poškození jejich pověsti či vydírání. Vhodnější je hovořit o nekonsenzuální pornografii či image based sexual abuse (IBSA), tedy v překladu sexuální zneužívání založené na obrazovém znázornění. Pomsta totiž není podmínkou ve všech případech. Sextortion označuje využití nefyzické formy nátlaku, tedy například vydírání a výhrůžky, k vymáhání požadavků od oběti. Zahrnuje sexuální vykořisťování. |
V drtivé většině podle něj intimní materiály poskytnou oběti potenciálnímu pachateli dobrovolně, v rámci partnerského vztahu či flirtování. „Přesto se objevují i případy, kdy pachatelé proniknou do účtu oběti a stáhnout veškeré fotografie i videa,“ doplnil.
„Počátkem ledna jsme například zachytili případ, ve kterém expartner vyhrožoval své expartnerce, že pokud mu nevyhoví ohledně péče o dítě, rozešle její nahé fotky všem přátelům na Facebooku,“ uvedl Kopecký.
Pachatelé mají nejčastěji dva motivy: v případě rozchodu je hlavním motivem zneužití intimních materiálů a pomsta, v druhém případě vydírání nebo vyhrožování. Terčem těchto typů útoků se stávají především ženy.
Existují však také útoky zaměřené na muže. Ty jsou podle Kopeckého spojeny zejména s flirtováním a sextingem s neznámým člověkem na internetu.
Nedošlo mi, jak se musela cítit
„Já osobně zkušenost nemám, ale vzpomínám si, jak se spolužačka na gymnáziu nabourala jiné do telefonu a pak ve třídě kolovaly ukradené fotky a videa, která dotyčná posílala nějakému svému klukovi,“ vzpomíná čtyřiadvacetiletá Linda.
Občas si na to vzpomenu a říkám si, jak jsme mohli být tak neteční.
Linda
„Nijak jsem to neřešila, říkala jsem si, že je to její chyba, protože to natočila. Ani jsem nepřemýšlela nad tím, jak jí muselo být, když věděla, že jsme to všichni viděli,“ popsala s tím, že učitelé situaci řešili domluvou, nikoli však zevrubnější osvětou o bezpečnosti na internetu.
„Občas si na to i po těch deseti letech vzpomenu a říkám si, jak jsme mohli být tak neteční. Všichni jsme se tomu smáli s tím, že si za to ta dotyčná může sama. A ať zvedne ruku ten, kdo z nás pak svému partnerovi nějakou odvážnější fotku neposlal,“ podotýká.
Nakonec vše utichlo
Zkušenost s rozesíláním fotografií ve školním kolektivu má také další mladá žena, jež se ozvala redakci iDNES.cz. „Bylo mi tehdy dvanáct nebo třináct, neměla jsem úplně nejlepší domácí prostředí, a tak jsem hledala pozornost jinde,“ vylíčila.
Nezakazovat, důvěřovat. Návod, jak ochránit děti před nástrahami na síti |
Její známost se zpočátku zdála nevinná. „Vše jsme mu poslala, protože jsem si myslela, že mě má rad. Nebo že pro něj něco znamenám. Ale to byl omyl. Později jsem se dozvěděla, že moje fotky přeposílal ostatním. Klidně i jen tak,“ popsala.
A jednou poslané fotky se jen tak neztratí. „Moje fotky i po čtyřech letech rozeslal znovu. Bylo mi hrozně, protože jsem věděla, že moji budoucí spolužáci viděli fotky, které jsou vlastně dětská pornografie,“ dodává s tím, že nakonec vše utichlo, ale to nezmírňuje její úzkost.
„Člověk nikdy neví, kdy se to znovu objeví, a lidé to použijí proti němu,“ podotýká.
A stejně uzavírá také Alena, která se svým bývalým přítelem přerušila veškeré kontakty: „Nevím, kde dnes je, nevím, jestli totéž nedělá někomu dalšímu, nevím, jestli moje fotky opravdu někde nejsou. A mám pocit, že už nikdy nebudu úplně v klidu, protože on je může kdykoli použít, kdykoli bude chtít. Nikdo mi nemůže pomoci. Žiju v nejistotě, a to už se nejspíš nezmění.“
Co dělat, když mi někdo vyhrožuje zveřejněním intimních záběrů?V případě vydírání je podle Kamila Kopeckého především třeba zachovat chladnou hlavu a v žádném případě vyděrači nic neplatit. „Pokud to uděláte, je jisté, že své finance zpět nedostanete – pokud tedy nebudete reagovat velmi rychle (zpravidla do 48 hodin),“ popsal. Problém je podle něj především v tom, že neexistuje žádná garance, že fotografie či video skutečně zcela zmizí, v řadě případů vydírání i po zaplacení pokračuje. Kopecký také doporučuje zkonzultovat postup se specialisty z Policie ČR případně poradci projektu E-Bezpečí Univerzity Palackého (www.napisnam.cz), kteří mohou poskytnout cenné rady ohledně zajištění odstranění závadného obsahu a profilu pachatele, případně i poškozeného. „Na výhrůžky pachatele nereagovat, neodpovídat, nenechat se, zvláště bezprostředně po zveřejnění materiálu, ovlivnit,“ dodává Kopecký. Důležité také je profily neblokovat a shromažďovat důkazy. Obecná rada podle Michaely Lebedíkové pak zní, že své intimní fotografie bychom neměli sdílet s nikým, komu plně nedůvěřujeme. „Ideálně, pokud už chceme sdílet, tak tak, aby na fotkách nebylo nic, co nás může identifikovat obličej, znaménka, tetování nebo pozadí,“ popsala. „Bohužel, toto je rada, která klade nároky na oběť sexuálního zneužití, nikoliv na útočníka. Je to totiž právě on, kdo tyto oběť zneužije a intimní korespondenci, fotografie či videa zveřejní,“ uzavírá. |
