Pondělí 6. dubna 2020, svátek má Vendula
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 6. dubna 2020 Vendula

Nezakazovat, důvěřovat. Návod, jak ochránit děti před nástrahami na síti

  20:00aktualizováno  20:00
Rodiče chtějí své děti uchránit před nástrahami, které číhají na internetu: kyberšikana, sexuální predátoři, podvody, sexting nebo vydírání. Nejjednodušší by se zdálo zkrátka dětem přístup na síť zakázat. To ale odborníci nedoporučují. Sestavili jsme přehled toho, co by měli rodiče s dětmi probrat.

Vaše dítě může sedět v bezpečí svého pokoje a přesto je vystaveno celé řadě hrozeb. Rodiče by měli znát rizika a s dětmi o nich přiměřeně věku mluvit. | foto: montáž: Pavel Kasík, Technet.czProfimedia.cz

Začne to nevinně. Vaše dítě si po internetu píše se stejně starým teenagerem, který má podobné zájmy. Jenže konverzace se brzy přesune na podivná témata. Na druhé straně totiž třeba není teenager, ale dospělý člověk, kterého vzrušuje, když může dítětem manipulovat. A ve chvíli, kdy má na dítě dostatečnou páku, přikročí k vydírání. Z nezávazné konverzace se rychle stává noční můra. Zoufalá situace, na kterou dítě nejspíš není připravené a neví, jak ji řešit.

Co můžete jako rodič udělat, abyste takové situaci předešli? Nebo abyste byli připraveni ji citlivě řešit? Abyste se vůbec dozvěděli, že vaše dítě něčím takovým prochází? A hlavně, co udělat, aby dítě vědělo, že za vámi může přijít?

Záběr z natáčení dokumentu V síti režisérů Barbory Chalupové a Víta Klusáka.

Plnoleté herečky předstíraly, že je jim 12 let. Během několika dnů je kontaktovalo přes dva tisíce mužů a žen.

Nový dokumentární film V síti rozproudil debatu o tom, co vaše děti čeká na internetu. A ukázal pochopitelně jen špičku ledovce. Řadu rodičů zřejmě pořádně vyděsí, což nemusí být na škodu.

Bylo by ale chybou snažit se problémy rázně vyřešit nějakým nekompromisním zákazem. „Pokud má být prevence ze strany rodiče účinná, měla by být celkově pozitivní,“ zdůrazňuje pedagog Kamil Kopecký, vedoucí Centra prevence rizikové virtuální komunikace Univerzity Palackého. „Při prevenci je třeba zaměřit se jak na informování dítěte, tak i na ovlivnění jeho postojů a na jeho motivaci zaměřenou na pozitivní a smysluplné aktivity.“

Nejdůležitější je vzájemná důvěra rodiče a dítěte

Ještě než přistoupíme k výčtu různých nebezpečí, je třeba si připustit nepohodlný fakt. Ať uděláme jako rodiče cokoli, stejně nemůžeme naše dítě stoprocentně ochránit. Platí to ve fyzickém světě a platí to i na internetu.

„Pohyb dětí na sociálních sítích nelze úplně omezit a ani nelze vyloučit, že se dítě na internetu setká s nelegálním obsahem,“ konstatuje Kateřina Schmidová, terapeutka a vedoucí Rodičovské linky. „Děti jsou obecně zvídavé, mají tendenci testovat hranice, a to i v online světě. S tím musí rodič počítat.“ Podle ní a podle všech odborníků, které jsme oslovili, je naprosto klíčová vzájemná důvěra mezi dětmi a rodiči.

NÁVOD: Jak mluvit s dětmi o bezpečí na internetu

Stáhněte si a vytiskněte přehledný seznam a návod

Připravili jsme pro vás dva dokumenty, které si můžete stáhnout, vytisknout, případně upravit pro své potřeby:

Co by měli rodiče znát a nastavit

Co by měli rodiče znát a nastavit

Návod pro děti, teenagery a dospělé

Návod pro děti, teenagery a dospělé

Návod může posloužit i jako pomůcka pro konverzaci na toto téma. Obsahuje také seznam organizací, na které se děti i rodiče mohou anonymně obrátit při řešení problémů.

Další zdroje mohou rodiče i děti nalézt například na stránkách e-bezpeci.cz nebo Chytrá škola.

Právě to, že dítě svým rodičům věří, zvyšuje šanci, že se na ně obrátí s problémem, na který samo nestačí. Tuto důvěru je potřeba budovat dlouhodobě: „Důvěra se navazuje a fixuje ve velmi raném věku. Dítě by nikdy nemělo být rodičem odmítnuto, když potřebuje komunikovat,“ říká Petra Vitoušová, prezidentka Bílého kruhu bezpečí

„Není nic důležitějšího v životě rodiče, než tu být pro své dítě. Vždy má být přijato. Tím se zvyšuje pravděpodobnost, že se svěří i později. Nebude se bát odmítnutí a ze zkušenosti už si bude jisté, že nalezne porozumění a důvěru.“

Rodič by měl především budovat s dítětem důvěryhodný a otevřený vztah, aby se nebálo za ním přijít, kdykoliv narazí na internetu na něco, co jej znepokojuje, vyleká nebo přímo ohrožuje.

Kateřina Schmidov, Rodičovská linka

„Dítě by mělo vědět, že rodič představuje pevný bod v jeho životě, na který se může kdykoli obrátit s prosbou o pomoc,“ souhlasí Kopecký. „Pak bude vědět, že mu rodič v krizové situaci pomůže, nikoli jej potrestá.“ 

Podle něj je důležité budovat tento vztah dřív, než je dítě v pubertě. „Jakmile se dítě dostane do puberty, začnou hrát stále větší úlohu vrstevníci dítěte – kamárádi, přátele a spolužáci, kteří budou mít na dítě vliv.“

Internetová rizika: sexting, grooming, kyberšikana, vydírání

Vzájemná důvěra je důležitá proto, aby se děti na své rodiče obrátily v nesnázích. Ještě lepší ale samozřejmě je, aby se do nesnází nedostali. Ač převládá představa, že rizika na internetu hrozí hlavně dívkám, většina rizik se týká i chlapců. „Rozhodně bych to riziko u chlapců nepodceňovala,“ varuje Jana Pěchová, mluvčí Dětského krizového centra. „S dětmi je potřeba o nástrahách mluvit přiměřeně jejich věku. Stejně jako děti učíme, aby nesedaly k cizím lidem do auta.“

Rodiče by se měli seznámit s nejčastějšími typy online rizik:

  • kyberšikana – forma psychické šikany využívající informační technologie, například sociální sítě nebo komunikační platformy. Dítě se může stát obětí hromadného zesměšňování, posměchu nebo vyloučení, nejčastěji ze strany kolektivu vrstevníků.
  • grooming – útočník se snaží pomocí psychické manipulace, lichotek nebo vyhrožování vylákat z dítěte osobní informace, intimní fotografie nebo osobní schůzku. Může vyústit ve vydírání, násilí nebo sexuální zneužívání.
  • sexting – posílání intimních fotografií a videí přes internet. Často jde o dobrovolné zaslání nahých fotografií, které pak ale mohou být zneužity k vydírání, zesměšňování nebo šikaně.
  • šmírování, stalking – pomocí veřejně dostupných informací, falešných profilů nebo počítačových virů útočník sleduje dítě. Může vyústit v obtěžování, vydírání, vyhrožování nebo šikanu.
  • nevhodný obsah – pornografie, násilí, nenávistný obsah, extrémistický obsah atd. Kromě toho, že pro dítě může být škodlivý sám o sobě, může být takovýto obsah zneužit při groomingu nebo k vydírání, šikanování a obtěžování dítěte.
  • krádež dat, krádež identity – hacknutí uživatelského účtu dítěte může vést ke krádeži identity (a například zesměšnění dítěte) nebo ke krádeži citlivých údajů (a například vydírání).

Tyto jevy jsou častější, než si řada rodičů připouští. Podle loňského výzkumu se 41 % dětí setkalo alespoň s nějakou formou kybernetické agrese. Nejčastěji šlo o urážky a zesměšňování (27 %), překvapivě časté byly ale i neoprávněné vstupy na soukromý účet dítěte (12 %) a vyhrožování (10 %).

Na koho se v nouzi obrátit?

Dítě by v prvé řadě mělo mít důvěru ve své rodiče nebo učitele. Dále existují organizace, které se přímo zabývají pomocí dětem v nesnázích.

Dětské krizové centrum
+420 241 484 149, ditekrize.cz

Linka bezpečí
116 111, linkabezpeci.cz

Pražská linka důvěry
222 580 687, www.chat-pomoc.cz

Rodičovská linka
606 021 021, www.rodicovskalinka.cz

eBezpečí.cz
poradna.e-bezpeci.cz

Bílý kruh bezpečí
116 006, bkb.cz

Modrá linka
608 902 410, modralinka.cz

Linky důvěry jsou anonymní a bezplatné, můžete se na ně obrátit s problémem a s žádostí o radu. V případě, že máte podezření na spáchání trestného činu, obraťte se na Policii ČR (linka 158) s žádostí o pomoc.

Predátoři a manipulátoři na síti spoléhají na to, že jejich oběť se bude bát nebo stydět něco oznámit. Spoléhají na svou anonymitu. Proto je důležité, aby děti už dopředu znaly rizika a mohly jim čelit. Proto by rodiče měli s dětmi mluvit o tom, jak rozpoznat nebezpečné situace.

Ne každá online komunikace s neznámými lidmi je pro dítě nebezpečná. Děti se na internetu potkávají s neznámými lidmi neustále, ať už na sociálních sítích nebo v online hrách. Mezi známky, že na komunikaci s cizím člověkem není něco v pořádku, patří klasické taktiky útočníků: „Online triků je celá řada, například komunikace pod smyšleným profilem dítěte, mirroring (zrcadlová nápodoba komunikace), luring (uplácení dárečky), profilování oběti, snaha o zahájení sextingu s dítětem, zvyšování tolerance dětí vůči sexuálně explicitnímu obsahu (pachatel dítěti nabízí pornografii), manipulace lichotkami, různé formy vydírání a vyhrožování a podobně,“ vypočítává Kopecký.

Ukázka z dokumentárního filmu V síti (2020):

„Nerozumím internetu, pomůžeš mi se v tom vyznat?“

Konkrétně o internetu se rodičům často s dětmi těžko mluví. Přece jen má v této oblasti mladá generace jednoznačný náskok. Rodiče ale své „opožděnosti“ mohou paradoxně využít. Stačí se třeba dítěte zeptat: „Já téhle věci na internetu nerozumím. Vysvětlíš mi, jak to používat? A čím je to zajímavé?“ To může nastartovat konverzaci, během které se rodič něčemu přiučí a zároveň dítěti ukáže svou otevřenost a zájem.

Stejnou radu má pro rodiče i Kopecký: „Zkuste svým dětem říci, že se ve světě internetu nevyznáte tak dobře, jako ony, a že od nich potřebujete řadu věcí vysvětlit. Děti pak budou ochotnější podělit se s vámi o své zkušenosti a znalosti ze světa online technologií.“

Rodiče podle výzkumu Univerzity Palackého v Olomouci a společnosti O2 nejčastěji omezují čas strávený na internetu, ať už ústní dohodou (69 %) nebo vypnutím zařízení (45 %). Jen necelých 6 % rodičů využívá nástroje pro automatické softwarové omezení doby na počítači/internetu, přestože jsou tyto nástroje zdarma dostupné pro většinu operačních systémů.

Dále mohou rodiče uplatnit – dle věku dítěte – následující technická omezení:

  • Filtrování obsahu (pomocí antiviru nebo vestavěných nástrojů)
  • Blokování nevhodných aplikací (na mobilu a tabletu)
  • Přepnutí vyhledávačů (Google, YouTube) do bezpečného módu (viz též Family Link)
  • Sledovat polohu mobilního telefonu dítěte pomocí GPS (po dohodě)

„Je třeba si uvědomit, že opatření je třeba aplikovat jak na domácí počítač, tak i tablet, mobilní telefon či další zařízení, přes která se dítě do online světa připojuje. Speciální pozornost je pak nutné věnovat především mobilnímu telefonu, který je pro dítě základní vstupní branou do kyberprostoru,“ upozorňuje Kopecký. Žádné opatření ale není stoprocentní, vždy existuje způsob, jak omezení obejít. Čím starší a schopnější dítě je, tím spíš dokáže kontrolu přelstít. Další důvod, proč je důvěra klíčová.

Bezpečné účty, bezpečná hesla

Jednou z forem online nátlaku je i krádež identity nebo dat. To obvykle probíhá nabouráním uživatelského účtu dítěte. Doporučení, jak tomu předejít, jsou prakticky stejná jako u dospělých. S tím rozdílem, že dospělý by měl dítěti pomoci vše správně nastavit:

  • Unikátní silné heslo (více o tom, jak si správně nastavit hesla)
  • Zapnuté dvoufaktorové ověření
  • Zabezpečení karty proti utrácení
  • Případně správce hesel nebo zabezpečení pomocí otisku prstu

Vyplatí se také připomenout si zásady bezpečného používání internetu obecně. Na internetu je dobré být podezřívavý vůči jakékoli nabídce, která je „příliš dobrá“, a vůči všemu, co v nás vyvolává jednoznačné emoce. Právě přes emoce je jednoduché děti – a koneckonců i dospělé – manipulovat.

Intimní fotografie nelze vzít zpátky, problém má však řešení

Námi oslovení odborníci se shodují v tom, že jsou situace, které jsou velmi obtížné. Jednou z nich je moment, kdy se dítě nechá přesvědčit k tomu, aby někomu poslalo intimní fotografii, například nahé selfie.

Neexistuje způsob, jak bezpečně poslat nahou fotografii

Ilustrační snímek

Intimní fotografie se může stát nástrojem vydírání nebo šikany

Děti – stejně jako dospělí – by měly vědet, že technicky neexistuje způsob, jak někomu „bezpečně“ poslat nahou fotografii. I když dítě danému adresátovi stoprocentně důvěřuje, stejně by mu nemělo posílat fotografii, kterou by nebylo ochotno vystavit veřejně. Každá taková fotografie totiž může uniknout na veřejnost, ať už omylem, v rámci technické chyby nebo úmyslně.

Manipulátoři a predátoři při „groomingu“ často sexuálně explicitní fotografii po dítěti vyžadují, a to hlavně z toho důvodu, že jim vlastnictví takového snímku dává nad dítětem moc. Mohou totiž dítěti vyhrožovat, že fotografii zveřejní nebo zašlou jeho rodině a přátelům. „Predátor pak dítě vydírá, dítě je pod šíleným tlakem. Nechce se svěřit rodičům, protože má pocit, že něco udělalo špatně,“ vysvětluje Pěchová. Podle ní je právě v takovou chvíli potřeba, aby si dítě bylo jisté tím, že se může na rodiče s čímkoli a kdykoli obrátit.

Výzkum mezi českými dětmi z roku 2017 odhalil, že intimní fotografii poslalo 15 % českých dětí a intimní video poslalo skoro 6 % dětí. Intimní videa posílají častěji dívky, u fotografií je to prakticky vyrovnané. Skoro polovina z těchto dětí poslala „sexy či erotickou fotografii“ svému příteli či přítelkyni. „Alarmující je, že více než 7 % dětí provozujících sexting bylo k tomuto jednání donuceno jinou osobou a intimní materiál nebyl odeslán dobrovolně,“ upozorňují autoři studie.

Poučené děti?

Na otázku, kdo je „poučil o sexu“, se lišily informace podle pohlaví dítěte. Hlavním zdrojem informací o sexu byla pro dívky matka (46 %), zatímco pro chlapce to byl internet (50 %). Přístup na internet němělo v roce 2017 v Česku limitováno 80 % dětí.

A víc než 40 % dětí uvedlo, že na internetu obdrželo od jiné osoby „provokativní erotickou či pornografickou fotografii“. Dvaadvacet procent dětí uvedlo, že se před nimi někdo obnažoval prostřednictvím webkamery. A velmi znepokojivé je, že jen 39 % dětí uvedlo, že by se svěřilo rodičům, pokud by byl jejich intimní materiál zneužit nebo by je někdo vydíral.

Pokud už došlo na zaslání intimních fotografií a dítě je vydíráno, je vhodné, aby děti s rodiči situaci řešili. Pomoci jim mohou specializované organizace. „Rodiče by neměli reagovat přehnaně a měli by nabídnout dítěti především pomocnou ruku,“ popisuje Kopecký. 

„Nikdy nevstupovat agresivně do komunikace s pachatelem, vše si zálohovat a kontaktovat policii či specializované linky, např. online poradnu E-Bezpečí. Zde sedí zkušení poradci, často kriminalisté, kteří jsou schopni rychle pomoci a zasáhnout,“ radí. 

„Hodně lidí má zábrany volat na linku důvěry nebo linku bezpečí,“ říká Pěchová. „Ale není k tomu důvod. I když si nejste jistí, zda jde o problém, zavolejte a poraďte se. Není to ostuda. Je to anonymní. Když nechcete sdělit své jméno, sdělit jej nemusíte. A je to zdarma.“

„Ve chvíli, kdy rodič zjistí, že dochází k vydírání, je na čase kontaktovat policii. Určitě zajistit důkazy, pokud je to možné. Ale neradila bych zajistit důkazy na úkor dítěte,“ zdůraznila Pěchová. „Na prvním místě je zajištění bezpečí dítěte. Nezajišťovat důkazy za cenu další traumatizace dítěte.“

Děti si všímají, jak rodiče používají telefon a počítač

Vaše dítě se sice narodilo do digitálního světa, ale první vzorce toho, jak se v tomto světě pohybovat, získává od vás. Pokud tedy nespustíte z mobilu oči ani u společné večeře a u počítače sedíte dlouhé hodiny bez přestání, nedivte se, pokud to samé dělají i vaše děti.

Děti a obrazovky

Není možné oddělit chování dětí od chování rodičů. Pokud tedy rodiče chtějí, aby jejich děti měly zdravé návyky, musí začít u sebe.

„Rodiče jsou vzor a děti přejímají jejich vzorce chování,“ připomíná Pěchová. „Je namístě dětem vysvětlit, co děláte na počítači. Důležité je trávit společně čas a nebýt u toho každý na svém telefonu nebo tabletu. Internet, tablety a telefony jsou součástí našeho života. Ale měla by to být jenom část. Dokud to můžeme jako rodiče ovlivnit, měli bychom jim ukazovat smysluplné trávení volného času.“

Ochrana dítěte na síti je zodpovědností každého rodiče. Na jednu stranu jde o zcela nové prostředí, s novými nástrahami s podivnými anglickými názvy, které jako kdyby vypadly z béčkového sci-fi hororu. Na druhou stranu platí stále stejné principy: děti jsou zvídavé a často naivní. Bezohlední lidé jsou vynalézaví a zákeřní. Je na rodičích, aby dětem už od útlého věku ukazovali, komu věřit, na co dávat pozor a že není nic, s čím by se děti nemohly svým rodičům svěřit.

„Když ti někdo řekne, že něco nemáš říkat rodičům, je jasné, že to musíš říct rodičům!“ To je zásada, kterou mi v dětství vštípili rodiče. Dodnes si ji pamatuji a rád ji touto formou předávám dále.

Autor:

Přechod na DVB-T2

Od 27. 11. probíhá postupný přechod na vysílací standard DVB-T2. Proces by měl být dokončen do poloviny roku 2020. Diváci si tak musí pořídit televizi s podporou kódování H.265 (HEVC) nebo starší televizi doplnit vhodným set-top boxem.

  • Nejčtenější

Česko patrně srazilo míru nakažlivosti viru na méně než polovinu

Model českých odborníků tvrdí, že v Česku se výrazně zpomalilo šíření viru SARS-CoV-2. Podle jejich údajů klesla...

Premium

INTERAKTIVNÍ GRAF: Porovnejte, jak se koronavirus šíří v různých zemích

Statistik, jak se šíří pandemie nového koronaviru, existují spousty. Někdy je ale těžké dát různá čísla do kontextu....

USA na čele, Čína přizná další nemocné. Vývoj pandemie v grafech

Těžiště současné pandemie koronaviru zůstává ve vyspělém světě, rychlý růst případů zažívají především USA, a není to...

Potíže ve vzduchu i na zemi. Letectví zažívá pád a neví, kde leží dno

Letecký provoz nad Evropou se v posledních týdnech prakticky zastavil. Do hlubokých potíží se přitom neřítí jen...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Webkamery jsou vyprodány. Vyrobit si ji ale můžete i z chytrého telefonu

Jedna z věcí, po které se v uplynulých dnech v e-shopech doslova zaprášilo, jsou webové kamery – ve většině obchodů...

Premium

KOMENTÁŘ: Po dvou měsících přijde rozvrat. Nečekejme na pomoc, konejme!

Karanténní prázdniny může ekonomika státu vydržet měsíc. Po dvouměsíčním výpadku už hrozí naprostý rozvrat výroby,...

Premium

Španělská nepoučitelnost. Proč zde koronavirus řádí jako v Itálii nebo Číně

Dlouhé týdny Španělé sledovali, co se děje v Číně, Íránu a Itálii. Ale nepoučili se. Laxní politici opakují stejné...

Premium

Storno přijde draho, Češi nechají cestovkám desetitisíce za ­propadlé zájezdy

Přijít o desítky tisíc za neuskutečněné zájezdy je problém, se kterým se potýká řada českých klientů cestovních...

  • Další z rubriky

Twitter testuje mizející příspěvky. Říká jim fleets

Twitter zkouší nový druh příspěvků, který ale poněkud štve řadu jeho uživatelů. Přestože je test novinky, která...

Tipy na zajímavé weby: jak se na webu vrátit o sto let zpátky

Začtěte se do příběhů na serveru Bejvávalo.cz, a dopřejte si původní digitalizované historické texty, které ve své době...

Internet v Česku dostává zabrat. Propojovací uzel nabízí porty zdarma

Karanténa a práce z domova zvyšují nároky na telekomunikace. Internetový provoz zvyšují žáci, studenti i dospělí,...

Dejte si pozor na hackery zneužívající pandemii. Slibují informace i pomoc

Ani v době koronavirové si nedávají útočníci pokoj a snaží se proniknout do vašeho počítače. Zneužívají k tomu i to, že...

Najdete na iDNES.cz