V úterý večer se na pražském hlavním nádraží schází hrstka novinářů, pracovníci Člověka v tísni a vedení RegioJetu. Když k peronu po chvíli dorazí i vlaková souprava, účel cesty je zřejmý na první pohled. Půlkilometrové koloně vagonů dominuje velká ukrajinská vlajka v kabině strojvedoucího.
Ještě před odjezdem vlaku symbolicky požehná skupina Ukrajinců. Už několik desítek minut před plánovaným odjezdem vlaku se na peroně povzbuzují zpěvem ukrajinské hymny, ze kterého ostatním přihlížejícím mrazí. „Sláva Ukrajině,“ provolávají každých několik minut.
Jedeme do války, nebojíme se
Směrem k polsko-ukrajinským hranicím odjíždí pouze několik ukrajinských mužů. Všichni mají namířeno do války. V Česku byli kvůli práci, rodiny však mají v zemi, která se v posledních dnech stala obětí ruské agrese.
„Nedokážeme si představit, že by naše rodina zemřela na Ukrajině, zatímco my vyděláváme peníze v Česku. To radši půjdeme a budeme bojovat za vlast,“ komentovali rozhodnutí vrátit se domů.
Kromě skupinky ukrajinských občanů ve vlaku jede také irácký Kurd. Dlouhodobě žije v Rakousku, když však viděl možnost jet humanitárním vlakem z Prahy až na polsko-ukrajinské hranice, rozhodl se vyrazit z České republiky.
Většinu cesty sedí sám a zamyšleně hledí z okna. „Do války,“ odpovídá asi třicetiletý Aria na otázku, kam má namířeno. Nebojí se. Je členem kurdských milicí Pešmerga a s bojem už má zkušenosti z Íráku.
„Ukrajinci potřebují pomoc. Jako Kurd vím, jaké to je, když se bojíte o život své rodiny a blízkých,“ řekl. Vlakem dojede na konečnou zastávku do Přemyšle, odkud bude pokračovat dál do Kyjeva. Přestože se Aria vydává na místo, odkud nyní většina lidí prchá, je z něj cítit klid a rozhodnost.
Poselství cesty se nese celým vlakem. Na obrazovkách, které běžně ukazují následující zastávky, svítí nápis „Pray for Ukraine.“ Dostáváme ukrajinské připínací stužky.
Jízdenka za 2 Kč. RegioJet vypravuje žluté humanitární vlaky pro Ukrajinu |
Majitel RegioJetu Radim Jančura vysvětluje, že celou akci dali s organizací Člověk v tísni dohromady během několika dní.
„Z Kyjeva mi volali, že nad nimi lítají stíhačky a mají potravin pouze na pár dní,“ komentoval. Během víkendu se jim ve spolupráci s českými firmami a supermarkety podařilo sehnat patnáct kamionů plných jídla, hygienických potřeb, léků i přikrývek.
„Do poslední chvíle přijížděly nákladní vozy, aby byla pomoc co nejrychlejší. Protože kdo rychle dává, dvakrát dává,“ uvedl Milan Votypka, mediální koordinátor Člověka v tísni pro Česko.
Kvůli nákladu trvá cesta z Prahy do Přemyšle dvanáct hodin, standardně by byla výrazně kratší. „Vezeme s sebou 400 palet, které jsou rozmístěny v sedmi vagonech,“ dodal Jančura.
Náklad si na hranicích přebírá ukrajinská železnice a během několika hodin má dorazit do Kyjeva. V těchto podmínkách je ale těžké odhadnout, jak dlouho tam vlak skutečně pojede, poznamenal Jančura. V ukrajinské metropoli správa města Kyjeva pomoc rozdělí mezi ty, kteří ji nejdříve potřebují.
On-line reportáž z války na Ukrajině čtěte ZDE |
Ani zpět však vlak nepojede prázdný. Poveze Ukrajince, kteří před válkou utíkají do Evropy. Majitel RegioJetu předpokládá, že půjde především o matky s dětmi, které mají v Česku již domluvené ubytování. Vlaková souprava pojme standardně 400-600 lidí, v případě potřeby se jich vejde i více. Jízdenka stojí symbolické dvě koruny.
Další humanitární vlak vyrazí z Prahy směrem k Ukrajině hned ve středu večer. Organizátoři plánují, že vypraví jeden vlak denně. Scénář bude stejný: na Ukrajinu dopravit humanitární pomoc, z Ukrajiny přivézt lidi prchající před válkou.
Když náš vlak dorazí do polské hraniční stanice Přemyšl, otevře se před námi peron plný policistů, promrzlých Ukrajinců a humanitárních pracovníků, kteří jim nabízejí jídlo, přikrývky i SIM karty. Loučí se s námi i Kurd Aria. Zamává, mizí v davu a odchází vstříc válce.
