"Teď prosím moc nemluvte a držte rozestupy, tady to padá," říká Vávra mezi dvěma někdejšími provozy frýdlantského pivovaru. Tedy toho, co z nich zbylo.
Pivovarnictví na FrýdlantskuHistorie pivovarnictví na Frýdlantsku sahá až do 14. století. Podle historika Freiwilliga je pravděpodobné, že se pivo vařilo přímo na hradě pro vlastní spotřebu panského sídla. Do roku 1600 pak vrchnost dostavěla nový pivovar. Ten už mohl stát v místě dnešního pivovaru. Více odhalí chystaný průzkum. Velká přestavba proběhla v letech 1890-1898, 1906, 1917 a 1929 na pivovar parostrojní. Pivovar Je tak dnes významnou industriální památkou regionu. Výroba skončila v roce 1949. Budovy pak sloužily jako sklad zeleniny a zrály v nich sýry. |
Zatímco pivovarské sklepy s mohutnými klenbami přečkají ještě určitě staletí, tady už dřevěný strop dosloužil. Následky toho, že je pivovar více než šedesát let opuštěný, jsou vidět všude. Doby, kdy se tady vařilo čtyřicet tisíc hektolitrů piva za rok, vypadají pod vrstvou rzi, propadlých trámů a střepů jako nejhlubší pravěk.
Počítačový odborník a také amatérský historik Marek Vávra se ale celou dobu optimisticky usmívá. Před třemi lety přemýšlel, co bude v životě dál dělat. A pak se nadchnul pro záchranu zdevastovaného frýdlantského pivovaru. Celou historickou budovu koupil, dnes už má stavební povolení a za měsíc začne opravovat.
"Začneme se sondami, které odhalí nejstarší části stavby. Pak vrátíme původní břidlicovou krytinu a můžeme začít s vnitřními částmi," popisuje Vávra.
Pivo příští rok, oprava do dvou let
Plány má smělé. Příští rok začít vařit pivo, do konce roku 2014 dokončit rekonstrukci celého pivovaru a pak roční produkci rozšířit z tisíce hektolitrů na desetinásobek. Potřebných padesát milionů korun chce získat od banky a z dotací a spojil se také se strategickým investorem, bývalým šéfem českého Microsoftu Michalem Čupou.
"Jestli se v konkurenci uživíme, nemám strach. Budeme se pohybovat v území, kde žije čtyři sta padesát tisíc potenciálních zákazníků. Naše třírmutové pivo bude ležet nejméně třicet dní, lidé poznají kvalitu od europiv, kde na to mají sotva čtyři dny," nebojí se budoucnosti Vávra.
Inspirací jsou mu Dalešice na Brněnsku známé také díky natáčení filmu Postřižiny. Také tam se podařilo opuštěný pivovar vrátit zpět do života. Dnes nejen, že vaří pivo, ale lidé tam jezdí na školení, stmelovací pobyty pro firmy a výlety.
Podobně chce svůj pivovar otevřít i Vávra. Lidé budou částí pivovaru procházet jako muzeem. Majitel zachová i dnes zrezivělé "relikvie" jako třeba pivovarnický dopravník na stěně nebo technologické trubky. Stejně jako dnes už nepotřebné třípatrové ležácké tanky ve vedlejší budově.
V plánu je výuka pivovarníků odjinud
"Lidi se dostanou nahoru na spilku, přes úschovnu pivovarských kvasnic dojdou dozadu, kde byl sprchový chladič a dostanou se nahoru na štoky, kde uvidí, jak se chladilo pivo z varny. Pak přejdou na bednářskou půdu, kde skrz okna uvidí zbytek areálu. Dostanou se taky k varně, která bude mít padesát hektolitrů, podívají se tam, jak se vaří pivo dnes, projdou do podsvětí varny a skončí ve starých ležáckých sklepích. Pak si v barokních sklepech dají další pivo. Vybudujeme tam hospodu," líčí Vávra nadšeně.
Plánuje tu dokonce i školit pivovarníky. Ukazuje, kde vznikne malý výukový pivovar s desetihektolitrovou varnou, spilečným tankem a dvěma až třemi ležáckými tanky.
"Řada lidí, která dnes vaří třeba v restauračních pivovarech, na to nemá ani vzdělání. Zkusíme tady udělat rekvalifikaci těch lidí ve spolupráci s odborným učilištěm a střední školou potravinářskou, která je tady na kopci nad námi. Zároveň o to mají zájem lidi, kteří dodávají technologie," říká Vávra.
Lidé z okolí se o pivovar zajímají. "Konečně s tím někdo bude něco dělat. Viděla jsme projekty a fandím mu. Jestli se to podaří, bude to paráda. Ale je to dobrodruh," vystihla názor mnoha místních na Vávrovu snahu obyvatelka frýdlantské části Větrov Zdenka Mayerová.
