„Ve školních jídelnách by se měly děti seznámit s tím, jak vypadá a chutná zdravé jídlo. Současné školní stravování ale neodpovídá aktuálním doporučením, je v něm nedostatek zeleniny, ovoce a luštěnin,“ uvedla koordinátorka kampaně Pestré jídelny Anna Neumannová.
Pestřejší strava s vyšším podílem rostlinných jídel by přitom podle ní měla pozitivní vliv na životní styl a zdraví dětí.
Organizace Nesehnutí chce proto jednat s ministerstvy školství a zdravotnictví o možnosti změny vyhlášky o školním stravování. Součástí úpravy by mělo být navýšení počtu rostlinných pokrmů v jídelníčku dětí.
„Spotřební koš (stanovuje povinné množství některých potravin ve školních obědech, pozn. red.) je zastaralý a často jídelnám, snažícím se o zlepšení, práci spíše komplikuje,“ řekla Neumannová. V kampani proto organizátoři navrhují nahradit koš regulací, která bude předepisovat například nutriční parametry jídel místo množství potravin.
Zvyšující se míra dětské obezity
Zástupci organizace poukazují na stále závažnější problém dětské obezity a nadváhy. Odkazují se přitom na výsledky mezinárodní studie o zdraví a životním stylu školáků (HBSC), podle níž tímto onemocněním trpí až pětina dětí ve věku 11 až 15 let.
Podle koordinátora kampaně Marka Hadrbolce může být kvalitnější školní strava s častějšími pestrými rostlinnými jídly součástí řešení daného problému. „Nadměrná produkce živočišných potravin, zejména masa, je navíc jednou z významných příčin klimatické krize,“ doplnil Martin Hyťha z Nesehnutí.
Cíle kampaně se podle Hadrbolce shodují s názory většiny veřejnosti. Zhruba tři čtvrtiny rodičů by preferovaly, kdyby jídelny alespoň jednou týdně nabízely čistě rostlinné jídlo.
Nesnídají, nesvačí, sabotují i školní jídelnu. I taková je cesta k obezitě |
Alespoň dvakrát týdně by rostlinnou stravu svým dětem přály přibližně dvě pětiny rodičů, vyplývá z průzkumu společnosti InsightLab. Nejčastěji respondenti navrhovali přidat do jídelníčku víc ovoce a zeleniny a větší variabilitu jídel.
Organizace Nesehnutí usiluje rovněž o to, aby se ve školních jídelnách mohli stravovat i žáci s různými dietami. Za obědy pro děti se stravovacími omezeními se v průzkumu vyslovilo 81 procent rodičů. Proti bylo 6 procent.
„Počet strávníků a strávnic, kteří se v jídelnách nemohou najíst, neustále roste,“ řekl Hyťha. Nejde podle něj jen o studenty a studentky omezující živočišné produkty ve své stravě, ale také o lidi s alergiemi a zdravotními dietami.
