„Prvotní impuls u mě vyvolala videa z chovů,“ říká dvacetiletá studentka Natálie K. Plné rozhodnutí změnit jídelníček přišlo až kvůli informacím o dopadech na planetu.
„Spojitost živočišné stravy a klimatické krize mě začala více než znepokojovat. Rozhodla jsem se začít u sebe a ukázat nenásilný směr, kterým se může vydat každý z nás,“ vysvětlila svůj motiv mladá žena. Natálie se rok úplně vyhýbá masu a postupně by chtěla přejít na veganskou, neboli čistě rostlinnou stravu.
Lidí s podobným smýšlením přibývá, a to především v mladé generaci. Průzkum agentury Skála a Šulc pro Ústav zemědělské ekonomiky a informací ukázal, že kvůli dopadu na životní prostředí ze skupiny dotázaných mladších 26 let chce polovina konzumaci masa omezit.
Podle socioložky a aktivistky Terezy Vandrovcové znalost souvislostí v české společnosti stále příliš velká není. „Když se podíváme na srovnání výzkumů v posledních několika letech, tak uvidíme, že přibylo lidí, kteří si všímají projevů globální změny klimatu a těch, kteří se domnívají, že je tato změna ovlivněna lidskou činností. Zároveň tyto výzkumy ukazují, že povědomí konkrétně o vlivu živočišné výroby na klima je velice nízké,“ říká odbornice, která se profesně zabývá psychologií konzumace masa.
Živočišná produkce je celkově zodpovědná za 14,5 procent globálních emisí. To je víc než kolik dohromady vyprodukuje celý sektor dopravy včetně aut, lodí a letadel.
Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO)
Dopady na životní prostředí
Největší problém představuje odlesňování. Pěstování plodin, které slouží jako krmivo pro zvířata, stojí za přibližně dvěma třetinami vykácených lesů. Například téměř tři čtvrtiny vymýcené půdy Amazonského pralesa, jednoho z největších přírodních úložišť oxidu uhličitého, se používá v souvislosti s chovem, většina na pěstování sóji. Ta není určena, jak se mnozí mylně domnívají, k potravě pro lidi, ale krmí se jí hospodářská zvířata.
Odlesňování má další významné dopady, jako je ztráta biodiverzity. Od roku 1970 se snížila zvířecí populace o 60 procent a největší zásluhu na tom má podle Světového fondu na ochranu přírody právě současný potravinový systém. Poměr zvířat chovaných na porážku, vůči zvířatům žijících v divočině, je nyní 15 ku 1.
Odlesňování amazonského deštného pralesa v Brazílii. (19. listopadu 2021)
Nadměrná produkce skleníkových plynů a neefektivní využívání zemědělské půdy dovedly k přechodu na plně rostlinnou stravu ženu, která se redakci představila jako Katka H. „V pátnácti jsem přestala jíst maso – z důvodů etických. Ve dvaceti jsem pak přešla na veganskou stravu,“ říká dnes sedmačtyřicetiletá permakulturní zahradnice a lektorka.
Lidí, kteří by se vydali podobnou cestou, sice přibývá, jejich počty jsou ale nízké. „Přibližně 9 % Čechů jí maso méně než jednou týdně nebo vůbec, přičemž jen pár procent nikdy. Ti, co nejí maso vůbec, uváděli jako důvod životní prostředí v 20 %. Z těch co jí maso jednou týdně či méně než jednou týdně, je životní prostředí důvodem ve 4 %,“ shrnula výsledky výzkumu, který se konal v pěti evropských zemích pomocí dotazníkového šetření, jedna z autorek, Iva Zvěřinová z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.
Zvěřinová doplňuje, že nejvíce masa se konzumuje v zemích s vysokými příjmy. „Průměrný Evropan a Severoameričan spotřebují téměř 80 kilogramů ročně. Spotřeba masa v hodnotě na kosti v ČR byla 84 kilogramů na obyvatele za rok 2020.“ Češi tak v průměru snědli přes půl kila čistého masa za týden.
Zeleninové rizoto vyhrává nad svíčkovou
Omezování živočišných produktů je vedle dopravy či vytápění podle odborníků jedním z efektivních způsobů, jak může jednotlivec snížit vlastní negativní dopad na klima.
„Čech má uhlíkovou stopu v průměru 7, 8 tuny CO2 ekvivalentu ročně, z čehož potraviny tvoří 13 % (cca 1 tunu CO2 ekvivalentu na osobu za rok),“ říká Milan Ščasný z Univerzity Karlovy. Přechod ze stravy s masem na plně rostlinnou stravu vede k redukci roční uhlíkové stopy stravy přibližně o polovinu.
Jaký je váš jídelníček?
Tento důvod byl důležitý i pro některé redakcí dotázané Čechy. „Vím, že moje kroky nebudou mít v součtu příliš velký vliv, ale připadá mi to vzhledem k současnému stavu planety správné. Každý by měl začít u sebe,“ sdělil redakci student z Prahy Jiří K., který se snaží konzumaci živočišných produktů omezovat.
V budoucnu si dokáže dle svých slov představit, že se vydá cestou plně rostlinné stravy, pokud bude mít dostatečné znalosti o tom, jak potřebné živiny nahrazovat.
Skleníkový efekt stravy na osobu za rok.
Konkrétní údaje o dopadu jídla zaznamenává český projekt Centra pro otázky životního prostředí nazvaný Nutriční stopa. Například emisní zátěž talíře oblíbené hovězí svíčkové na smetaně s houskovým knedlíkem je zhruba sedmkrát větší než u zeleninového rizota, na jednu porci připadá dvakrát tolik vody a je potřeba osmnáctkrát více půdy. To vše především kvůli hovězímu masu.
Červené maso je pro životní prostředí největším problémem. „Chování skotu pro hovězí maso a mléko, stejně jako pro nepoživatelné produkty, jako je hnůj a tažná síla, je odpovědné za nejvíce emisí a představuje asi 65 % emisí v odvětví živočišné výroby,“ vysvětluje environmentální socioložka Iva Zvěřinová. Na emisích se podílí jednak odlesňování a dále silný skleníkový plyn metan, který dobytek vypouští při trávení.
Plant-based alternatives to meat and dairy can produce fewer emissions.
Our analysis shows the carbon footprints of the Beyond Meat burger and the Impossible burger are around 20 times smaller than that of the average beef burger.
6/7 https://t.co/t3v9cfxO6o
Ke změnám stravy Čechy a Češky vybízí zástupci české pobočky mezinárodní organizace ProVeg. Jejím cílem je snížení živočišné spotřeby o polovinu do roku 2040. „Ze statistických dat víme, že stravovací preference společnosti se mění. Vidíme, že obliba rostlinných produktů a trend flexitariánství (cílené snižování spotřeby živočišných produktů, pozn. red.) je také na vzestupu,“ komentuje ředitel ProVeg Martin Ranninger. Stanovený cíl je proto podle něj sice ambiciózní, ale dosažitelný.
V lednu organizace spouští kampaň Veggie Challenge, při které si mohou lidé vyzkoušet rostlinnou stravu na třicet dní, v rámci ní účastníci obdrží recepty, články a další informace. „Doufáme, že se zapojí přibližně 30 tisíc Čechů a Češek,“ doplnil Ranninger.
Rozhoduje cena
Experti z Karlovy Univerzity ve svém šetření zjistili, že se česká populace rozhoduje o svém jídelníčku především podle ceny. „Náklady na životní styl jsou klíčovým faktorem pro volbu lidí ve všech zemích. Čím nižší náklady, tím vyšší je pravděpodobnost výběru zdravějšího a udržitelnějšího životního stylu,“ říká spoluautor výzkumu Milan Ščasný a doplňuje, že snížit spotřebu masa kvůli zdravotním benefitům či environmentálním důvodům byli Češi ochotni jen marginálně.
„Cena hraje v mém rozhodování velkou roli. Zdá se mi, že rostlinné produkty jsou dokonce levnější. Často zápasím s tím, že hledám různé alternativy pro klasická, česká jídla, to však vyžaduje speciální ingredience, které nejsou všude dostupné,“ odpovídá student Jiří K.
Místo běžek horko, sucho a migranti. Budoucnost Prahy už dnes zažívá Gruzie |
Čechy a Češky podle socioložky Terezy Vandrovcové od rostlinné stravy odrazují i zkreslené představy. „V české společnosti panuje velká řada mýtů, například že plnohodnotné bílkoviny lze získat jen z živočišné stravy, ale také, že rostlinná strava znamená konzumaci zeleninových salátů a obilných klíčků.“
„Maso je základ. Odkud bychom potom já a hlavně moje děti brali bílkoviny?“ ptá se jeden z respondentů, padesátiletý otec tři dětí Ivan, který si dle svých slov omezení masa nedokáže představit. Expertky poukazují, že i bezmasá či rostlinná strava mohou potřebné živiny poskytnout.
„Mezinárodní doporučení se shodují, že základem stravy by měly být potraviny rostlinného původu – nejrůznější obiloviny, zelenina, luštěniny a ovoce a v menší míře také živočišné výrobky,“ uvádí Zvěřinová. „V anglicky mluvících zemích mezi odborníky panuje shoda, že dobře sestavené rostlinné stravování má i určité zdravotní výhody,“ doplňuje Vandrovcová.
Přes 80 procent zemědělské plochy se používá v souvislosti s živočišnou výrobou, ta je však celkově zodpovědná pouze za 18 procent kalorií a 37 procent bílkovin přijímaných z jídla.
Dosud nejrozsáhlejší analýza dopadu živočišné výroby publikovaná v časopise Science
Neudržitelné fungování
Současný potravinový systém je podle dat dlouhodobě neudržitelný. Primárně z toho důvodu, že živočišná výroba je oproti rostlinné nevýhodná co se týče produkce emisí, dále náročnosti na prostor a zdroje.
Problém představuje i růst světové populace. Pokud totiž přesáhne podle odhadů v půlce století deset miliard, na udržení současného způsobu získávání potravy jednoduše nebude místo, vyplývá z výzkumu World Resources Institute.
30. listopadu 2021 |
Omezení konzumace masa bude podle studií nutné, aby byly dodrženy cíle Pařížské úmluvy. Pro udržení globálního oteplení pod dva stupně Celsia oproti předindustriální epoše by lidé v rozvinutých zemích, tedy největší konzumenti živočišných produktů, měli jíst o 80 procent méně masa a o 60 procent méně mléčných výrobků. Na průměrného Čecha nebo Česku by tak připadalo něco málo přes sto gramů masa na týden.
Dotované maso
Závěry expertů jsou jednoznačné. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) politikům doporučuje přijmout opatření pro snížení spotřeby masa. Sektor živočišné výroby je ale stále velkým příjemcem dotací. V České republice by do něj mělo příští rok putovat 3,5 miliardy korun, do rostlinné výroby sedmkrát méně.
Právě systémové změny mohou mít podle Zvěřinové skutečný dopad. „Pokud by byla zavedena politická opatření, která by ovlivnila ceny potravin, došlo by pravděpodobně i ke změně stravování,“ vysvětluje expertka. „Důležité je veřejnost informovat o přínosech snížení spotřeby masa pro životní prostředí a zdraví, ale nelze očekávat významné změny ve stravování jen na základě informací.“
Slova Zvěřinové potvrzuje i socioložka Vandrovcová. Omezování konzumace masa je dle jejích slov nevyhnutelné. Ke změnám bude prý postupně docházet s přibýváním alternativ k živočišným produktům a rozšiřováním povědomí mezi veřejností a politiky o souvislosti s klimatickou změnou. „Dovedu si představit, že se postupně omezí dotace do živočišné výroby a naopak bude podporována transformace podniků na výrobu rostlinnou.“
Výzkum socioložky Zvěřinové a jejích kolegů z Centra pro otázky životního prostředí odhalil, že s dotacemi ovoce a zeleniny souhlasí přes polovinu Čechů a Češek a proti ukončení dotací masné výroby je pouze 16 procent. „Otevírá se tedy prostor pro cenové signály pro podporu změny stravování v podobě přenastavení dotací,“ myslí si Zvěřinová.
Dobrovolně bezdětní. Češi nechtějí přivést potomky na zdevastovanou planetu |
O přenastavení současného systému usiluje organizace ProVeg. Skrze iniciativu Změn stravu, ne klima, se jim podařilo nasbírat 70 tisíc podpisů k petici, kterou odevzdali politikům na letošní klimatické konferenci COP26. „Petice směřovala světovým vůdcům a vůdkyním, aby zařadili rostlinnější stravu jako jeden z prostředků zmírnění klimatické krize,“ konstatuje ředitel Ranninger.
Dvacetiletá Natálie vnímá možnost změny pozitivně. „Minimálně v mém okolí si všímám přibývání alternativ masných výrobků na bázi rostlinné stravy. I společnost, ve které se pohybuji, se začíná více zajímat o tuto problematiku,“ říká. Dle jejich slov v rostlinné stravě tkví budoucnost.
17. října 2021 |
