„Od července bych rád, aby se zcela otevřely hranice do čtyř sousedních zemí - Rakouska, Německa, Polska a Slovenska. Budu upřímný, když řeknu, že nejdále jsme v jednání s Rakušany a Slováky. Nejsložitější bude zřejmě jednání s Polskem,“ napsal Petříček.
Petříček varuje před posledním z okolních států, Německem. „Co se týká Německa, jde z našich sousedů o nejpostiženější stát a musíme dávat velký pozor, jak se tam situace bude vyvíjet,“ popsal ministr.
V červenci by mohli zájemci vycestovat i dál než k nejbližším sousedům, například do Bulharska, Maďarska či pobaltských států. Tento krok ministr zdůvodnil tím, že tyto země šíření nemoci covid-19 zatím zvládly podobně dobře jako Česko. „Věřím zkrátka, že od července bychom se mohli začít vracet k normálnímu fungování nejen schengenského prostoru,“ uvedl Petříček.
Podle šéfa diplomacie by mohla v srpnu následovat druhá vlna uvolňování, ve které by mohli Češi vycestovat například do Chorvatska, Řecka, Slovinska, nebo na Maltu. „V této etapě uvolňování bych také rád – a znovu opakuji, že to bude záležet jak na šíření nemoci, tak na domluvě s dalšími státy – uvolnil pravidla třeba pro Kanadu, Austrálii, Japonsko a podobně,“ napsal v blogu.
Koronavirus ve světě   |
Cesty mimo Evropu budou však záležet na obnově mezinárodních letů. Co se týče vycestování do nejpostiženějších zemí Evropy, jako jsou Itálie, Španělsko, Francie, ale i Belgie či Nizozemí, je podle něj zatím předčasné předvídat.
Petříček však příspěvek na svém blog uzavřel pozitivním sdělením. „Pokud se situace bude vyvíjet dobře, může to jít i rychleji,“ napsal.
Cestování do zahraničí bylo stejně jako obecně volný pohyb osob kvůli epidemii koronaviru až na výjimky zakázáno v půli března. S platností od 24. dubna vláda své opatření zrušila.
Češi se ale musí při návratu prokázat negativním testem na koronavirus. Záleží také na sousedních zemích, za jakých podmínek Čechy a další cizince na své území vpustí.
Kontroly na hranicích potrvají zatím do 14. května. Nemožnost opustit republiku vyvolávala kritiku, skupina senátorů se ho chystala napadnout u Ústavního soudu. Podle nich takové opatření odporovalo základním ústavním právům.
