Vyplývá to z výzkumu EU Kids Online, na kterém se brněnská Masarykova univerzita podílela s London School of Economics.
Projekt upozorňuje na to, že Česká republika dosáhla nechvalně nejvyššího podílu dětí, kterým hrozí na internetu vážné riziko. Patří sem především hrozba setkání s nebezpečnými lidmi, s čímž má zkušenost téměř sedm procent českých dětí.
Výzkum nicméně také uvádí, že 65 procent českých dětí je zcela bez rizika, zbytek se však s nějakou formou kyberútoku na internetu setká. Kyberútok může spočívat v kontaktu s nevhodnými lidmi, nebo může mít nevyžádaný sexuální či násilný charakter.
EU KIDS OnlineDo výzkumu EU Kids Online je zapojeno 25 000 uživatelů internetu od devíti do 16 let a jejich rodičů z 25 evropských zemí. Česká část projektu potrvá do roku 2015. Výstupem bude řada vědeckých i populárně zaměřených publikací. materiály jsou dostupné na tomto odkaze. |
Malí Češi podle výzkumu využívají na internetu především možnost hraní her. Podle Lenky Eckertové, autorky knihy Bezpečnost dětí na internetu, jsou však české děti také technicky velmi zdatné. "Děti si umí vyhledávat informace, ale ověřit si je už neumí. Nedokáží vyhodnotit, zda je informace relevantní, nebo není a neumí ji použít," sdělila iDNES.cz Eckertová.
"Nebojí se nových technologií, zkouší a experimentují, ale jsou to jenom děti a nemají žádné životní zkušenosti," podotkla Eckertová. Z toho plyne také riziko, že se děti při surfování setkají s nějakou formou kyberútoku.
"Rizika sice existují, ale pokud se dítě umí na internetu pohybovat, není riziko velké," shrnul výsledky vedoucí výzkumného týmu a psycholog David Šmahel.
Hlavně nezakazovat internet
Krokem k většímu bezpečí dětí na internetu je podle projektu především zvýšení povědomí rodičů. Ti by měli opustit od prostých zákazů, jak tomu je obzvláště v Německu či ve Francii, a naopak s dětmi o jejich internetových aktivitách komunikovat.
"Pokud jsou děti příliš omezovány, nestanou se tak vůči rizikům odolnější, naopak ztratí možnost využívat příležitostí on-line světa," řekl ČTK vedoucí českého výzkumného týmu a psycholog David Šmahel. S tím souhlasí i Eckertová. "Rozhodně nepomůže zakázat internet, protože děti si na něj vždycky najdou cestu. Rodiče by se měli o aktivity svých dětí na internetu naopak zajímat."
Podle Eckertové by měli rodiče předávat dětem informace citlivě a v rozumném věku. "Nejlépe dříve, než dosáhnou puberty, protože pak už je s nimi těžká domluva. V mladším školním věku děti začínají počítačům rozumět, dostávají se na sociální sítě a hrají složitější hry, u toho by rodiče měli být," vysvětluje Eckertová.
Stejným způsobem hodnotí i případy, kdy rodiče dětem jejich účty na sociálních sítích přímo kontrolují. "I děti mají právo na soukromí. Doporučujeme rodičům, aby profily zakládali spolu s dětmi, ale hlavně aby s dětmi o všem mluvili, aby jim vysvětlili, jaká hrozí rizika."
Rodiče českých dětí podle výzkumu naštěstí patří spíše do té skupiny, která dětem surfování nezakazuje a o jejich konání komunikuje. Přibližují se tak optimálním výsledkům severní Evropy - Norska a Irska.
Rizik na internetu je celá řada
Nebezpečí, která dětem na síti hrozí, přitom není málo. Nejrozšířenější je podle Eckertové kyberšikana, kdy se děti pošťuchují a napadají a často to přeroste únosnou hranici, z čehož si mohou odnést velmi nepříjemné zážitky. Méně časté jsou pak případy, kdy jsou děti v kontaktu s vyloženě nebezpečnými lidmi, hlavně na chatech. "Děti se nechají manipulovat neznámými lidmi, ti je poté pozvou na osobní schůzku a tam dochází ke zneužití. Začíná to nevinným povídáním, pak děti třeba pošlou nějaké nahaté fotky a ten člověk je začne vydírat," říká odbornice.
Velmi často se děti na internetu setkávají s materiály, které zobrazují násilí či pornografii. "Když surfuji na internetu, často narazím na obrázky nahých žen a mužů," přiznává v projektu EU Kids Online desetiletá francouzská dívka. "Na internetu se násilí a utrpení jiných lidí zobrazuje jako zábava," přidává se čtrnáctiletý chlapec z Maďarska.
Náhodné setkání s pornografií (myšleno s "legální pro dospělou populaci") však Eckertová nehodnotí jako ohrožující: "Žádnou újmu to nemusí způsobit, možná to dokonce můžou brát jako osvětu." Dodává, že dospívající si dříve půjčovali časopisy svých rodičů a dneska to už hledají na internetu. "Něco jiného jsou ale extrémní a nelegální případy pornografie jako je například pedofílie či zoofílie," upozorňuje.
Další hrozbu přestavuje snadný přístup k obchodním transakcím. "Aniž bych o tom věděl, tak jsem na internetu potvrdil smlouvu, kvůli které maminka musela zaplatit skoro 100 eur. Pak mamka musela jít k právníkovi, protože to nedokázala sama vyřešit," přiznává dvanáctiletý chlapec z Německa.
Mezi témata, která děti na internetu obtěžují, podle jejich slov spadá také nechtěná politická reklama či náboženské a rasové stereotypy.
