"Kellnerův" lék na rakovinu už zkusila padesátka Čechů, přibudou další

  7:18aktualizováno  7:18
Léčebný postup, který zatím úspěšně rozvíjí firma Petra Kellnera, vznikl v laboratořích Ústavu imunologie. Testovaná novinka se týká pacientů s rakovinou prostaty. "Jde o buněčnou terapii ve formě vakcíny," vysvětluje v rozhovoru pro iDNES.cz přednostka ústavu Jiřina Bartůňková. Finální fáze testování potrvá čtyři nebo pět let.
Nově zkoušený postup využívá aktivování imunity pomocí vlastních buněk. Má formu vakcíny. Ilustrační foto

Nově zkoušený postup využívá aktivování imunity pomocí vlastních buněk. Má formu vakcíny. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

"Hlavně neříkejte, že jsme ten lék vymysleli a že je to na Nobelovu cenu," říká s nadsázkou Jiřina Bartůňková, přednostka Ústavu imunologie 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol.

Právě tady léta zkoušeli postup, jehož další vývoj a klinické hodnocení před čtyřmi lety převzala firma Sotio. Ta patří do portfolia Petra Kellnera. Spolupráce mezi odborníky z Ústavu imunologie a Sotiem stále běží.

Finální testování

Firma zatím předpokládá, že za rok by se do studie mohly dostat řádově desítky mužů z Česka. Účastnit se jí ale mohou jen někteří pacienti v pokročilém stadiu nemoci. Kritéria jsou předem daná a posvěcená lékovými úřady.

Ke klinické studii se muži mohou sami přihlásit. Seznam pracovišť, která nabírají pacienty, zveřejnila firma na svém webu. Jde například o zdravotnická zařízení v Praze, Ostravě, Brně, Plzni, Jihlavě, Hradci Králové nebo Pelhřimově.

V rozhovoru pro iDNES.cz Jiřina Bartůňková vysvětluje, o co v případě naděje pro nemocné rakovinou prostaty jde a jaká je dosavadní cesta testovaného léčebného postupu.

Jak novinka funguje?
Jde o nový postup léčby, který využívá vlastní buňky organismu k aktivaci imunitních mechanismů. Je to tedy jiný postup, než jaký používají klasické léky, tedy chemikálie.

Jde o to, že od pacienta izolujeme bílé krvinky, kterým se říká monocyty. Z nich pak ve zkumavce vypěstujeme buňky, kterým se říká dendritické. Ty "nakrmíme" nádorovými antigeny a naučíme je v té zkumavce, aby rozpoznávaly nádorové struktury. Pak tuto buněčnou terapii ve formě vakcíny vrátíme pacientovi zpět do těla. Buňky z preparátu by se pak měly rozhlédnout po organismu, a kde uvidí nádorové struktury, tam by proti nim měly vyvolat imunitní reakci.

Kdy byl postup vyvinut na vašem pracovišti?
Zabýváme se tím už přibližně patnáct let. V Motole jsme došli do první fáze klinického zkoušení.

První fáze znamená, že jste postup zkoušeli na zvířatech nebo i pacientech?
Jde o produkt, kdy se do těla vracejí jeho vlastní buňky, a proto jsme jej v tomto případě netestovali na zvířecích modelech. To udělali kolegové na jiných pracovištích, například v Akademii věd. Ti měli myší buňky a testovali je na myších. Tento model prokázal určitou účinnost. My jsme pak přešli k testování na pacientských buňkách. Nejdříve šlo o testování ve zkumavce, abychom zjistili, zda jsme schopni dendritické buňky vypěstovat a zda splňují všechny funkční podmínky včetně požadavku regulatorních úřadů. Pak už jsme je v rámci fáze jedna vyzkoušeli na pacientech.

Na kolika pacientech jste první fázi zkoušeli a s jakými výsledky?
Bylo to asi na padesáti pacientech. Cílem fáze jedna je vždy bezpečnost, nic jiného se v této části testování v zásadě nesleduje. Z tohoto hlediska testování vyšlo dobře. Náš postup se prokázal jako bezpečný, takže si "zasloužil", aby byl dále testován na účinnost. A tu lze prokázat jen ve velkých klinických studiích.

Jiřina Bartůňková

Vystudovala Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Ústav imunologie 2. LF UK a FN Motol vede od roku 1995. V roce 2003 byla jmenována profesorkou.

Jak dlouho první fáze testování trvala?
Začali jsme v roce 2010 a ukončili jsme ji letos na jaře. Trvala dlouho, protože jde o imunoterapii a my pacienty musíme sledovat ještě nejméně rok po jejím ukončení, abychom věděli, že nedochází ještě k nějakým pozdním důsledkům.

Kdy do celé věci vstoupil Petr Kellner?
PPF o to projevila zájem v průběhu první fáze testování. Společnost Sotio vznikla v roce 2010 a v roce 2012 byla začleněna do skupiny PPF. Firma vybudovala superčisté prostory, které umožňují výrobu toho přípravku ve větším. Sotio tento léčebný postup dále testuje a rozvíjí, protože klinické zkoušky jsou hrozně drahá záležitost, proto ji nemůžeme utáhnout z výzkumných peněz.

Fáze klinických studií

Před registrací léků jsou tři.

Fáze I - léčivá látka je poprvé podána člověku - malé skupině pacientů či zdravých dobrovolníků. Má potvrdit zejména bezpečnost nového postupu či léku.

Fáze II - do klinické studie je zapojeno více pacientů, ověřuje se v ní účinnost léčby, upřesňuje dávkování.

Fáze III - účastní se jí stovky až tisíce pacientů, zkoumá se dlouhodobá účinnost.

Výsledky této fáze jsou zásadní pro samotnou registraci léku či léčebného postupu. Pokud k ní dojde, pokračuje celý proces testování.

Fáze IV - jde o shromažďování informací o výskytu případných nežádoucích účinků. Sleduje se také například to, jak lék prodlužuje život pacientů.

Zdroj: iDNES.cz/AIFP

Podílíte se na tom výzkumu i poté, co si jej převzala firma Sotio?
Podílíme se na tom jako odborní konzultanti. Několik pracovníků, kteří dříve pracovali v našem Ústavu imunologie, přešli do výroby a vědecké části Sotia. Tam zkoumají principy nebo se podílejí na výrobě vakcíny jako organizátoři, kteří rozumějí tomuto velmi složitému procesu a složitým regulačním záležitostem kolem buněčných terapií.

Napadlo by vás na začátku, že léčebný postup může dojít až do třetí fáze klinického testování?
Nepřemýšleli jsme v počátku, že by to mohlo dojít tak daleko. Univerzitní pracoviště se nikdy na třetí fázi nezmůže a ve světě je to vždy tak, že nějaká výzkumná organizace lék vyvine a klinické hodnocení přebírají farmaceutické společnosti. To je standardní postup.

Považujete třetí fázi klinických studií za úspěch?
Určitě, protože žádný lék, který byl vyroben v Česku za posledních třicet let, nedošel do třetí fáze klinického zkoušení.

Myslíte si, že tento postup nakonec bude zaregistrován a dostane se k českým pacientům?
To záleží všechno na tom, jak dopadnou klinické zkoušky. Jedna věc je úspěch klinického zkoušení, druhá registrace a třetí úhrada od pojišťoven. Tyto kroky na sebe navazují a závisejí na tom, jak dopadnou klinické zkoušky, které budou trvat nejméně čtyři nebo pět let.


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Otroku, pošli výplatu. České studentky si našly na internetu novou obživu

ilustrační snímek

Bohatí cizinci začali díky sociálním sítím využívat nečekaných služeb českých vysokoškolaček. Nejde přitom o žádnou...

Do Španělska uprchlíky nepovezeme, vzkázali aktivisté z lodi Open Arms

Loď se 147 africkými migranty čekala v mezinárodních vodách asi 50 kilometrů od...

Humanitární loď Open Arms, která se 107 migranty na palubě kotví přes dva týdny u italského ostrova Lampedusa, odmítla...

Na Krétě onemocněl zájezd Čechů. Naše vina to není, brání se cestovka

Řecká pláž

Několik desítek českých turistů se na Krétě v posledních dnech nakazilo střevním onemocněním. Nyní sepisují hromadnou...

Sibiř lehá popelem, většinu požárů ani nehasí. Ekologická zkáza je obrovská

Lesní požáry v Krasnojarském kraji na východě Ruska (7. srpna 2019)

Sibiř hoří a ruští hasiči na požáry ani zdaleka nestačí. Z té obrovské masy stačili uhasit jen pouhá dvě procenta a s...

Vojáci přispěli rodině s nemocnou dcerou víčky. Lidé je za to kritizují

Zaměstnanci vojenského letiště Praha - Kbely s pytli víček pro nemocnou...

Zaměstnanci vojenského letiště Praha-Kbely darovali rodině s nemocnou dcerou několik kilogramů nasbíraných víček. Na...

Další z rubriky

Vyšetřování „brněnské Blanky“ podle obvinění sabotoval přímo detektiv

Slavnostní otevření Královopolského tunelu v Brně (31. srpna 2012)

Policisté, kteří v Brně rozplétají masivní úniky ze spisů, stíhaný „gang“ viní z torpédování hned několika...

Policisté jako terč. Přes tři tisíce napadených za pět let, vede Opava

ilustrační snímek

Cílem fyzických útoků se stávají během zásahů i policisté. Za posledních pět let jich čelilo napadení celkem 3 180. V...

Tajná mapa hub: rostou a bude to lepší. Sledujte, kde pršelo, radí mykologové

Pokud houbaříte, hřiby či křemenáče určitě milujete. Ale vyznáte se v nich?

Rostou? Pro národ houbařů klíčová otázka. Odpověď zní ano. Zatím však stále ještě dost nahodile. Někde lidé tahají z...

Najdete na iDNES.cz