Premium

Mimořádně jen 19 Kč/měsíc
na prvních 5 měsíců

Vir spalniček zabil rakovinu. Ženu naočkovali dávkou pro miliony lidí

Vir spalniček pod mikroskopem | foto: Profimedia.cz

Geneticky upravený virus dokázal prakticky dokonale vybít rakovinu v těle americké pacientky. Žena v novém experimentu dostala tolik viru, kolik by stačilo na výrobu vakcíny pro 10 milionů lidí.

Známá americká klinika Mayo se chlubí, že její lékaři poprvé dokázali použít upravený virus ke zničení rakoviny v těle pacienta. Modifikovaný virus spalniček už byl odzkoušen dříve na laboratorních myších, tentokrát jde ovšem o první případ úspěšného použití na člověku. Studii publikovali v květnovém vydání odborného časopisu Mayo Clinic Proceedings.

Viroterapie

Onkologická viroterapie má své počátky už v 50. letech 20. století. Jde o boj s rakovinou pomocí viru, který zabíjí rakovinné buňky, ale nenapadá zdravou tkáň.

Je to poprvé, kdy byl virus použit přímo k vyvolání infekce zacílené přímo proti metastázované rakovině, v tomto případě šlo o mnohočetný myelom (typ rakoviny napadající typ bílých krvinek). Tato rakovina se snadno šíří po celém těle a pacienti obvykle trpí mnoha nádory. Spalničky tyto nádory napadají ještě ochotněji než zdravé tělesné buňky, zjistilo se už před několika desítkami let. V tomto případě byl modifikován tak, aby napadal výhradně tyto buňky.

Lékaři prováděli pokus na dvou pacientkách, které prakticky neměly žádnou jinou naději na vyléčení. Cílem bylo především určit, jaká dávka viru je bezpečná. Postupně tedy oběma ženám podávali zvětšující se dávky. Ta poslední byla tak veliká, že by se s ní dala připravit vakcína pro všechny obyvatele České republiky.

Jak spalničky zabily Evana a nechaly Stacy žít

Jednou ze dvou pacientek zapojených do studie doktora Russella byla 49letá Stacy Erholtzová z Minnesoty. Ani dvě transplantace kostní dřeně a nesčetné chemoterapie nezabránily tomu, aby se nádory rozšířily do celého těla. "Jeden z těchto nádorů vznikl na čele, poničil kost a tlačil na mozek. Její rodina nádoru přezdívala Evan," uvedl její lékař. Stacyina kostní dřeň byla rakovinou prorostlá.

Lékaři Stacy vpíchli upravenou vakcínu v dávce, která by stačila pro naočkování deseti milionů lidí (tedy přibližně celé ČR). Po pěti minutách od vpíchnutí do levé paže pociťovala pacientka úpornou bolest hlavy a lékaři jí podali tišící léky. Po dvou hodinách se přidala horečka (40,5 °C) a bušení srdce (175 úderů za minutu). Pacientce bylo špatně, zvracela, záchvaty horečky a nevolnosti se v následujících dnech několikrát vrátily. Dostala také trombózu a lékaři ji léčili bez použití kortikosteroidů a dalších látek, které by mohly ovlivnit výsledky.

Zmenšení nádoru na čele u 49leté pacientky

"Po 36 hodinách po vpíchnutí viru mi pacientka řekla: Evan se začal zmenšovat," vzpomíná doktor Russell. Následná měření pacientčin dojem potvrdila. Rakovina byla v remisi. Během několika týdnů zmizel nádor na čele a ostatní nádory v těle také. Biopsie po sto dnech ukázala, že rakovina z těla Stacy prakticky zmizela, což byl úspěch, na který při zahájení této fáze zkoušek lékaři nejspíše nemohli ani pomýšlet.

Bohužel se podobný úspěch nedostavil u druhé pacientky, u které k ústupu nedošlo. I v jejím případě se alespoň prokázalo, že virus nenapadal zdravou tkáň, což je z hlediska dalšího možného vývoje přípravku důležitá informace.

I tak jde v oboru o poměrně neobvyklý výsledek. Když se zkoumá nasazení virů a rakoviny, obvykle se předpokládá, že by viry mohly posloužit především k "nastartování" imunitního systému. Ten proti rakovině v mnoha případech prakticky nebojuje. Viry mají sloužit například jako návnada, která imunitní systém dovede k boji proti rakovině. Takzvaný "imunomodulační účinek" je například hlavní účinkem tzv. Rigviru, který je schváleným prostředkem proti některým typům rakoviny v Lotyšsku.

Cesta je dlouhá

Ovšem otázka konečného schválení je předčasná. Slibných výzkumů v boji proti rakovině je v současné době celá řada. A řada z nich má v laboratořích nebo malých zkouškách velmi slibné výsledky, do praxe se jich dostane jen zlomek. Například modifikovaný virus spalniček podle autorů úspěšně prochází první fází klinických zkoušek. Z čistě statistického hlediska šance na dotažení vývoje - tedy schválení a vstupu na trh – dosahují jednotek procent.

Přinejlepším můžeme být tedy "opatrně optimističtí". Autory nyní čekají další podrobné, randomizované a dlouhodobé klinické studie. Nyní pracují na výrobě viru pro druhou fázi klinických experimentů, které by mohly začít v září. Plánují otestovat tuto metodu v kombinaci s radioterapií. Řešit také budou otázku, zda a jak bude terapie účinná u lidí, jejichž imunitní sytém díky očkování nebo prodělané infekci reaguje na spalničky silněji než dvě pacientky vybrané pro I. fázi. Reakce "poučeného" imunitního systému by mohla být tak silná, že by pro nemocného byla nebezpečná.

K léčbě lze použít i virus HIV

V roce 2011 využili vědci k útoku na rakovinné buňky nebezpečný virus HIV.

Ale i kdyby se zrovna upravené spalničky do praxe nedostaly, výzkum ukazuje, co vše by nás mohlo čekat v blízké budoucnosti. Jde o názorný příklad toho, jak biologové dnes dokážou ovlivnit programování živých organismů. Nejen že geneticky upravili virus spalniček tak, aby napadal přednostně rakovinotvorné buňky, podobné modifikace museli používat v dalších krocích. Například při vytvoření myší, které by vůbec mohly dostat spalničky, a na kterých by tedy postup mohli vyzkoušet před podáním lidem.

I přes obavy, které z technologií genetických manipulací ve společnosti panují, by jejich použití nemělo komplikovat případné schvalování a zavádění. Dnes jde o zcela běžně používané postupy, jejich plodů dnes často využíváme, aniž si toho jsme vědomi. Celou řadu léků a léčebných přípravků, například v přírodní kosmetice hojně používanou kyselinu hyaluronovou, dnes vyrábí geneticky modifikované bakterie.

Pokud nový lék neuspěje, nejspíše to bude kvůli nesplnění přísných požadavků na nové léčebné přípravky: především se musí ukázat jako účinnější než současné léčebné postupy a přitom mít méně výrazné vedlejší účinky. A k tomu ještě štěstí, aby se ho chopila některá farmaceutická firma, která by byla ochotna investovat do vývoje a především rozsáhlých studií a pak ho do dostat do sazebníků pojišťoven.

Částka potřebná na vývoj by se mohla pohybovat nejspíše ve stovkách milionů až miliardách korun (podle toho, kde se budou zkoušky konat, na kolik typů rakoviny by autoři chtěli postup nechat schválit atd.) 

Autoři výzkumu mají v tomto ohledu výhodu, že jsou spojeni s klinikou Mayo, která je dostatečně známá na to, aby velké farmakologické firmy jejich výzkumu nepřehlédly.

Oprava: V textu došlo v jednom případě k záměně názvu spalničky za neštovice. Za omyl, který má na svědomí zřejmě to, že i neštovice jsou nyní tak trochu tématem dne, se omlouváme.

Vstoupit do diskuse (170 příspěvků)

Nejčtenější

Když pára na kolejích dosyčela. Jak se ČSD loučily s parními vlaky

Lokomotiva řady 556.0

Československé státní dráhy oficiálně ukončily provoz parních lokomotiv v létě 1980, byť i pravidelné parní výkony v množství limitně se blížícím nule dojezdily až roku následujícího. Podívejme se...

KVÍZ: Ve škole propadali, přesto změnili svět. Znáte příběhy slavných vědců?

Albert Einstein

Ani lidé, kteří později změnili vědu a techniku, neměli cestu k úspěchu vždy hladkou. Poznáte slavné osobnosti podle jejich školních nezdarů, překážek a překvapivých životních příběhů? O voucher na...

Byli jsme v mučírně bobcatů. V Dobříši jsme viděli, co musí bagr vydržet

Specifikační laboratoř Inovačního centra Doosan Bobcat Dobříš

Kdo si nepřizná, že ho jako dítě chtěl řídit, ten po tom touží dodnes. Kompaktní „bagřík“, kterému se napříč značkami vžil název bobcat – či možná spíše bobík – je ikonou svého druhu. A co víc,...

Slavné prvorepublikové Mikádo bylo technickým skvostem a králem ČSD

Parní lokomotiva Mikádo

Za nejslavnější lokomotivu československé konstrukce z let meziválečných můžeme zajisté považovat rychlíkové Mikádo. Při jeho zrodu se sice objevil problém s hmotností, ale ani takováto lapálie...

Roboti spáchali sebevraždu skokem do roztaveného kovu. Dostali to příkazem

Roboti skončili v roztaveném kovu. Figure zničila starou generaci humanoidů v...

Humanoidní roboti skončili v peci s roztavenou ocelí. Americká společnost Figure AI nechala ve finské Imatře zlikvidovat svou starší generaci robotů F.02. Z neobvyklé operace vzniklo filmově pojaté...

Roboti spáchali sebevraždu skokem do roztaveného kovu. Dostali to příkazem

Roboti skončili v roztaveném kovu. Figure zničila starou generaci humanoidů v...

Humanoidní roboti skončili v peci s roztavenou ocelí. Americká společnost Figure AI nechala ve finské Imatře zlikvidovat svou starší generaci robotů F.02. Z neobvyklé operace vzniklo filmově pojaté...

6. října 2026  14:29

Druhá letošní Nobelova cena padla za duchy z hlubokého vesmíru

Nobelovu cenu Fyziku získal v roce 2026 Francis Halzen. Ocenění míří za přínos...

Letošní cenu za fyziku získal Belgičan Francis Halzen. Stojí za neutrinovou observatoří Ice Cube v Antarktidě. Přístroj stojí nedaleko jižního pólu Země. Slouží ke sledování neutrin přilétajících ze...

6. října 2026  10:45,  aktualizováno  12:10

Slavné prvorepublikové Mikádo bylo technickým skvostem a králem ČSD

Parní lokomotiva Mikádo

Za nejslavnější lokomotivu československé konstrukce z let meziválečných můžeme zajisté považovat rychlíkové Mikádo. Při jeho zrodu se sice objevil problém s hmotností, ale ani takováto lapálie...

6. října 2026

Nobelova cena za medicínu patří třem laureátům za objev optogenetiky

Trojice laureátů Nobelovy ceny za medicínu pro rok 2026: Karl Deisseroth, Peter...

Tak jako v minulých letech se i letos počítalo s tím, že Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství nezíská jen jeden laureát. To se potvrdilo, když si letošní ocenění odnesla trojice laureátů Karl...

5. října 2026  11:10,  aktualizováno  12:08

Byli jsme v mučírně bobcatů. V Dobříši jsme viděli, co musí bagr vydržet

Specifikační laboratoř Inovačního centra Doosan Bobcat Dobříš

Kdo si nepřizná, že ho jako dítě chtěl řídit, ten po tom touží dodnes. Kompaktní „bagřík“, kterému se napříč značkami vžil název bobcat – či možná spíše bobík – je ikonou svého druhu. A co víc,...

5. října 2026

Kolem světa za 38 minut. Telegram porazil před 100 lety bezdrátového soupeře

Závod telegramu kolem světa

Dánský deník Politiken uspořádal před sto lety neobvyklý závod: vyslal z Kodaně dva telegramy na cestu kolem zeměkoule. Zatímco zpráva putující po drátech a kabelech se vrátila za 38 minut, její...

4. října 2026

Padne Nobelova cena za Ozempic? Analytici mezi favority řadí hned tři vědce

ilustrační snímek

Mezi favority letošní Nobelovy ceny za fyziologii nebo lékařství jsou objevitelé hormonu GLP-1, na kterém stojí Ozempic. Ocenit by se ovšem dal jen jejich objev, ne samotný lék. Velké ceny se za...

4. října 2026

Kam zmizela část prastarého kontinentu? Vědci si myslí, že ji našli

Ilustrace superkontinentu Gondwana

Pamatujete si ještě ze školy, jak se vyvíjela pevnina na naší planetě? Možná si ještě vzpomenete, že před zhruba 300 miliony lety tu byla velká Pangea, což byl superkontinent, který se následně...

4. října 2026

Jak dostat děti ven od počítače? Kroužky s drony spojují zábavu a techniku

Ve spolupráci
Trh s drony roste, ale lidí, kteří jim rozumí, je stále málo, říká Alex Drak.

Stále více rodičů hledá aktivity, které děti odvedou od obrazovek a zároveň jim nabídnou nové dovednosti. Kroužky zaměřené na drony spojují pohyb na čerstvém vzduchu, práci s moderní technikou a...

3. října 2026

Digitální nezničitelní: 8 retro gadgetů, které stále fungují na jedničku

ilustrační snímek

Dnešní elektronika trpí syndromem plánovaného zastarávání. Smartphone po třech letech ztrácí možnost aktualizace na novější verzi systému, odezva televize se po aktualizaci začne zpomalovat a chytrá...

3. října 2026

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Naučil motorku legálně létat. Věšel ji na jabloň a přemýšlel, jak to udělat

Miloš Václav krouží v termice ve výšce 1600 m nad rozpálenými skálami v...

Létání na paraglideru je synonymem naprosté volnosti. Jenže po přistání přijde návrat do reality. Je potřeba se dostat domů. Zkušený pilot Miloš Václav našel řešení. Létá s motorkou. Jak funguje...

2. října 2026

K ISS vyrazila nová posádka, má číslo, které mnozí považují za nešťastné

Start mise Crew-13

Dva Američané, Kanaďan a Rus se vydali ve čtvrtek krátce po 17. hodině SELČ na svou cestu k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Svou loď Crew Dragon od společnosti SpaceX pojmenovali Grace.

1. října 2026  16:29,  aktualizováno  17:11
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.