Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Cílem našeho centra není garantovat předcházení migračních krizí, protože vznik a vývoj té poslední nebyl dán slabou ochranou vnějších hranic. Následky krize by už ale neměly být překvapující,“ řekl v Rozstřelu Petr Malovec.
„Každý členský stát by měl být dobře připravený, od roku 2015 proběhlo ve všech členských státech Evropské unie včetně České republiky spoustu opatření, aby v případě migračního tlaku měla země připravené humanitární prostředky - stany, technické prostředky, registrační systémy nebo technologie, které by pomohly migranty identifikovat. Všechno to od roku 2015 prošlo velkým vývojem,“ dodal.
Podle jeho slov se nyní už můžeme cítit bezpečněji, než před čtyřmi lety. Také Národní situační centrum ochrany hranic je právě jedním z prvků nových bezpečnostních opatření.
„Nejsme schopni zaručit, že nenastane nějaká humanitární či válečná krize a během půl roku se na hranicích opět neobjeví dalších sto až dvě stě tisíc lidí v nouzi. Ale pokud tomu tak bude, my o tom budeme vědět, a budeme na to připraveni,“ tvrdí Malovec.
„Národní situační centra vznikla napříč celou Evropou. Každý členský stát má jedno z nich a každé z nich je zodpovědné za ochranu vnějších hranic daného státu. My máme vnější hranici leteckou a na tu dohlížíme. Provádíme různá opatření její ochrany, jako je třeba pasová kontrola,“ říká Michal Dvořák.
Zachycování podezřelých je denní záležitost
„Existuje tu Evropský systém ostrahy hranic, tzv. Eurosur. Tam my nahráváme všechny incidenty, které se stanou. A ty jsou potom přístupné všem operátorům Eurosuru napříč všemi členskými státy,“ říká Dvořák.
Dodává přitom, že nahrávání incidentů do systému je v podstatě denní záležitost. „Denně jsou to v rámci České republiky desítky případů,“ tvrdí.
„Pro nás jsou podezřelé osoby, které nemají zpáteční letenku nebo nemají potřebnou hotovost. Samotný systém ale neobsahuje osobní informace o daných lidech. Nahráváme tam pouze incidenty jako celek - ve smyslu kolik osob na místě bylo, jaká je jejich národnost a pohlaví,“ říká Dvořák.
„S osobou se pak vede správní, případně trestní řízení. Ve většině případů osoba zůstane na letišti v tranzitním prostoru, kde jsou všechny úkony vyřízeny, dostane zákaz vstupu na území Evropské unie, podle závažnosti v rozmezí od tří do deseti let, a letecký dopravce pak má povinnost dopravit ji tam, odkud ji přivezl. Pokud tak neučiní, hrozí mu vysoké sankce,“ říká Petr Malovec.
Dodává přitom, že detailní informace o lidech, kteří nelegálně překročí hranice EU, centrum mnohdy ani nezjistí. „Jsou to samozřejmě osoby, které ze své země utíkají před nějakou krizí. Těch je ale minimum. Pak jsou to především lidé, jejichž účelem je dostat se skrytě, pod cizí identitou, na území České republiky,“ dodává Malovec.
Od počátku své existence už má české centrum na svém kontě několik úspěšných zásahů, které pomohly bezpečnosti Evropy. „Byly to opravdu velice závažné případy. Lidé, kteří skutečně páchali teroristické činy,“ říká Malovec.
„S jednotlivými centry napříč všemi státy přitom navzájem komunikujeme a o incidentech si předáváme informace,“ dodává Michal Dvořák. „Fungují vlastně jako taková operační střediska celé Evropské unie.“
V Česku vzniklo centrum ochrany vnějších hranic. Pomůže s nelegální migrací |
„Když zaznamenáme nebezpečí, jsme schopni zasáhnout v podstatě okamžitě. Když k nám kupříkladu letí letadlo s lidmi, kteří jsou nakaženi nějakou závažnou, nakažlivou chorobou, naší prací je zajistit, aby po přistání letadla byly zajištěny všechny důležité prostředky. To znamená lékařská pomoc, policie nebo speciální prostory, kde s lidmi bude operováno. To jsme z centra schopni po obdržení informace realizovat a připravovat téměř okamžitě,“ říká Dvořák.
„V současné době máme šest operátorů. Směny jsou 24 hodinové a sloužíme vždy po jednom člověku. V celém centru je přitom přes dvacet lidí a zvyšovat počet už nejspíš nehodláme,“ uzavírá Petr Malovec.
Posílení ochrany a zachování volného pohybu osob
Národní situační centrum ochrany hranic má urychlit práci cizinecké policie a celníků. Ti by tak měli efektivněji reagovat na trestnou činnost.
„Všichni chceme, aby naše země zůstala tou sedmou nejbezpečnější zemí světa,“ uvedl na slavnostním představením nového centra ministr vnitra Jan Hamáček. „Česká republika dlouhodobě prosazuje vnější ochranu hranic. Takové centrum vzniká v každé zemi Evropské unie,“ nastínil.
„Evropská unie se poučila z migrační krize a postupně se připravuje na to, co jsme vlastně jako Česká republika chtěli - posílit ochranu vnější hranice a zároveň zachovat volný pohyb osob po Unii. To je jediné smysluplné řešení,“ dodal.
