Podle Deníku N má současná vládní koalice premiéra Petra Fialy k úmluvě spíše vlažný postoj. Fiala serveru na dotaz, zdali on sám je pro ratifikaci dokumentu, či nikoli, neodpověděl.
Istanbulská úmluva odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Státy se zavazují k uzákonění opatření proti násilným výpadům a k prevenci, ale také k vyčlenění peněz na pomoc obětem i na práci s pachateli.
Česká republika, kde vyvolává úmluva silné emoce, ji v květnu 2016 podepsala. Aby dokument ale začal platit, musí ho ratifikovat Sněmovna a Senát a podepsat prezident. Podle kritiků, k nimž patří konzervativci či katolická církev, není taková dohoda potřeba a postavila by muže a ženy proti sobě.
Podle zastánců by naopak zdůraznila nepřijatelnost násilí a rozšířila prostor pro poskytnutí pomoci obětem. Bývalý kabinet Andreje Babiše měl úmluvu kvůli ratifikaci projednávat předloni v červenci, jednání však odložil.
Istanbulská úmluva je třeba, ukazuje pandemie. I tak se ratifikace odkládá |
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková, která v pondělí ve funkci končí, původně nepatřila k zastáncům dokumentu. Na podzim 2019 ale řekla, že je jeho ratifikace v ČR potřeba. Na začátku loňského března uvedla, že Babišova vláda úmluvu do podzimních voleb už nejspíš neratifikuje, a rozhodnutí tak bude až na příštím kabinetu.
„Jednání vlády o úmluvě budou předcházet další politická jednání,“ sdělil nyní serveru mluvčí vlády Václav Smolka. Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že žádost o další odložení projednání, a to do konce ledna 2023, odeslalo úřadu vlády minulý týden.
„Rádi bychom poskytli dostatečný časový prostor pro politické předjednání dané problematiky. To samozřejmě nevylučuje dřívější kroky směřující k rozhodnutí o tom, zda Istanbulská úmluva bude, či nebude ratifikována, pokud se dospěje k politickému konsenzu před uvedeným datem,“ doplnil mluvčí resortu Vladimír Řepka.
