Loni v systému veřejného zdravotního pojištění chybělo pět miliard, z toho bezmála čtyřmi miliardami se na propadu podílela VZP. Letos spěje systém ke třímiliardové ztrátě (více zde). Opět kvůli hospodaření VZP. Jak se to projeví na péči o pacienta?
Nijak. Vidíte, že zdravotní péči platíme dál. Úhrady zdravotním zařízením jsme nesnížili, i když na péči nevybereme dost peněz.
Takže když vám budu citovat titulky na iDNES.cz z posledních měsíců, které mluví o tom, kde všude se neléčí, protože VZP nemá peníze, tak to se schodkem nesouvisí? Třeba: VZP šetří, při operaci dostanete čočky používané v Indii. V Sokolově přestali operovat šedý zákal pojištěncům VZP, došly peníze. Lidé s roztroušenou sklerózou se ocitli bez moderní péče.
To s tím nesouvisí. Díra mezi tím, co se vybere na pojistném a kolik stojí zdravotní péče, je od roku 2009 a ta situace je stále stejná. To je chronicky známý fakt.
Který se nakonec projevuje v tom, co jsem vám citovala? Má VZP na to, aby léčila všechny pacienty adekvátní léčbou?
Jistě, má. Ten rozdíl tu je, ale my jsme ho loni a předloni vykryli z rezerv. Letos nám v prvním pololetí pomohlo mimořádné přerozdělení (rezerv, při němž VZP, která v tu chvíli už neměla žádnou rezervu, čerpala peníze z rezerv menších pojišťoven, pozn. red.), teď seženeme všechny prostředky, které máme, abychom to dokryli, nicméně na konci roku tam budeme mít zhruba tři miliardy korun po lhůtách splatnosti. Nicméně s tím omezením péče - my žádnou péči neomezujeme. Druhá věc je, že nejsou peníze na to ji navyšovat.
Kdo vám dá ty tři miliardy, když premiér zdravotním pojišťovnám a ministerstvu vzkázal, že úhrada za státní pojištěnce se nenavýší, regulační poplatky či sazby pojistného také ne?
Tiskárnu na peníze tady ve sklepě nemáme, takže nějaké řešení se musí najít. Platba za státní pojištěnce s jednou výjimkou zůstává stejná od roku 2006, živnostník při stejném příjmu zaplatí poloviční daň. Je sice hezké, že podporujeme podnikání, ale má se podporovat na úkor zdravotnictví? Devadesát procent živnostníků platí pojištění z minimálního vyměřovacího základu, tedy v podstatě jako osoby bez zdanitelných příjmů.
Pavel HorákPětapadesátiletý Pavel Horák je ředitel VZP šestým rokem. Absolvoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy. Má atestace z vnitřního lékařství, kardiologie a řízení zdravotnictví. Pracoval jako vědecký pracovník Farmakologického ústavu ČSAV. V roce 1992 nastoupil jako lékař do Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Od roku 1997 byl náměstkem ředitele, od listopadu 2003 jejím ředitelem. V letech 2004 až 2005 dočasně řídil tehdejší Fakultní nemocnici Bulovka a Fakultní Thomayerovu nemocnici. Roční rozpočet VZP je 150 miliard korun. Její generální ředitel bere zhruba 250 tisíc korun měsíčně a nedávno mu správní rada za loňský rok přidělila odměnu 750 tisíc korun. Tedy zhruba polovinu toho, co mohl Horák dostat (více o odměně čtěte zde). |
Je ještě jiná cesta?
Jistě. Hodně třeba stojí léky. Když jsme si u malé skupiny léků, kde nestanovuje úhrady Státní ústav pro kontrolu léčiv, dělali aukce, ceny v průměru poklesly o 25 procent. Ale byly tam i léky, kde cena po dohadování klesla o 80 procent, protože lék byl dramaticky předražen. Kdyby se totéž dělo ve státním sektoru, za který je SÚKL odpovědný, který měl přecenění udělat v roce 2008, a dodnes není hotové, tak by se podařilo uvolnit až stovky milionů korun. Měla se i zavést generická preskripce, pak ministerstvo řeklo, že místo ní budou elektronické aukce léků, a v lednu vyšla vyhláška, která to znemožnila. Tam přitom leží dvě miliardy takzvaně "na chodníku". U lázeňské péče se, dejme tomu, něco udělalo... Ale já se ptám, zda se mají třeba platit brýlové obroučky. Podle mě se v ceně neprojeví, když zmizí těch 150 korun, které teď platíme. Mezi optiky je nějaká konkurence. Dalším příkladem je diskuse o amalgámových plombách.
Platby pojišťoven chtějí zubaři u plomb zcela zrušit. Ale pak už budeme v situaci, kdy zrušíme jakýkoliv z pojištění hrazený standard.
Řešení zubní péče je podle mě jednoduché: zaplatit veškerou péči bez omezení pro děti do 18 let. To samé pro seniory nad 65 let. A pro ostatní by mělo platit, že jim pojišťovna uhradí preventivní prohlídku. Pokud při ní najdou malý kaz, dobře, náklady na zaplombování nejsou tak dramatické, aby si je ekonomicky činný člověk nedokázal zaplatit. Ale když někdo nejde pět let k doktorovi a pak tam má velké kazy, které stojí peníze, tak ať si je zaplatí, protože každý, kdo bude chodit na preventivní prohlídky, bude mít zuby v pořádku.
Když jmenujete varianty řešení, zčásti se shodujete s nápady ministra zdravotnictví Leoše Hegera. Čím to tedy je, že si přes média vyřizujete ostrá slova?
Mám pro to jediné vysvětlení a tím je, že pan ministr dostává ze svého okolí mylné informace. Třeba když si naposledy stěžoval, že nemocnicím platíme víc, než musíme. To je nesmysl. Nebudeme dávat peníze někam, kam nemusíme. Toto tvrzení mohlo vzniknout jedině tak, že mu někdo dal nesprávnou informaci, protože jak znám pana ministra, tak on věci rozumí.
A proč by ty chybné informace dostával, když ve správní radě vaší pojišťovny sedí jeho náměstek Petr Nosek, který dříve vedl středočeskou krajskou pobočku VZP?
To já nevím.
Kdy jste se s ministrem naposledy hovořil tváří v tvář?
Letos jsem jej viděl jednou, tuším, že v únoru.
Myslíte, že situace spěje k vašemu odvolání?
Vnímám to tak, ale nerozumím tomu proč. Co se stane potom? Pak se ty peníze natisknou, nebo přijdou z ministerstva? Nebo jaký je ten krok dvě? Mluví se o nucené správě, bezpochyby tady jsou ambice lidí, kteří by nuceného správce chtěli dělat, protože je to boj o 150 miliard korun (právě tolik za rok proteče přes VZP, pozn. red.). Těmi se financuje spousta subjektů a hrají tam roli zájmy farmaceutických firem a různých skupin. A kdo to má pod palcem... Já nikdy nepekl s žádnou z těch part.
Stojí podle vás za rebelií v ODS věci kolem VZP a IZIP? Protože většina z rebelů sedí v orgánech pojišťovny a celá rebelie se rozběhla den poté, kdy Heger oznámil, že podává oznámení kvůli půl miliardě, která se měla z VZP ztratit.
To, že někteří z těch lidí sedí ve správní či dozorčí radě, to s tím nesouvisí. A žádných 400 milionů se ve VZP neztratilo, protože na všechno jsou faktury, smlouvy. Dokonce jsou veřejné, dali jsme je správní radě pojišťovny.
Kolik času je na to, aby se politici dohodli, jak do systému přilít peníze?
Financování zdravotní péče není o žádných dramatických převratech. Kroky v různých oblastech se musí dělat postupně. My o nich mluvíme dva roky, za tu dobu se mohlo něco udělat. Třeba restrukturalizace lůžkové péče se z mnoha různých důvodů pořád vleče a přitom i tam leží peníze.
A není to i vaší liknavostí? Loni všechny zdravotní pojišťovny vypověděly smlouvy 189 nemocnicím. Nové, které měly vést k vyšší efektivitě hospodaření nemocnic, zatím jsou podepsány jen s 58 zařízeními.
Řešíme to od loňského roku. To jsem říkal: Pojďme se shodnout na restrukturalizaci lůžek a my vám necháme peníze. Když se s námi nedohodnete, příští rok budeme tlačit natvrdo a peníze vám buď budeme platit později, nebo vám část z nich sebereme.
Hrály v tom roli krajské volby, když kraje zřizují velkou část nemocnic?
Ano. Třeba v některých krajích měly nemocnice zakázáno s námi vyjednávat. Každý vymýšlel, proč on ne a ostatní jo. Mimo Prahu třeba říkali, až snížíte lůžka v Praze, pak s vámi budeme jednat. Nebo, až snížíte lůžka soukromníkům, přijďte k nám. My zatím situaci nehrotíme a budeme trpělivě vyjednávat.
Smlouvy mají být podepsány do konce letošního roku. Nebude to tedy tak, že příští rok část nemocnic zůstane bez nich a snižování počtu lůžek tím bude vyřešeno?
Ne, jsme připraveni na to, že buď prodloužíme stávající smlouvu, nebo vypracujeme dodatky.
Kolik lůžek nakonec z akutní péče zmizí?
Žádná mantra není, nicméně odhad 10 tisíc zrušených lůžek během tří let je reálný. Zhruba sedm procent už je zrušeno. Co nás ještě ale čeká, je reorganizace lůžek intenzivní péče, protože velmi často na nich leží chroničtí pacienti. Ti by měli přejít do režimu následné péče.
Řešíte při šetření a shánění peněz také to, že VZP ubývají pojištěnci, protože s nimi odchází i pojistné? Loni to bylo více než 23 tisíc lidí, což v počtu více než 6 milionů klientů není radikální, ale VZP ubývá klientů dlouhodobě.
Řeknu vám realitu. Pojištěnci se v ČR nakupují jako housky na krámě. Pojišťovny si prostě zaplatí zprostředkovatele, kteří jim je získají. Získání jednoho pojištěnce stojí 800 až 1 000 korun. My jsme to dělali s IZIP. Nakoupili jsme jich tehdy 50 tisíc. Ano, není správné, aby si daňové úřady mezi sebou přetahovaly poplatníky za peníze. Ono je to ze zákona i zakázané, takže my to teď neděláme. Ostatní to dělají, tudíž nám pojištěnci ubývají. Kdybych omezení neměl, 50 tisíc pojištěnců nakoupím za tři měsíce. Pravdou je, že když pojištěnec odejde, my přijdeme o příjmy, ale náklady na péči stejně platíme my, protože systémy paušálů a plateb nejsou citlivé na úbytek pojištěnců.
V souvislosti se šetřením se chci ještě zeptat, kde jsou úspory z IZIP, kvůli kterým se projekt zaváděl? V materiálu pro vládu, který popisuje loňský stav v systému zdravotního pojištění, o nich není ani zmínka, i když loni se ve dvou krajích pilotně testoval.
Úspory byly vyčísleny k letošnímu 30. červnu, v září šly na správní radu. Na celou republiku byly přepočítány na dvě miliardy ročně. Ale to v materiálu o systému pojištění z loňského roku být nemůže. IZIP se zaplatil sám od sebe. Jednak tím, že je v něm portál VZP, jehož provoz musíme platit bez ohledu na IZIP. Pak je tam vlastní projekt zdravotních knížek a akvizice pojištěnců. Náklady ve výši 680 milionů se vrátily během roku, protože 50 tisíc pojištěnců znamená na příjmech 1,2 miliardy korun a na výdajích jen polovičku.
Můžete veřejnost přesvědčit o šetření, když jste nedávno dostal odměnu 795 tisíc korun?
Když mluvíme o šetření, tak jen na mzdových nákladech šetříme čtvrt miliardy ročně. Ve VZP je systém odměňování jiný než ve státní správě a díky tomu tato organizace funguje. Každý člověk ve VZP má prémiové ukazatele, které vycházejí ze zdravotně pojistného plánu. Je jedno, zda je to paní na přepážce nebo vedoucí pracovník. Pokud se plán splní, je s tím spojena motivační složka platu. Je to proto, aby lidé pracovali pro VZP a ne tak, že jen chodí do práce a dostávají peníze. Já nemusím mít odměny, ale i správní radě se nelíbilo, aby měla pojišťovna ředitele, který každý měsíc dostane stejnou výši platu bez ohledu na to, jak pojišťovna funguje. Proto existuje asi deset ukazatelů hodnocení. A třeba příjmy jsme nesplnili, protože je ekonomická krize, tak jsem za to nedostal ani korunu. Ale ostatní ukazatele jsem splnil a peníze jsem dostal. Odměňování je v moci správní rady. A ta může říci, že ředitel nebude mít žádné odměny.
