Příjmy systému veřejného zdravotního pojištění loni činily 220 miliard a 391 milionů korun, výdaje 225 miliard a 547 milionů korun. Ukazuje to analýza, kterou ve středu projednal kabinet Petra Nečase.
"Situace mě znepokojuje, protože zdravotní pojištění je součástí veřejných financí a to znamená, že jakýkoliv deficit v tomto systému se přenáší do celkového deficitu veřejných financí, jakkoliv se v tomto případě jedná o řády miliard, nikoliv desítek miliard," komentoval zprávu o hospodaření premiér Nečas.
Podle zprávy se na hospodaření systému v roce 2011 podepsalo pokračování ekonomické recese a nezměněné legislativní podmínky. Tedy například to, že stát už několik let nenavýšil výši úhrady za svého pojištěnce (studenty, seniory či rodiče s malými dětmi), která nyní činí 723 korun měsíčně. Přitom člověk, který nemá žádné zdanitelné příjmy nebo pobírá velmi nízký plat, musí platit pojištění ve výši 1 080 korun na osobu a měsíc.
Premiér Nečas po středečním jednání kabinetu zopakoval, že se situace měnit nebude. "Cestou navýšení příspěvku za státního pojištěnce nepůjdeme, protože to by znamenalo větší zatížení pro státní rozpočet," uvedl Nečas. Ministr zdravotnictví Leoš Heger přitom v minulosti navýšení vládě už několikrát navrhoval.
Hospodaření pojišťoven ovlivnilo i slíbené navýšení platů lékařů (více o mzdách čtěte zde). To spolu se změnami v úhradách péče znamenalo meziroční navýšení nákladů o 1,5 procenta.
Jeden pacient stojí pojišťovnu 21 tisíc ročně
Pojišťovnám rostly také náklady na léčbu, léky, prevenci a léčení cizinců. Podle hodnocení vývoje hospodaření vzrostly průměrné roční náklady na jednoho pojištěnce loni z 20 719 na 21 084 korun.
"K navyšování je spousta důvodů, medicína šla dopředu, máme tu spoustu nových léků, nákladných přístrojů a bohužel musíme konstatovat také to, že přibývá vážně nemocných lidí," řekl iDNES.cz Jaromír Gajdáček, prezident Svazu zdravotních pojišťoven, který sdružuje všechny pojišťovny kromě Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP).
"V roce 2011 pokračoval nepříznivý trend nízkých příjmů z pojistného ovlivněný dopady ekonomické krize v porovnání s finančními nároky na úhradu zdravotních služeb. Tento trend započal naplno v roce 2009 vlivem globální ekonomické recese a VZP ČR se jej snažila neutralizovat využitím vlastních finančních rezerv a úsporami v provozu a investicích," uvedla ředitelka odboru komunikace VZP Anna Veverková.
Analýza z dílny ministerstev zdravotnictví a financí varuje, že pokud výdaje nebudou přibrzděny, může docházet k prodlevám v úhradách péče. To by znamenalo pro lékaře a zdravotní zařízení problémy, protože by neměli peníze na ošetření pacientů.
Už nyní se například nemocní roztroušenou sklerózou setkávají s tím, že zejména VZP jim odmítá uhradit dražší typ léčby. Pravidelně se kvůli penězům řeší také odkládání neurgentních zákroků. Například nyní aktuálně neobjednává sokolovská nemocnice klienty VZP na operaci šedého zákalu (více o odkládání zákroků čtěte zde).
"Máme signály o tom, že v některých pojišťovnách vázne například vyúčtování, což dělá velké problémy poskytovatelům péče. Takže situaci sledujeme a uvidí se na konci roku, jak bude vypadat," popsal letošní stav ministr Heger.
Deficit se prohlubuje už čtvrtým rokem
Systém se v deficitu neocitl poprvé. Naopak, propadá se do něj už čtvrtým rokem. Podle Gajdáčka je ale situace letos vyhrocená, protože stát odmítá přidat do systému další peníze. "Pojistné plány proto musíme stavit tak, že už nemáme žádné rezervy a není možné navyšovat další úhrady, sjednávat další smlouvy s ambulancemi a rozšiřovat péči v nemocnicích," tvrdí Gajdáček.
V Česku je nyní osm zdravotních pojišťoven. Služby poskytují pro 10 403 553 pojištěnců. Největší z nich je VZP. Její podíl je 60,1 procenta.
VZP, která má v přepočtu vůbec nejvyšší náklady na jednoho pojištěnce, na konci loňského roku vykázala propad v hospodaření ve výši 3,768 miliardy korun. Bilanci musela dorovnávat z rezervního fondu, který zcela vyčerpala. "Jestliže VZP ČR měla na konci roku 2008 na běžném účtu základního fondu 11 miliard korun a naplněný rezervní fond ve výši téměř 2 miliardy korun, na konci roku 2011 byly tyto finanční prostředky vyčerpány," konstatovala Veverková.
Už dříve ministr zdravotnictví Leoš Heger řekl, že pokud dosáhne VZP na konci letošního roku šestimiliardového propadu, ke kterému podle některých informací spěje, bude to důvod k odvolání jejího managementu, včetně ředitele Pavla Horáka.
Pojišťovna tvrdí, že už nedokáže zvládnout úspory v řádech miliard korun. "V roce 2012 pokračuje nepříznivý vliv ekonomické situace v ČR, příjmy rostou pomaleji než v roce 2011, kdy se dostaly na úroveň roku 2008 a dnes se blíží stagnaci. Samotná VZP ČR má přitom v současnosti již velmi omezené finanční možnosti a vnitřními opatřeními je schopna přispět k řešení problému řádově ve stovkách milionů korun, ne však již v řádu miliard," upozornila Veverková.
Pojišťovny zkusí zbrzdit propad rušením lůžek
Výhled na letošní rok přitom pro VZP i další pojišťovny není o moc lepší. Z analýz ministerstva zdravotnictví vyplývá, že do konce letošního roku dosáhne propad v systému zdravotního pojištění nejméně sedmi miliard korun. Mimo jiné i kvůli nárůstu daně z přidané hodnoty o čtyři procenta.
"Vláda se bude muset poměrně urychleně zabývat situací v celém systému veřejného zdravotního pojištění a zdravotních pojišťoven a hledat další opatření, která půjdou cestou efektivity vynakládání těchto prostředků tak, aby se zamezilo narůstání deficitu a ty se začaly zmenšovat," doplnil Nečas.
S minusem v rozpočtech mimo jiné souvisí snižování kapacit nemocnic. Například VZP hlásí, že loni přišla zařízení, s nimiž má smlouvy, o 1 973 lůžek akutní péče a 242 lůžek následné péče. Pojišťovny přitom už na popud ministerstva zdravotnictví všem nemocnicím vypověděly smlouvy a sjednávají nové. Podmínky pro nové smlouvy od ledna 2013 má ze 189 nemocnic zatím dojednáno 58.
Od října pojišťovny šetří i na lázeňské péči, do které půjde za rok až o tři čtvrtě miliardy korun méně (více o změnách v lázeňské péči čtěte zde). Od července přestaly pojišťovny hradit desítky levnějších léků (více zde). Ministerstvo má také v plánu omezit vstup nových technologií do systému plateb. Hlídat by to měl nový úřad (více o regulaci nákupu drahých přístrojů čtěte zde).
"Hodláme dotáhnout do konce restrukturalizaci lůžek, budeme usilovat o drobné navýšení spoluúčasti pacientů v oblasti levných a snadno dostupných léků a budeme vyjednávat dál s ministerstvem zdravotnictví a vládou, aby se částka za pojištěnce pro rok 2014 navýšila," vyjmenoval plány pojišťoven Gajdáček.
"Pokud by se to nepodařilo, budeme chtít další restrukturalizaci lůžek, hromadné nákupy léků, revizi jejich cen a budeme chtít přeskupit odbornosti v nemocnicích, aby třeba ve velkých nebyly všechny obory medicíny, nebudeme podepisovat smlouvy třeba na desetinové úvazky a budeme hovořit o souběhu praxí. Dnes je celkem běžné, že lékař pracuje v nemocnici a ještě má praxi," doplnil Gajdáček.
