"Ruzyně věž, zde Meteo 1," hlásí se náš řidič do vysílačky. Žádá povolení křižovat ranvej, protože meteorologická stanice je až za ní. Přejíždíme, chvíli po nás naroluje letoun ATR, rozjíždí se a odlepuje od dráhy. Pak další. Letiště, ten podivuhodný svět sám pro sebe, pulzuje každodenním životem.
Jedna jeho složka tu už ale několik let chybí - letečtí meteorologové sídlí ve vzdálených Komořanech. Odlehlejší kout Prahy byste těžko hledali, za budovami ČHMÚ jsou už jen lesy skrývající keltské oppidum Závist. Z centra Prahy do Komořan jedete přes hodinu, když máte štěstí na spoje MHD.
S odstěhováním Řízení letového provozu do Jenče se ale uvolnily prostory přímo na letišti. Prošly rekonstrukcí a meteorologové - oficiálním názvem Letecká meteorologická předpovědní a výstražná služba - se v nich teď usídlí.
Návrat meteorologů umožnilo přestěhování řízení letového provozu do Jenče
Stěhování se bude týkat 18 pracovníků Odboru letecké meteorologie včetně mluvčího Petra Dvořáka. Meteorologové na Ruzyni doplní dvoučlennou službu zdejší meteorologické stanice, ke které to staronově budou mít prakticky "jen přes ranvej".
Fotogalerie ze stanice Data na monitorech  Starý heliograf  Některé zdejší přístroje se už nepoužívají  Přístroje měřící teplotu a vzdušnou vlhkost |
V době, kdy se všechna data posílají prakticky v nulovém čase přes počítače, by se to mohlo zdát jako zbytečné, ČHMÚ tím ale podle Dvořáka ušetří.
"Na letišti stejně zůstával jeden meteorolog kvůli meteorologickému brífinku a přípravě letové dokumentace. Tak jako tak bylo nutno provozovat pracoviště i na letišti a celkově to prodražovalo provoz. Přestěhování zajistí i lepší dostupnost našich dat pro aerolinky či Řízení letového provozu,“ říká mluvčí Dvořák.
Další peníze ČHMÚ uspoří tím, že do věže, kde bude odbor nově sídlit - tedy do technického bloku Terminálu 1 - sestěhuje datové zázemí, takzvaný automatizovaný meteorologický informační systém. Ten nyní sídlí v pronajatých kancelářích starého letiště.
Meteorology před lety vyhnalo zbourání budovy přípravy posádek
Za přestěhování do Komořan se zasazoval zejména dnes již nežijící náměstek ředitele ČHMÚ Marián Wolek.
Letečtí meteorologovéDenně připravují 150-200 letových dokumentací, zpracovávají ale hlavně specializované letecké předpovědi, v případě nutnosti vydávají výstrahy a tzv. SIGMETy (Significant Weather Phenomenon). Běží také nepřetržité opakující se vysílání, kde jsou hlášeny prvky počasí. V Ruzyni zajišťují bezpečný provoz obou ranvejí - moderní 24/06, kde velká letadla mohou přistávat i s dohledností pouhých 75 metrů, i hůře vybavené 13/31, kde je potřeba vidět nejméně na 600 metrů. Pilotům sdělují mj. tlak (pro nastavení výškoměru), před přistáním také směr a rychlost větru nad zemí. Každých 30 minut sestavují pravidelnou zprávu o počasí v oblasti letiště, kterou si přilétající piloti mohou vyžádat rádiem. Horké chvilky zažili při frézování ranveje 24/06 v květnu 2008. Druhá dráha nemohla přijímat kvůli mlze a nad Českem létalo sem a tam a vyčkávalo 33 letadel. |
"Měl utkvělou představu, že budeme všichni meteorologové na jednom místě. Přestěhování se ale ukázalo jako nepraktické. Odbor letecké meteorologie a Centrální předpovědní pracoviště mají odlišné produkty práce," vysvětluje Dvořák.
Letecká meteorologická služba také neměla na letišti kde sídlit poté, co byla zbourána původní budova přípravy posádek ČSA.
Supermoderní počítače, rtuťový barometr i pohled na oblohu
V omšelé meteorologické stanici za ranvejí 13/31 se ve dvanáctihodinovém režimu střídají dvoučlenné směny. Stanice působí sympaticky nostalgickým dojmem: obsluha má všechna potřebná data na zhruba desítce monitorů, ale na stěně coby svědek starých časů visí starý rtuťový barometr.
Rozvoj počítačů totiž odsunul řadu zdejších přístrojů včetně venku trůnící křišťálové koule heliografu (přístroje, který měřil délku slunečního svitu, pozn. red.) do role muzeálních exponátů.
Oblačnost ale je podle Dvořáka stále nejlepší zjišťovat nejstarší možnou metodou - podíváním se na oblohu. "Je to i proto, že lze oblohu pohledem poměrně snadno rozdělit na čtvrtiny a na osminy," vysvětluje mluvčí. (více o tom, kolik osmin mraků na obloze znamená skoro jasno, kolik oblačno atd. čtěte zde)
