V anketě Křišťálová lupa rozhodují hlasy veřejnosti. Dvě ceny ale uděluje odborná porota složená ze 60 osobností českého internetu. A ta právě rozhodla o anticeně pro Peprnet.cz.
Stát dal miliony pro bulvár
Bulvární server se rozjel tento týden. Zahájení projektu společnosti, kterou vlastní moderátorská dvojice Slávek Boura a Markéta Mayerová, se dlouho očekávalo. Peprnet.cz totiž získal 5,2 milionu korun z dotace ministerstva informatiky na podporu vysokorychlostního internetu, takzvaného broadbandu.
Dotace byla v kategorii marketingu a podpory s cílem "nastartování masivního rozšíření vysokorychlostního internetu". To znamená, že web musí obsahovat multimediální prvky, které čtenáře donutí pořídit si rychlejší internetové připojení.
Peprnet.cz se už dříve stal terčem kritiky kvůli bulvárnímu obsahu. Tento týden odborné servery začaly upozorňovat také na nekvalitní zpracování webu. To potvrzují i odborníci oslovení redakcí iDNES.cz. Kvalita i rozsah podle nich odpovídají částce v řádu desítek tisíc, maximálně však pár set tisíc korun.
Podobné weby stojí jen desítky tisíc
V hodnocení cizích webů jsou odborníci zdrženliví, protože nikdo nezná přesné pozadí serveru. Rozpětí odhadovaných nákladů na pořízení je proto široké.
"Cena za kompletní web včetně grafiky, nakódování a hardwaru se u renomované firmy pohybuje od 500 tisíc do milionu a půl s tím, že přiměřená cena je 500 tisíc," řekl odborník na webové technologie Petr Kelin.
Dodal, že cena přes 1,5 milionu je neadekvátní. Pokud ale provozovatel nemá vlastní server a prostor pro prezentaci si pronajme, lze stránky vytvořit i za 50 tisíc.
Peprnet.cz se plní přes redakční systém CMS. Pokud si člověk koupí pouze systém a obsah si už do něj vloží sám, nepřekročí cena 100 tisíc. Pokud by si tedy Peprnet.cz objednal i přípravu multimediálních prvků, neměl by zaplatit víc než několik set tisíc.
Podle grafika a tvůrce webových stránek Jiřího Synáčka je Peprnet.cz na první pohled průměrný web, kterých jsou stovky.
"Kdysi jsem se dopustil hodnocení, že Peprnet by skutečně mohl hodně stimulovat rozvoj broadbandu díky tomu, že na něm bude převládat broadbandový obsah "zajímavý" pro konzumenty bulváru. Letmý pohled mě ale zatím přesvědčil o tom, že se žádný broadbandový obsah nekoná," uvedl Synáček pro iDNES.cz.
"Co mě ovšem pobuřuje, že se na dotovaným serveru, který je už nyní silně přeplacený, nabízí reklama a internetový prodej MP3. Podobný server se musí bohatě uživit sám," dodal.
Projekt je v nahé fázi, brání se Boura
Jednatel společnosti Peprnet.cz a mluvčí projektu Slávek Boura se však hájí tím, že vše je teprve na začátku a broadbandový obsah se na webu teprve objeví.
"Je to v počáteční a zcela nahé fázi. Podporu jsme dostali až v polovině září, ale projekt jsme pochopitelně museli aktivovat už letos. Takže je tam samozřejmě spousta věcí, které jsou teprve na cestě," řekl iDNES.cz.
"Jsou tam samozřejmě už i věci, které mají vyprovokovat tu masovost. To je například modul poštovního směrovacího čísla či SMS brány, které se budou ještě rozšiřovat. SMS bránu si bude moct otevřít každý peprník (termín pro přispěvatele Peprnet.cz, pozn. red.). V tuto chvíli už máme zahájeny tři provozy," uvedl Boura.
Anticenu Křišťálové lupy si podle svých slov nepřevezme a články na odborných webech označil za hyperkonstrukce. V tiskové zprávě, kterou iDNES.cz zaslal po telefonickém rozhovoru, dokonce uvedl, že český internet se snaží "vymýtit a eliminovat vir jménem Boura".
Kolik zatím projekt Peprnet.cz stál, nechtěl ale odhadovat. "Já vám konkrétní čísla v tuto chvíli nemohu říct, protože je nevím. Hodíme je ale do tiskové zprávy, kterou zveřejníme do týdne. Tam všechny tyto věci budeme oficializovat," dodal.
Ministerstvo: Projekty budeme ještě kontrolovat
Dotace na podporu broadbandu jsou v pořádku i podle ministerstva informatiky. "Projekt Peprnet.cz doporučilo k dotaci Broadbandové fórum složené z odborníků. My jsme se tímto doporučením pouze řídili," řekla iDNES.cz mluvčí ministerstva Markéta Hoidekrová.
V lednu podle ní ale proběhna kontrola všech projektů, které dotaci získaly. "Předkladatelé se ve svých projektech zavázali k plnění přesných kritérií. Pokud by některá nebyla dodržena, ministerstvo má právo odebrat část nebo i celou dotaci," podotkla.
Částečně komerční využití však podle ní není u projektů zcela vyloučené, i když je v dotačních podmínkách uvedeno, že "z dotace nelze realizovat zisk".
"Pokud ovšem komerční aktivity financují z vlastních nákladů, tak to není v rozporu s podmínkami. Ministerstvo z těchto důvodů výši dotace zkrátilo na konečnou částku 5,2 milionu, což je téměř polovina oproti požadované výši," dodala Hoidekrová.
