Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Zdravotnictví se teď soustředí jen na covid-19, ale potlačují se jiné choroby, které jsou opravdu nebezpečné a mohou lidem ublížit. V některých zemích došlo k tomu, že pacienti, kteří by potřebovali urgentní péči, se k ní nedostali, protože nemocnice byly přetížené pacienty s koronavirem,“ upozorňuje Ludvík s tím, že takto zcela zbytečně umírají lidé, kteří by jinak mohli žít.
„Za běžného provozu provádíme týdně až sedm stovek operací. Během pandemie se tohle číslo radikálně snížilo. Děláme jich nyní tak 30 až 40 denně. Jak vidíte, odložilo se až několik set důležitých zákroků.“
Čeká nás velká strategická změna
Nemocnice teď podle Ludvíka urychleně hledá pro zákroky náhradní termíny. Čekací lhůty se výrazně prodlužují, provádí se jen opravdu urgentní operace. „Už jsme se zamýšleli nad tím, jak to dohnat. Vzhledem k tomu, že během července a srpna bývá poptávka po operacích za běžného provozu nižší, pokusíme se tento převis nahradit právě během prázdnin. Ale to je zatím jen spekulace. Záleží jak se situace bude vyvíjet.“
Podle něj je proto správné, že stát bude postupně uvolňovat opatření a pokusí se vrátit život do stavu před pandemií. „Ale budeme muset mnohé změnit,“ dodává. „Čeká nás strategické posouzení změn v našem průmyslu.“
„Budeme se muset zamyslet nad tím, zda je v některých komoditách, a to se nemusí týkat jen zdravotnictví, sem spadá i potravinářství, ale i jiné záležitosti, opravdu rozumné dovážet výrobky jenom proto, že je někde dokážou vyrobit levněji. Do zákona o veřejných zakázkách by proto mělo být včleněno něco, čemu se říká strategický zájem státu.“
Z nejhoršího jsme venku a rezervy jsou obří
„Nikdy jsme se nedostali do situace, že bychom měli zásoby na méně než týden,“ vzpomíná Ludvík. „Teď máme zásoby zdravotnického materiálu na měsíc. Máme dostatečné zásoby všeho potřebného. Dodávky ministerstva vnitra z Číny pro nás byly zpočátku velmi klíčové a významně nám pomohly. Teď už si část zboží sháníme sami, i z českých zdrojů.“
„Podle mě nejsou důležité počty nakažených, ale počty hospitalizovaných,“ míní šéf Motola. „Proto se mi nelíbí, jak se číslo nemocných pacientů zveličuje. Devadesát procent lidí si onemocněním projde jako klasickým nachlazením nebo lehčí chřipkou.“
„V čem je koronavirus zrádný, to je skutečnost, že na určitou dobu ničí zdravotní systém země. V Česku máme něco přes 400 hospitalizovaných pacientů, velké kapacity, takže k destrukci našeho systému to má daleko. Tomu se nám podařilo vyhnout.“
„V tuto chvíli máme v Motole čtyři pacienty na umělé plicní ventilaci a sedm jich je na oxygenoterapii. Rezervy máme tedy obří. V tuto chvíli máme připravených devadesát lůžek. Navíc jsme poměrně nová nemocnice a ke každému lůžku máme dovedený kyslík.“
„Teoreticky tak můžeme hospitalizovat až 1 500 lidí. To je číslo, které by nám mohli závidět i Britové. Takže jsme naddimenzováni,“ uklidňuje Ludvík veřejnost s tím, že český zdravotní systém, i s možnými výkyvy, pandemii zvládne.
Za řadu úmrtí může strach vyvolaný médii
„Chřipka je také smrtelná choroba,“ zamýšlí se ředitel nemocnice. „Jen za poslední kvartál loňského roku na ni v Česku zemřelo sedm stovek lidí. Koronavirus ale budí větší strach. Já tomu říkám virus sociálních sítí.“
„Lidé se vyděsili toho, co na začátku roku viděli na záběrech z Číny. Viděli stavbu obřích nemocnic, davy pacientů, kteří do nemocnic proudili. Evropané ale neznají realitu východoasijského zdravotnictví, teď mám na mysli Jižní Koreu, Japonsko, ale právě také Čínu. Je tam sice péče na vysoké úrovni, ale ve všech těchto zemích nemají ambulantní terén.“
„Oni to sami přiznávají a závidí v tom Evropě,“ tvrdí Miloslav Ludvík. „My tady totiž máme ambulantní specialisty, ale i praktické lékaře. A právě praktičtí lékaři vždy jako první zachytí první vlnu jakékoliv epidemie. U nich to ale není, a proto lidé viděli ty davy v nemocnicích. V Číně je totiž normální, že s obyčejnou záděrou jdete do nemocnice. Jižní Korea to má stejné.“
„Takže i pacienti s lehkým průběhem koronaviru zahltili nemocnice a způsobili děsivý mediální obraz. To byl první krok ke strachu, který se šířil na sociálních sítích, v médiích. Pak k tomu přišly z Itálie záběry náklaďáků, které odvážejí mrtvé. Nebo záběry masových hrobů v New Yorku.“
„To je nesmírně stresující situace,“ myslí si ředitel Motola „A teď si představte, že jste starší člověk, polymorbidní, a najednou se dozvíte, že máme covid-19. Po tom všem, co jste viděli v médiích a na Facebooku, to bude obrovský stres.“
„Teď vás dovezou do nemocnice, kde se o vás starají zakuklení zdravotníci, což je další vlna stresu. Navíc jste ve virovém prostředí, protože ty covidové jednotky jsou pod velkým náporem viru. A když si to dáte dohromady, řada úmrtí je dána i těmito faktory,“ předpokládá Ludvík.
Prymulu jsem na ministerstvo přivedl já
Česká opatření jsou podle exministra zdravotnictví tvrdá. „Chováme se na 110 procent. Ale nepřísluší mi hodnotit, zda jsou všechna opatření oprávněná, nebo ne. To ukáže až čas. A je to odpovědností politiků, kterým už nejsem. A rozhodně jim tuto odpovědnost nezávidím.“
„To, že mě minula koronavirová pandemie ve funkci ministra o necelé tři roky, za to jsem rád,“ říká Miloslav Ludvík. „Ministr zdravotnictví, ale i další členové vlády mají opravdu nezáviděníhodnou pozici. Ale i já tady, v nemocnici, mám práce jako na kostele.“
„Zda bych něco dělal jinak než současný ministr?“ zamýšlí se Ludvík. „Podívejte se, Romana Prymulu jsem na ministerstvo zdravotnictví přivedl já. Kroky bych tedy určitě konzultoval především s ním a byl bych s ním ve shodě. Takže jestliže všechna opatření navrhoval pan náměstek Prymula, tak si nemyslím, že bych dělal něco jinak.“
Vytvořit zásoby? Média by myla hlavy
Miloslav Ludvík odmítá kritiku, že ministerstvo zdravotnictví selhalo ve věci nedostatečných zásob roušek, respirátorů a jiného zdravotnického materiálu, kterého byl v úvodu epidemie zásadní nedostatek. „Kdybychom chtěli mít k dispozici celkové množství toho materiálu, který byl na počátku epidemie předpokládaný, výběrové řízení by se muselo vypsat už 1. listopadu, aby vše bylo v březnu k dispozici. Ale tehdy o koronaviru ještě nikdo na světě nic neslyšel.“
O dostatečných zásobách respirátorů a dalšího zdravotnického materiálu kvůli možné pandemii se v Česku mluví už od roku 2005, kdy jakousi základní zásobárnu vytvořila tehdejší ministryně zdravotnictví Milada Emmerová. „Jistě, na to si pamatujeme. Ale určitě si vzpomenete i na další ministryni, Danu Juráskovou.“
„Ta přišla s podobným konceptem, nakoupila dostatečné zásoby léku Tamiflu a poté, co se lék musel kvůli expiraci vyhodit, ji média umyla hlavu za to, že vyhodila obrovské množství peněz z okna. Takže kdyby to někdo z ministrů udělal třeba s respirátory, a i ty mají svou dobu použitelnosti, stihl by ho stejný osud,“ uzavírá Miloslav Ludvík.
