Jak na Dezinfekci povrchů
Pro dezinfekci běžných malých předmětů, jako jsou teploměry, chytré telefony či klíče, můžeme použít přípravky obsahující ethanol či isopropanol. Postačí nám suroviny v technické čistotě.
Drobná elektrická zařízení, u kterých není zaručena jejich těsnost, je vhodnější z důvodu ochrany před korozí dezinfikovat čistým isopropanolem, který lze zakoupit například v obchodech s elektronikou a běžně se používá k čištění tištěných spojů.
Velmi účinným přípravkem k dezinfekci sanitární keramiky a rozsáhlejších ploch (podlahy, dlaždice, sklo…) je 0,2% roztok chlornanu sodného, který je možné připravit například zředěním přípravku Savo Original či některého dle postupu uvedeného níže.
- Pozor: Přípravky obsahující chlornan sodný nesmí za žádných okolností přijít do styku s textilem, koberci, nestálobarevnými materiály a materiály živočišného původu (kůže, vlna, hedvábí)! Nevhodné jsou i pro materiály kovové, u nichž při delším působení vyvolávají korozi. Pro ně je vhodnější zvolit dezinfekční přípravek určený pro kovové povrchy nebo alkohol. Přípravky obsahující chlornan je také zakázáno míchat s jinými čistícími a dezinfekčními přípravky, neboť mohou samovolně uvolňovat chlor.
- Co nedělat: Některé sloučeniny obsahující chlor, mezi něž patří chlornany, chloritany, oxid chloričitý, chlorečnany či chloristany, jsou značně toxické při požití i při styku s pokožkou a sliznicemi. Důrazně varujeme před jejich použitím při samoléčbě, která může vést k vážným zdravotním problémům či dokonce k úmrtí. Více informací naleznete například v článku zde
K dezinfekci podlah, nábytku, dřevěných povrchů a zdí lze použít i dobře dostupné přípravky obsahující kvarterní amoniové soli, například Sanytol, Dettol či Ajatin. Přestože tyto látky neposkytují dostatečnou ochranu vůči všem typům mikroorganismů, v případě lipofilních virů, k nimž patří i SARS-CoV-2, je jejich účinnost dostatečná. Ta ovšem klesá ve směsi s mýdlem či jinými anionickými surfaktanty a při styku s bavlněnými vlákny. Nejsou proto příliš vhodné pro dezinfekci textilu.
Možná jste také zaznamenali, že pro dezinfekci větších prostor a dopravních prostředků se stále více využívají generátory ozonu, které pomocí elektrického výboje vytvářejí ze vzduchu reaktivní formu kyslíku – ozon O3. Toxicita ozonu je přitom srovnatelná s chlorem. Během dezinfekce se proto v ošetřovaných prostorách nesmějí nacházet lidé ani jiné živé organismy. Ozon také způsobuje rychlou degradaci materiálů z gumy, jako jsou těsnění či pneumatiky.
Vzhledem k citlivosti koronaviru SARS-CoV-2 vůči oxidaci lze jako alternativní dezinfekci zdravotních pomůcek použít i prostředky na bázi jodu, například jodpovidon (přípravky Betadine, Jodisol, Jox). Virové částice jsou po vystavení 0,25% roztoku jodpovidonu inaktivovány během 60 sekund. Nevýhodou všech přípravků na bázi jodu je však intenzivní barvení porézních povrchů do hněda. Přípravky na bázi jodu také narušují silikonové povrchy.
U choulostivých povrchů citlivých na zabarvení, poleptání či korozi, jako jsou třeba cestovní tašky a textilní materiály, je možné materiál navlhčit či otřít také 3% peroxidem vodíku. Ke zvýšení účinnosti na mastných površích je možné ke směsi přidat i malé množství saponátu.
- Pozor: při ředění 30% peroxidu vodíku dostupného v některých drogeriích je vzhledem k jeho žíravosti nezbytné pracovat v ochranných rukavicích a s ochrannými brýlemi! Roztoky peroxidu vodíku také nejsou dlouhodobě stálé a postupně ztrácí svou účinnost. Není proto vhodné je skladovat déle než několik týdnů.
