OTÁZKY A ODPOVĚDI: Proč úřady i lékaři varují před MMS a CDS?

Propagátoři chemických přípravků tvrdí, že MMS a/nebo CDS jsou účinnými léky na prakticky jakoukoli chorobu. Čím mohou své sliby podložit? A proč je úřady po celém světě zakazují? Přinášíme základní odpovědi na časté otázky.

Miracle Mineral Supplement

V červnu 2015 reportéři BBC odhalili muže, který tvrdil, že dokáže pomocí chemikálií dostupných například v průmyslových bělidlech „očistit“ pacienta od autismu - zatím neléčitelné komplexní psychologické poruchy. Odborníci opakovaně varují, že takové přípravky nejenže neléčí autismus, ale mohou být i velmi nebezpečné.

Více o MMS/CDS

Historie a současnost

Přestože už od roku 2010 existuje na českém internetu řada varování od institucí (Státní zemědělská a potravinářská inspekce, SÚKL i hlavní hygienik) i vědců, ne vždy je na první pohled jasné, o co v případě MMS/CDS jde a co je u těchto přípravků problematické. Sestavili jsme proto doplněk k našemu hlavnímu článku o MMS/CDS, ve kterém najdete odpovědi na základní otázky:

1. Složení: Co skutečně preparát obsahuje?
2. Sliby: Jaká tvrzení propagátoři MMS či CDS předkládají?
3. Důkazy: Jak jsou tato tvrzení potvrzená?

Hrozby: Čím mohou být přípravky MMS nebezpečné?

Složení Co skutečně preparát obsahuje?

Podložené důkazy o účinnosti MMS/CDS nejsou dostupné

Jim Humble, objevitel této metody, zatím vyvinul několik „MMS protokolů“, tedy způsobů, jak látku připravovat a „aktivovat“. Většinou jde o míchání průmyslově dostupných chemikálií. Základ MMS tvoří obvykle chloritan sodný (NaClO₂), sloučenina obvykle určená k bělení textilu, papíru nebo desinfekci, aktivovaného kyselinou citronovou.

Bělidlo, dezinfekce, purifikace vody - to jsou hlavní využití látek obsažených v MMS a CDS

V průmyslu je využíván pro generování oxidu chloričitého (ClO₂), oranžového plynu, který slouží k bělení buničiny a mouky nebo k dezinfekci vody a některých potravin. Nověji Humble propaguje MMS2, které využívá chlornanu vápenatého (Ca(ClO)₂) a kyseliny chlorovodíkové (HCl), která je obsažena v žaludečních šťavách, což umožňuje dávkování prostřednictvím tablet.

CDS a CDS2 označují novější postupy, které vycházejí z MMS, ale vyžadují „probublávání“ plynu ClO₂ kapalinou, což vede k slabšímu, a tedy i lépe snášenému roztoku.

Sliby Jaká tvrzení propagátoři MMS či CDS předkládají?

Sliby jsou velmi ambiciózní, prakticky bez omezení

Terapie MMS prý zabírá na nejrůznější druhy rakoviny. Propagátoři této metody se ale nemohou opřít o jediný podložitelný důkaz. Místo toho se ohánějí příběhy jednotlivců.

Různí prodejci slibují různé věci. Nejodvážnější je ve svých tvrzeních zřejmě sám zakladatel Jim Humble, který neváhá označit přípravek MMS za univerzální: „Nemyslím si, že existují stavy, ve kterých by se nehodilo používat MMS. Doporučuji jej i těhotným ženám, malým dětem, novorozencům, doporučuji jej každému - opatrně.“ Tím opatrně má na mysli snížení dávky v případě nevolnosti. MMS podle něj léčí prakticky vše: rakovinu, malárii, AIDS, alergie, pohlavně přenosné nemoci, žloutenku i cukrovku.

Jiné stránky jsou se sliby trochu - ale opravdu jen trochu - opatrnější. Mluví o tom, že přípravek zabírá na 90 % nemocí. Jiní zastánci zase tvrdí, že přípravek zabírá pouze na nemoci způsobené viry a bakteriemi. Prý je to způsobeno tím, že uvolněný oxid chloričitý rozpozná v těle ty „špatné“ bakterie, zatímco ty „dobré“ nechá na pokoji. Neumí ale zdůvodnit, jak oxid pozná dobré bakterie od špatných (pouze jak zabíjí malé organismy a ponechává ty velké, což nemusí být to samé).

Důkazy Jak jsou tato tvrzení potvrzená?

To je samozřejmě klíčová otázka. Odpověď zní: objektivní důkazy nejsou.

Hledání nových léčebných postupů se věnuje moderní medicína již stovky let, a za tu dobu se ukázalo, že velmi spolehlivý prostředek pro posouzení účinnosti té či oné metody je dvojitě zaslepená klinická studie.

Klinická studie

Dvojitě zaslepená studie je složitý proces, ale princip je snadný: náhodně rozřadíme pacienty do dvou skupiny. Skupina A dostane nový lék, skupina B dostane nejlepší současný lék. Ošetřující lékař ani pacient nevědí, která skupina dostává který lék. Po několika týdnech/měsících/letech se porovná, jak si pacienti ve skupinách vedli. Podle toho lze určit, zda je nový lék efektivní, jaké má vedlejší účinky apod.

Takováto studie ovšem u MMS ani CDS dosud nebyla provedena. Nejen to. Zakladatel Jim Humble údajně uvedl, že provedena ani nebude: „Doposud nebyly provedeny žádné dvojitě nebo trojitě slepé studie či klinické pokusy dokazující, že MMS předchází malárii a rakovině. A má pro to hned své zdůvodnění: „Plnohodnotné provedení těchto testů tak, aby něco prokázaly lidem z lékařské profese, bohužel vyžaduje početné ošetřovatelky, lékaře, laboranty a vědecké přístroje. Než by jim lékaři byli vůbec ochotni věnovat nějakou pozornost, přišly by takové testy na miliony dolarů. Na to prostě nemáme prostředky a ani se nepokoušíme cokoli dokazovat lékařům.“

Jinými slovy, MMS a CDS nemohou svá tvrzení o účinnosti podepřít věrohodnými daty, které by byly očištěny od zkreslení, placebo efektu nebo záměrného nadhodnocování úspěšných výsledků.

Na americkém trhu se již prodává jiný produkt, který pracuje s aktivovaným oxidem chloričitým a je opatřen i několika studiemi podporující schopnost zabíjet bakterie. Zakladatel Howard Alliger má podobnou metodu patentovanou již od roku 1978. Zatím produkt čeká na schválení příslušnými úřady (FDA a EPA). Produkty jsou určeny pro vnější dezinfekci. Biocidní schopnosti oxidu chloričitého při vnějším použití potvrdila i studie z roku 2013. To ukazuje, že působení oxidu chloričitého je možné systematicky studovat, a pacienti by neměli spoléhat na rady z neověřených zdrojů.

Hrozby Čím mohou být přípravky MMS/CDS nebezpečné?

Přestože jsou přípravky zředěné, rizika stále existují. Je zde i nepřímé riziko - pacient kvůli kúře MMS/CDS zanedbá osvědčenou terapii.

Narozdíl od homeopatie, kde se uživatelé obvykle setkají jen s cukrem, mohou být přípravky MMS a CDS nebezpečné, ať už při přípravě, manipulaci či požívání.

Hlavní hygienik ČR uvádí tato rizika:

• Může dojít k poleptání sliznice, gastrointestinálního traktu a respiračního traktu, kůže, očí a k systémovým poruchám.
• Mezi závažné zdravotní následky patří perforace jícnu a žaludku, ale může dojít i k selhání jater a ledvin.
• Neředěný výrobek má korozivní účinky a může vyvolat methemoglobinémii, metabolický rozvrat a akutní renálního selhání.  

Ve světě jsou známy tyto vážné případy a varování:

• Kanada vydala varování poté, co došlo k vážným zdravotním problémům, včetně jednoho případu, kdy byl pacient ohrožen na životě (2010)
• Na ostrově Epi zemřela žena poté, co požila doma připravený přípravek MMS (uvedený jako „Magical Mineral Supplement)
• Americká FDA varuje, že požití MMS může vést poškození trávícího traktu, červených krvinek nebo až k selhání dechu

Při nižších koncentracích jsou závažné problémy tohoto rázu nepravděpodobná, mnohem pravděpodobněji se - i podle Jima Humbla - vyskytne nevolnost, bolesti a průjmy. Dříve se dokonce tyto projevy považovaly za důkaz toho, že léčba funguje (tzv. detox), později to Humble zpochybnil a v případě nevolnosti doporučuje snížit dávkování: “Když MMS berete a udělá se vám hůře, snižte dávkování nebo dokonce přeruště kúru, dokud na tom nejste tak, jak jste byli předtím. Neměli byste přestávat, ale výrazně snižte dávku, dokud průjem nebo nevolnost neustoupí.”

Z pohledu pacienta je ale asi nejnebezpečnější Humblova rada: „MMS je možné používat spolu s prakticky jakoukoli jinou léčbou, nikdy jsme neměli problém s interakcí. Ale člověk by měl přestat s jakoukoli jinou terapií, bude to pro něj lepší.“ To může zabránit pacientovi získat odbornou péči či diagnózu, a vést tak v důsledku k mnohem větším zdravotním problémům.