Při výběru vhodného typu dezinfekce je nutné si především uvědomit, proti jakému typu mikroorganismů má být zaměřena a jaká je nejběžnější cesta jejich přenosu. U koronaviru SARS-CoV-2, původce onemocnění COVID-19, představují největší riziko jak samotné kapénky poletující ve vzduchu, tak všechny povrchy, na které dopadnou.
Okoronaviru.cz Na portálu najdete vědecky ověřené informace o současné pandemii a nemoci COVID-19. Články a praktické návody od expertů z Akademie věd a řady univerzit srozumitelnou formou přibližují nejnovější poznatky a studie z celého světa.  |
Když se těchto povrchů dotkneme, stanou se nebezpečnými naše vlastní ruce. Jednak jimi můžeme viry přenést na nechráněné sliznice našich úst, nosu a očí, jednak můžeme kontaminovat i jiné předměty, se kterými přicházíme do přímého kontaktu – a pak se může jejich prostřednictvím nakazit kromě nás také někdo jiný.
Co vědět o viru Kde vydrží nejdéle
Virové částice jsou naštěstí na vzduchu vystaveny působení nepříznivých vlivů a postupně ztrácejí svoji aktivitu. Aktuální studie z New England Journal of Medicine ukazuje, že doba, po kterou zůstávají kontaminované povrchy infekční, závisí výrazně na použitém materiálu (viz graf dále).
Virus vydržel aktivní nejdéle na hladkých a chemicky nereaktivních površích, jako je plast nebo nerez. Kratší dobu koronavirus přežíval na papíru. Z hlediska bezpečnosti se pak jevily jako nejlepší povrchy vyrobené z mědi, a to zřejmě proto, že měď je pro mikroorganismy toxická. Lze předpokládat, že obdobné dezinfekční účinky budou mít i povrchy stříbrné, či alespoň postříbřené.
Nejdůležitějším závěrem této studie je, že v mnoha případech není nutné předměty složitým způsobem dezinfikovat, ale stačí je ponechat alespoň čtyři dny na bezpečném místě „v karanténě“. To může výrazně usnadnit práci s velkými objemy tištěných dokumentů, poštovními zásilkami či knihovními výpůjčkami.
Graf ukazuje model úbytku viru SARS-CoV-2 na různých površích v čase. Vědci změřili poločas inaktivace viru – tedy dobu, za kterou jeho množství klesne na polovinu (měď: cca 46 minut, karton: cca 3 a půl hodiny, ocel: cca 5 hodin a 40 minut, plast: necelých 7 hodin). S poločasem rovným jedné hodině zbude za hodinu na povrchu pouze 50 procent z původního množství, za další hodinu čtvrtina, za tři hodiny osmina a tak dále. Tímto postupem jsme odhadli, za jak dlouho klesne množství viru pod jedno promile (1/1000) původního množství.
Jak na Stoprocentní bavlnu
Běžně používané dezinfekce ve většině případů fungují tak, že patogeny zničí působením teploty, vysušením či rozrušením ochranných membrán a jejich obsahu pomocí reaktivních chemických sloučenin. Tyto dezinfekce ale při styku s nechráněnou pokožkou mohou způsobit vznik alergie, dermatitidy, či dokonce mohou vést až k jejímu poleptání. Při volbě dezinfekce je proto důležité zohlednit mimo účinnosti i případný vliv na naše zdraví a povrchy citlivé vůči působení chemikálií.
Doporučeným způsobem dezinfekce oblečení je vyprat je s pracím prostředkem při teplotě alespoň 60 °C po dobu alespoň 30 minut. V případě bílého textilu je možné dezinfekční účinek zesílit přidáním komerčních bělících prostředků bez chloru, které typicky obsahují perkarbonáty nebo perboráty (soli uvolňující během praní do roztoku peroxid vodíku).
Vícenásobně použitelné roušky ze stoprocentní bavlny jsou během nošení vystaveny optimálním podmínkám pro růst bakterií a plísní. Je proto vhodné je dezinfikovat alespoň pětiminutovým vyvařením ve vroucí vodě a poté nechat vodu s rouškami přirozeně vychladnout. Následné přežehlení pak není nutné, ale neuškodí. Případně lze roušky dezinfikovat i v páře s pomocí napařovací vložky běžně užívané k ohřívání knedlíků. Roušky umístíme do hrnce s pokličkou či do papiňáku a dezinfikujeme nad vroucí vodou po dobu alespoň 10 minut.
- Co nedělat: Řada návodů a tipů na internetu doporučuje roušku ze stoprocentní bavlny sterilizovat v mikrovlnce či v troubě. Z důvodu vysokého rizika vzniku požáru při nedodržení správného postupu tento typ sterilizace i na základě varování hasičů nedoporučujeme.
Jak na Jednorázové roušky a respirátory
Opakované použití jednorázových roušek a respirátorů nelze doporučit. Nejsou navrženy na opakované použití, a může proto docházet k jejich nepředvídatelnému selhání. Respirátory a roušky se navíc liší z hlediska použitých materiálů a není možné vytvořit univerzální postup pro výrobu dezinfekce vhodný pro všechny. |
V případě nejvyšší nouze lze při dezinfekci respirátorů vyjít ze studie amerického Národního ústavu pro bezpečnost a ochranu zdraví (NIOSH), která se v průběhu epidemie ptačí a prasečí chřipky zabývala možností sterilizovat jednorázové respirátory pro jejich opakovaného použití. Z jejich modelové studie na mikročásticích aerosolu solanky vyplývá, že není vhodné sterilizovat respirátor v mikrovlnné troubě, používat isopropanol nebo mýdlovou vodu.
Účinnou chemickou sterilizací, která nesnižovala významně účinnost respirátoru ani po třech opakováních, bylo použití 0,6 procenta roztoku chlornanu sodného (ten tvoří i složku SAVA) po dobu 30 minut. Došlo však ke korozi kovových částí a respirátor nepříjemně zapáchal. Zbytky bělidla v respirátoru mohou také vést k podráždění kůže, dýchacích cest a očí.
Jako nejvhodnější se ve studii proto jevila možnost sterilizace namočením do šestiprocentního roztoku peroxidu vodíku po dobu 30 minut. Ani při třech opakovaných vystavení respirátoru tomuto typu sterilizace se neprojevilo zřejmé snížení funkčnosti respirátoru.
Zcela nevhodná je dezinfekce mrazem. Podle dokumentů WHO jsou koronaviry vůči mrazu velmi odolné a některé mohou vydržet aktivní při teplotě - 20 °C až dva roky.
Jak na Dezinfekci potravin
Potraviny neprodyšně uzavřené v plastových nebo jiných nepropustných obalech je možné zvenku dezinfikovat mýdlovou vodou nebo roztokem ethanolu. Na zeleninu a ovoce můžete mýdlo použít také, nejlépe neparfémované, aby nebyla ovlivněna jeho chuť. Existují také ekologické mycí prostředky určené přímo na zeleninu a ovoce.
Vaření a pečení virus rovněž zlikviduje. Dostatečně tepelně upravené jídlo není zdrojem nákazy. V mnoha případech není nutné potraviny žádným složitým způsobem dezinfikovat. Nebalené pečivo lze například osmažit či rozpéct. Při manipulaci s nimi ovšem můžete přenést virus na své ruce. Je tedy třeba si je hned umýt a umýt i použité nástroje.
Nejbezpečnější je upéct si pečivo vlastní. K tomu se vám může hodit kvásková mapa, kvásek si ovšem můžete založit i sami nebo lze použít kypřící prášek či droždí. Trvanlivé potraviny, které hned nebudete potřebovat, také můžete nechat po dobu alespoň čtyř dní na bezpečném místě „v karanténě“ (viz graf úbytku viru výše).
Jak na Dezinfekci povrchů
Pro dezinfekci běžných malých předmětů, jako jsou teploměry, chytré telefony či klíče, můžeme použít přípravky obsahující ethanol či isopropanol. Postačí nám suroviny v technické čistotě.
Drobná elektrická zařízení, u kterých není zaručena jejich těsnost, je vhodnější z důvodu ochrany před korozí dezinfikovat čistým isopropanolem, který lze zakoupit například v obchodech s elektronikou a běžně se používá k čištění tištěných spojů.
Velmi účinným přípravkem k dezinfekci sanitární keramiky a rozsáhlejších ploch (podlahy, dlaždice, sklo…) je 0,2% roztok chlornanu sodného, který je možné připravit například zředěním přípravku Savo Original či některého dle postupu uvedeného níže.
- Pozor: Přípravky obsahující chlornan sodný nesmí za žádných okolností přijít do styku s textilem, koberci, nestálobarevnými materiály a materiály živočišného původu (kůže, vlna, hedvábí)! Nevhodné jsou i pro materiály kovové, u nichž při delším působení vyvolávají korozi. Pro ně je vhodnější zvolit dezinfekční přípravek určený pro kovové povrchy nebo alkohol. Přípravky obsahující chlornan je také zakázáno míchat s jinými čistícími a dezinfekčními přípravky, neboť mohou samovolně uvolňovat chlor.
- Co nedělat: Některé sloučeniny obsahující chlor, mezi něž patří chlornany, chloritany, oxid chloričitý, chlorečnany či chloristany, jsou značně toxické při požití i při styku s pokožkou a sliznicemi. Důrazně varujeme před jejich použitím při samoléčbě, která může vést k vážným zdravotním problémům či dokonce k úmrtí. Více informací naleznete například v článku zde
K dezinfekci podlah, nábytku, dřevěných povrchů a zdí lze použít i dobře dostupné přípravky obsahující kvarterní amoniové soli, například Sanytol, Dettol či Ajatin. Přestože tyto látky neposkytují dostatečnou ochranu vůči všem typům mikroorganismů, v případě lipofilních virů, k nimž patří i SARS-CoV-2, je jejich účinnost dostatečná. Ta ovšem klesá ve směsi s mýdlem či jinými anionickými surfaktanty a při styku s bavlněnými vlákny. Nejsou proto příliš vhodné pro dezinfekci textilu.
Možná jste také zaznamenali, že pro dezinfekci větších prostor a dopravních prostředků se stále více využívají generátory ozonu, které pomocí elektrického výboje vytvářejí ze vzduchu reaktivní formu kyslíku – ozon O3. Toxicita ozonu je přitom srovnatelná s chlorem. Během dezinfekce se proto v ošetřovaných prostorách nesmějí nacházet lidé ani jiné živé organismy. Ozon také způsobuje rychlou degradaci materiálů z gumy, jako jsou těsnění či pneumatiky.
Vzhledem k citlivosti koronaviru SARS-CoV-2 vůči oxidaci lze jako alternativní dezinfekci zdravotních pomůcek použít i prostředky na bázi jodu, například jodpovidon (přípravky Betadine, Jodisol, Jox). Virové částice jsou po vystavení 0,25% roztoku jodpovidonu inaktivovány během 60 sekund. Nevýhodou všech přípravků na bázi jodu je však intenzivní barvení porézních povrchů do hněda. Přípravky na bázi jodu také narušují silikonové povrchy.
U choulostivých povrchů citlivých na zabarvení, poleptání či korozi, jako jsou třeba cestovní tašky a textilní materiály, je možné materiál navlhčit či otřít také 3% peroxidem vodíku. Ke zvýšení účinnosti na mastných površích je možné ke směsi přidat i malé množství saponátu.
- Pozor: při ředění 30% peroxidu vodíku dostupného v některých drogeriích je vzhledem k jeho žíravosti nezbytné pracovat v ochranných rukavicích a s ochrannými brýlemi! Roztoky peroxidu vodíku také nejsou dlouhodobě stálé a postupně ztrácí svou účinnost. Není proto vhodné je skladovat déle než několik týdnů.
Jak na Výrobu vlastní dezinfekce
Na dezinfekci podlah, kuchyňského a hygienického náčiní a sanitární keramiky je vhodný roztok chlornanu sodného. Ten patří k běžně dostupným dezinfekčním přípravkům s chlórem pod značkami SAVO original či W5. Ve velkém objemu a vyšších koncentracích je dostupný i v prodejnách bazénové chemie. Na výrobu dezinfekce budeme potřebovat:
- pětiprocentní roztok chlornanu sodného (SAVO original)
- měkkou vodu
- saponát
Pracovní postup
- Pozor: Během celé přípravy dodržujte bezpečnost práce a pracujte v ochranných brýlích a rukavicích. Chlornan sodný je dráždivý a korozivní. Pracujte proto v dobře větraných prostorách, nejezte, nepijte a nekuřte.
Přípravek na dezinfekci podlah, skel a podobných ploch s přibližně 0,2 procenta chlornanu sodného připravíme přidáním 4 dílů Sava original (nebo podobného prostředku s cca pětiprocentním chlornanem sodným) do 100 dílů vody. Tato koncentrace odpovídá přibližně jedné dvoudecilitrové sklenici na 5 litrů vody. K zesílení čistícího účinku můžeme k roztoku přidat běžné množství saponátu na nádobí.
Upozornění: Přípravky obsahující chlornan sodný nesmějí za žádných okolností přijít do styku s textilem, koberci, nestálobarevnými materiály a materiály živočišného původu (kůže, vlna, hedvábí). Nevhodné jsou i pro materiály kovové, u nichž při delším působení vyvolávají korozi. Pro ně je vhodnější zvolit dezinfekční přípravek určený pro kovové povrchy nebo alkohol. Přípravky obsahující chlornan je také zakázáno míchat s jinými čistícími a dezinfekčními přípravky, neboť mohou samovolně uvolňovat chlor.
Rekapitulace V hlavních bodech
Souhrn
Autory textu jsou:
|
