Jak na Jednorázové roušky a respirátory
Opakované použití jednorázových roušek a respirátorů nelze doporučit. Nejsou navrženy na opakované použití, a může proto docházet k jejich nepředvídatelnému selhání. Respirátory a roušky se navíc liší z hlediska použitých materiálů a není možné vytvořit univerzální postup pro výrobu dezinfekce vhodný pro všechny. |
V případě nejvyšší nouze lze při dezinfekci respirátorů vyjít ze studie amerického Národního ústavu pro bezpečnost a ochranu zdraví (NIOSH), která se v průběhu epidemie ptačí a prasečí chřipky zabývala možností sterilizovat jednorázové respirátory pro jejich opakovaného použití. Z jejich modelové studie na mikročásticích aerosolu solanky vyplývá, že není vhodné sterilizovat respirátor v mikrovlnné troubě, používat isopropanol nebo mýdlovou vodu.
Účinnou chemickou sterilizací, která nesnižovala významně účinnost respirátoru ani po třech opakováních, bylo použití 0,6 procenta roztoku chlornanu sodného (ten tvoří i složku SAVA) po dobu 30 minut. Došlo však ke korozi kovových částí a respirátor nepříjemně zapáchal. Zbytky bělidla v respirátoru mohou také vést k podráždění kůže, dýchacích cest a očí.
Jako nejvhodnější se ve studii proto jevila možnost sterilizace namočením do šestiprocentního roztoku peroxidu vodíku po dobu 30 minut. Ani při třech opakovaných vystavení respirátoru tomuto typu sterilizace se neprojevilo zřejmé snížení funkčnosti respirátoru.
Zcela nevhodná je dezinfekce mrazem. Podle dokumentů WHO jsou koronaviry vůči mrazu velmi odolné a některé mohou vydržet aktivní při teplotě - 20 °C až dva roky.
