Podle radního pro školství je v Praze kapacita středních škol dostatečná.
„V Praze je reálně 17 tisíc míst na středních školách. Přitom pouze 11 600 žáků devátých tříd opouštělo základní školy a dělalo přijímací zkoušky. Když tedy vezmeme tato holá fakta, míst by mělo být dostatek,“ říká Klecanda.
I přesto jsou sociální sítě plné konkrétních příběhů, kdy se talentované dítě, které mělo na základní škole příkladný prospěch, nedostalo na žádnou školu, kam se hlásilo. „Pozor, jsou ale i opačné případy, kdy se talentované dítě dostalo naopak na čtyři střední školy,“ tvrdí radní.
Zachovejte klid a vyčkejte
„Tyto děti se hlásily například na dvě umělecké školy, třeba na konzervatoře, a zároveň se dostaly i na základě přijímacích zkoušek například na dvě gymnázia nebo jiné střední školy. A teď řeší, kterou školu si vybrat. No a oproti tomu jsou ony tisíce rodičů, jejichž dítě se nedostalo nikam,“ popisuje radní.
Klecanda proto vyzývá rodiče, aby zachovali klid a ještě několik dní vyčkali. „Teď je třeba počkat na rozhodnutí rodičů těch dětí, které se dostaly na více škol, jakou školu si nakonec vyberou. V ten moment odevzdají zápisový lístek a ty další školy budou v ten okamžik vědět, že se jim uvolnilo místo, které mohou okamžitě nabídnout rodičům dětí, kteří podají odvolání,“ dodává.
Tyto děti se v přijímacím řízení umístily „pod čarou“ a střední škola je v prvním kole nepřijala z kapacitních důvodů. Přitom přijímací zkoušky úspěšně složily. Co tedy radní Klecanda těmto rodičům radí?
„Jednoznačně podejte odvolání,“ vyzývá rodiče. Talentovaných dětí, které se dostaly na více než jednu školu, je totiž poměrně značné množství.
Nouzové varianty máme
Řada dětí totiž podala přihlášku na prvním místě na prestižní školu, kam je obvykle složité se dostat. Jako druhou možnou alternativu si tito žáci často vybrali střední školy, kde je zájem poněkud menší, a tím pádem je tam snadnější úspěšně splnit přijímací kritéria.
Když se tedy v případě úspěšně složené zkoušky přihlásí žák zápisovým lístkem na „prestižní“ školu, místo na druhém gymnáziu nebo střední škole se tím uvolní pro neúspěšné zájemce, kteří podali odvolání.
„Mimochodem i loni to také vypadalo tak, že bude velký nedostatek míst a řada dětí se na školy nedostane. A nakonec to dopadlo tak, že naprostá většina na střední škole studuje. A pouze 180 dětí se nikam nedostalo, přičemž řada z nich vůbec nedokončila devátou třídu a několik z nich odjelo studovat do zahraničí. Takže se nedostaly řádově jednotky dětí,“ říká radní.
Klecanda předpokládá, že podobné to bude letos. Rada hlavního města je ale připravena i na nouzové varianty. Předně podle něj bude řada středních škol, včetně některých gymnázií, vypisovat druhé kolo přijímacích zkoušek. Radní proto doporučuje rodičům, aby bedlivě sledovali, kterých škol se to bude týkat.
A v případě, že i poté bude zbývat množství dětí, které se přes solidní prospěch nikam nedostaly, připravují radní opatření, na jehož základě by umožnili gymnáziím a středním školám, kde je to možné, rozšířit počet studentů v jedné třídě z 30 na 34.
Pokud vaše dítě udělalo přijímačky, ale na střední školu ho nevzali, jak situaci řešíte?
V Praze studují děti ze středních Čech
V další části Rozstřelu pak Antonín Klecanda hovořil o dlouhodobých problémech, které pražské školství tíží. Jedním z nich je to, že mateřské, základní a zejména střední školy v hlavním městě využívá nezanedbatelné množství žáků a studentů, kteří mají trvalé bydliště ve středních Čechách.
„Snažíme se v tom určitě něco dělat. Teď už máme pravidelné schůzky se Středočeským krajem, diskutujeme to i na Asociaci krajů a já jsem také členem Sdružení místních samospráv,“ uvádí Klecanda.
„A tam usilujeme o to, aby vznikl jakýsi Státní fond školské infrastruktury, obdobně jako je to se Státním fondem dopravní infrastruktury. Protože tyto problémy nemáme jen v Praze a ve středních Čechách, ale jsou například i v Brně a v okolí,“ vysvětluje radní.
Povinná školní docházka by měla být delší, říká ministr školství Bek |
Podle něj by se z peněz tohoto fondu mohly stavět za přispění státních a evropských peněz nové školy, případně upravovat již existující budovy, které by rozšířily kapacitu stávajících škol a gymnázií.
„Problém řeší také původně menší obce, které se satelitní výstavbou výrazně rozšířily. Potřebují třeba navýšit počet učeben nebo chtějí rozšířit kapacitu školních jídelen. A z tohoto fondu by mohlo docházet k financování těchto projektů.“
Vzniknou nové střední školy?
V dohledné době by také v Praze mohlo vzniknout hned několik nových středních škol. A nejde podle něj pouze o gymnázia, o která je tradičně největší zájem. „Mým záměrem je, aby vznikly jakési všeobecné střední školy, kde si dítě bude moct v průběhu studia rozmyslet, jaký obor jej láká.“
„Máme velkou spoustu dětí, které třeba nemají znalosti pro studium na gymnáziu, ale rády by šly třeba na nějakou všeobecnou střední školu. V Praze by tak mohla vzniknout tato ukázková střední škola, kde je všeobecný první a druhý ročník a až ve třetím ročníku se studenti začnou dělit podle toho, zda se chtějí připravovat třeba na učitelství pro mateřinky, na zdravotní sestry nebo je bude lákat obchodní akademie,“ míní Klecanda s tím, že v tuto chvíli se v Praze vyhledávají vhodné objekty, které by se pro účely takového vzdělávacího zařízení mohly zrekonstruovat.
Pro účely této školy je ale třeba teprve připravit vzdělávací programy. „To může trvat několik let. Ale možná už do roka či dvou bychom chtěli v Praze otevřít nové třídy všeobecného gymnázia nebo obchodní akademie,“ myslí si Klecanda, podle něhož se momentálně hledají vhodné prostory.
Nepodcenila Praha kapacitu středních škol? Budou se přijímací zkoušky digitalizovat? Jak vůbec spolupracuje pražský resort školství s demografy? A jaký je záměr Prahy na budoucnost víceletých gymnázií? I o tom hovořil Antonín Klecanda v Rozstřelu.
