Kromě USA vidí dotázaní v roli nepřítele také Velkou Británii (40 procent), Francii (39 procent), Německo, Polsko a Pobaltí. Ukrajinu za nepřítele považuje jen 12 procent účastníků.
Za hlavní spojence Ruska ve světové válce dotázaní označili Čínu (58 procent), Bělorusko (48 procent), Írán (21 procent) a Severní Koreu (20 procent).
Ve vítězství Ruska či koalice s účastí Ruska věří 64 procent dotázaných. Naopak, šest procent dotázaných si myslí, že ve válce by vyhrály USA a „kolektivní Západ“. Podle 18 procent by ani jedna strana nedokázala v globálním konfliktu vyhrát.
O vítězství Ruska ve světové válce jsou nejčastěji přesvědčeni Rusové bez vyššího vzdělání, nemajetní a z malých měst. Současně drtivá většina Rusů (76 procent) nepodporuje nasazení jaderných zbraní, a to ani v případě, že by to bylo nutné pro dosažení vítězství.
Oproti loňsku vzrostl počet odpůrců jaderného útoku o dva procentní body. Ale stejně – na 18 procent – vzrostl počet dotázaných, kteří pokládají použití jaderných zbraní za přípustné. Pro jaderný útok nejčastěji horují bojechtiví muži starší 60 let, kteří současně zpravidla pokládají za správné rozhodnutí rozpoutat válku proti Ukrajině.
Hrozí podle vás, že NATO vstoupí do války s Ruskem?
Vzrostla důvěra ve válečnou propagandu
Průzkum kromě toho ukázal, že vzrostla důvěra Rusů ve válečnou propagandu: o rok dříve informacím úřadů důvěřovaly a nedůvěřovaly prakticky stejně velké skupiny dotázaných (47 a 46 procent), zatímco nyní propagandě důvěřuje 53 procent oproti 40 procentům nevěřících.
Průzkum se uskutečnil na přelomu května a června metodou telefonických rozhovorů s 1617 respondenty.
Ruský prezident Vladimir Putin v březnu nevyloučil rozpoutání třetí světové války v případě, že by došlo ke střetu Ruska a zemí Severoatlantické aliance. Poznamenal však, že i v tomto případě by sotva někdo mohl mít zájem na světové válce. Dříve Putin prohlašoval, že světová válka by neměla vítěze.
V ekonomickém fóru, které se tento měsíc konalo v Petrohradu, ruský prezident ujišťoval, že Rusko nemá důvod použít jaderné zbraně proti Ukrajině, ale zopakoval, že by se tak mohlo stát v případě ohrožení svrchovanosti a územní celistvosti Ruska, připomněly The Moscow Times.
Putin za součást Ruska pokládá i okupovaná území Ukrajiny, která si Kyjev klade za cíl osvobodit.
