Legislativa přicházející z Evropské unie se v Česku často stává terčem jedovatých poznámek. Češi ji nezřídka považují za zbytečnou buzeraci. Pravdou však je, že se na její přípravě sami podílejí – přesněji řečeno, činí tak jednadvacítka českých europoslanců.
Ti teď vstoupili do posledního roku svého pětiletého volebního období a na konci příštího května je podle výsledku voleb do europarlamentu nahradí politici jiní. A nebo nenahradí. Je totiž možné, že s nimi budou voliči spokojení a mandát jim na dalších pět let prodlouží.
Objektivně zhodnotit jejich práci je takřka nemožný úkol. Dá se však říct, že čeští europoslanci jsou v Bruselu jedni z nejaktivnějších. Podle projektu MEP ranking, který činnost europoslanců dlouhodobě zkoumá, se totiž takřka ve všech sledovaných aktivitách pohybují vysoko nad evropským průměrem. Někteří z nich patří, alespoň z pohledu statistiky, dokonce mezi ty úplně nejlepší.
Na kompletní výsledky se můžete podívat v tabulce na tomto odkazu, kde si můžete jednotlivé europoslance seřadit podle jednotlivých parametrů.
Telička je jedním z nejzdatnějších řečníků
K nejvýkonnějším europoslancům patří třeba Pavel Telička (ANO), který více než tisíckrát vystoupil s proslovem na plénu europarlamentu. Častěji bylo slyšet už jen sedmnáct dalších europoslanců, kterých je v parlamentu celkem 751. I v ostatních měřitelných činnostech většinou patří k nejlepším a proto v souhrnném bodování obsadil mezi Čechy v Bruselu první místo.
Zaslouží si čeští europoslanci své výplaty? Podívejte se, jak si vedli v EU |
„Všechny aktivity mají smysl, i když se jejich účel liší. Osobně si myslím, že primární je legislativní a koncepční práce. Mám výhodu, že jsem byl 2. místopředsedou frakce, že si držím podstatný vliv, a to i na rozhodování frakce. Ale uplatňuji jej také přes zpravodajství legislativních návrhů a možná ještě více přes pozměňovací návrhy u norem, kde nejsem zpravodajem,“ říká Telička.
Podle něj je však třeba odlišovat četnost práce a její kvalitu. Podotýká, že europoslanec může podat tisíc pozměňovacích návrhů, ale ty mohou mít jen formální ráz. „Nebo naopak charakter velmi věcný či koncepční, který má reálný dopad. A pak jde ještě o to návrh prosadit. Přesto je určitě rozdíl, jestli jste v MEP rankingu v první stovce nebo v některé z posledních,“ dodává.
Zdechovský je zpravodajské eso, v Evropě je jen osm pilnějších
V počtu vypracovaných zpráv, tedy činnosti, jenž je jednou z nejpracnějších, ke které se může europoslanec propůjčit, je pak českým rekordmanem Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Během svého mandátu se podílel na 88 zprávách pro Evropskou komisi, více už jich zvládlo vypracovat jen 8 dalších europoslanců.
Europoslanci si v Bruselu za pět let vydělají 10 milionů.
|
„Vyhrát zrovna u zpráv je velmi potěšující, protože o ně se vždy bojuje nejvíc a člověk opravdu musí prokázat znalost tématu, manažerské schopnosti i umění politické argumentace, aby zprávy získal,“ říká Zdechovský.
Vysvětluje, že zprávy jsou klíčovým prvkem při vzniku nové legislativy a zpravodaj nese zodpovědnost za přijmutí či odmítnutí pozměňovacích návrhů i zprávy jako celku.
Podobně důležité jsou podle něj proto také pozměňovací návrhy, které ke zprávám mohou europoslanci podávat. Tady se blýskla Dita Charanzová (ANO), která jich navrhla hned 1 848 a mezi všemi europoslanci tak zaujala 21. místo.
Podle ní se ale práce v Evropském parlamentu dá jen těžko zredkovat na několik čísel. „Těší mě, že mne žebříček zařadil mezi ty aktivnější poslance. Samo hodnocení bych však příliš nepřeceňovala. Při fotbale se taky nepočítá propocené triko, ale střelený gól. Podobně je to i v politice, Evropský parlament nevyjímaje,“ říká Charanzová.
Dodává však, že i podle ní jsou zprávy a právě pozměňovací návrhy těmi momenty, kdy má poslanec největší šanci zasáhnout do výsledné podoby dokumentu. „Samozřejmě se šance zvyšují, pokud je takový krok předjednán s dalšími kolegy, kteří vás při hlasování podpoří,“ vysvětluje.
Svobodní: Dobré umístění by znamenalo, že jsme fanoušky EU
Jenomže ne všichni čeští europoslanci podle statistiky patří mezi premianty. Několik z nich se naopak nachází na opačném konci žebříčku MEP rankingu.
Úplně nejnižší známkou ohodnotili autoři projektu Jiřího Payne (Svobodní). V jeho případě je však potřeba přihlédnout ke skutečnosti, že mandát získal až na podzim minulého roku po odstoupivším Petru Machovi (Svobodní). Ten své místo opustil, aby usiloval o křeslo poslance v českém parlamentu, které však nakonec nezískal.
Bruselské návštevnické centrum, takzvané Parlamentárium. Po kliknutí na fotografii europoslance se ozve krátký vzkaz.
I přesto je Payne v Bruselu již půl roku a jediné, čím se podle statistiky může pochlubit, jsou tři otázky k Evropské komisi, sedm projevů a pět vysvětlení hlasování. To ani poměrově není oproti ostatním poslancům mnoho, až na výjimky, o kterých budeme hovořit dále.
Payne to vysvětluje tím, že jej jeho tvrdý postoj proti Evropské unii z řady aktivit předem vyřazuje. Napsal podle svých slov například dva zásadní dotazy na Evropskou komisi. Jeden z nich měl usvědčit komisi, že porušuje Lisabonskou smlouvu, když odkládá jednání s Velkou Británií v obchodních vztazích. A druhým se pokoušel zjistit, jak by se Evropská unie zachovala k České republice v případě „Czexitu.“ Ani v jednom případě se mu prý však nedostalo uspokojivé reakce.
„Pochopil jsem, že od Komise nedostanu nikdy žádnou smysluplnou odpověď, pokud mi vůbec odpoví. Nevidím proto žádný důvod k tomu, abych kladl dotazy a nechával se pak urážet pohrdáním ze strany komise,“ říká k tomu Payne.
Stejně tak tvrdí, že o vystoupení na plénu se pravidelně hlásí, ale nedostává slovo. A svá hlasování na stránkách europarlamentu nevysvětluje, protože je sleduje jen několik desítek návštěvníků. Raději prý natáčí videa a sdílí je na sociálních sítích.
Svobodní už mají alternativu k Evropské unii
Nutno dodat, že podobně špatně si v žebříčku vedl před svým odstoupením i Petr Mach. „Voliči Svobodných rozhodně nestojí o to, aby jejich europoslanec figuroval nějak vysoko zrovna v tomhle žebříčku. To by totiž znamenalo, že se z něj stal nadšený fanoušek byrokratické EU – a toho se voliči Svobodných opravdu obávat nemusejí,“ dodává k tomu Kateřina Kašparová, mluvčí Svobodných.
Payne, stejně tak jako Mach před ním, skutečně není typickým europoslancem, jelikož se prakticky snaží o rozložení Evropské unie zevnitř i zvenku. Vypracoval za tím cílem i návrh alternativního uspořádání evropských států, o které jsme psali již dříve.
Keller: Postoj k migrantům mě stál postavení
Na předposledním místě žebříčku se umístil Jan Keller (ČSSD). Podle něj, ale projekt MEP není vypovídající.
„Jakožto sociolog vím, jak vznikají statistiky. Důsledná formalizace aktivit jde bohužel často na úkor zachycení jejich smysluplnosti,“ říká Keller. Paradoxně se tak shoduje s premiantkou žebříčku Ditou Charanzovou, která hodnocení MEP také nechce přeceňovat. Během svého současného mandátu se Keller soustředil na tři dlouhodobé aktivity, jejich podoba je však prý příliš komplexní na to, aby je statistika dokázala zachytit. Ta podle něj umí registrovat především formální úkony.
Keller se podle svých slov zasazoval, ač nakonec neúspěšně, proti přijetí mezinárodních obchodních smluv TTIP a CETA a účastnil se jednání ve věci vysílaných pracovníků, kdy zastával postoj, že laciná pracovní síla nesmí být českou komparativní výhodou.
Aktivně také vystupoval proti zavedení povinných kvót na přerozdělování migrantů. A právě zde vidí důvod, proč se v europarlamentu nemohl více prosadit. „Tím jsem se dostal do výrazně menšinové pozice. Domnívám se, že můj kategorický nesouhlas s kvótami mohl ovlivnit i to, že bylo zamítnuto osm žádostí, které jsem podal v průběhu posledních dvou let. Chtěl jsem se stát stínovým zpravodajem,“ dodává Keller.
Česko v EU zastupuje 21 poslancůTřetí volby do Evropského parlamentu v Česku proběhly 23.-24. května 2014. Volební účast dosáhla 18,20 procenta. Zvoleni byli 4 poslanci za ANO, 4 za TOP 09 a STAN, 4 za ČSSD, 3 za KSČM, 3 za KDU-ČSL, 2 za ODS a 1 za Stranu svobodných občanů. |
Komunistka na první příčkách, komunista na posledních
Na neslavném, konkrétně třetím místě od konce, se umístil Jan Kohlíček (KSČM). A dokonce dopadl nejhůře, pokud jde o účast na hlasování – více než čtvrtinu totiž vynechal. I on je, stejně jako Payne, náhradníkem. Mandát převzal po zesnulém Miloslavu Ransdorfovi, který zemřel v lednu 2016.
„Nejsem členem EP poprvé a proto vím, jak mohu některé věci ovlivnit. V minulosti jsem byl koordinátorem svojí poslanecké skupiny a často mě rozčilovalo, že nemám šanci hovořit na plénu v otázkách, které se týkají mé odbornosti,“ říká Kohlíček. Dodává, že jako místopředseda výboru ITRE občas řídil jednání a je jedním z ředitelů Energetického fóra, což statistika pomíjí.
„Tyto aktivity jsou pro mne hlavními. U některých zpráv nepovažuji za vhodné, abych o nich hlasoval vzhledem k obsahu, se kterým principiálně nesouhlasím. Někdy se totiž Evropský parlament vyjadřuje nekvalifikovaně k otázkám, o nichž vím poměrně dost podrobností,“ vysvětluje Kohlíček svou nízkou účast při hlasování.
Přitom jeho stranická kolegyně Kateřina Konečná (KSČM) si podle statistiky vedla nadmíru dobře a mezi českým europoslanci obsadila v celkovém hodnocení třetí místo. Nadprůměrně dobře si totiž vedla v počtu zpráv i pozměňovacích návrhů.
Seriál o Evropské uniiREFERENDUM - Vrátíme se do Evropy, rozhodli před 15 lety Češi EUROPOSLANCI - Češi patří k nejpracovitějším poslancům EP PENÍZE Z EU - Evropské dotace jsou zlo, podle jiných spása PODVODY - Pokušení evropských dotací NAŘÍZENÍ EU - Nepopulární opatření se ukrývají za směrnice EU |
„Nepovažuji svoji práci za lehkou, ale dělám ji ráda, což myslím hodnocení MEP ranking odráží. Je těžké hodnotit samu sebe. Ale stačí mi letmý pohled na diář, abych věděla, že pro mě Brusel není žádným oslíčkem, který mi dává jen plat a že dny v Bruselu a Štrasburku jsou opravdu přeplněné prací,“ říká Konečná.
Výsledky svého stranického kolegy Kohlíčka komentovat nechtěla. „Ano, práce v europarlamentu je těžko kvantitativně vyčíslitelná ve chvíli, kdy má být naším primárním úkolem kvalitativní stránka věci. Ale pravdou je, že bez podávání pozměňovacích návrhů, zpráv, stanovisek, či aktivního stínování evropských dokumentů, se dělá kvalitní práce pro občany jen velmi těžko,“ dodala však Konečná.
Zaslouží si čeští europoslanci své výplaty? Podívejte se, jak si vedli v EU |
