„Drogové politiky by měly být založeny na práci s daty a posilovat ochranu veřejného zdraví. Zpráva OSN obsahuje řadu doporučení, ale to hlavní je výzva k posílení prevence služeb odborné pomoci,“ uvedla zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
Rada OSN pro lidská práva k vytvoření zprávy vyzvala k dubnu, dokument byl navíc kontrolován i komisí OSN pro narkotika. Podle zprávy Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva v roce 2021 užívalo drogy více než 296 milionů lidí.
Vobořil: Zákaz kratomu není třeba. Je čas zpřístupnit marihuanu, možná i kokain |
Podle Úřadu vysokého komisaře je nabídka léčby závislostí stále nedostatečná. Odvykací léčby jsou navíc nedostatečné ve věznicích. Podle něj nepřiměřené používání trestních sankcí způsobuje nevratné škody.
Zpráva má hlavně směřovat ke světové debatě vůči změnám v oblasti drog. Laurenčíková dodala, že k závislostem mají sklony nejvíce lidé ze zranitelných skupin včetně žen, menšin či migrantů nebo také ti, co vyrůstali v prostředí násilí, celkové nestability nebo řeší problémy s chudobou. „V České republice je to romská menšina a lidé bydlící ve vyloučených lokalitách,“ zmínila Laurenčíková.
Je potřeba rozšířit preventivní programy
Trestání uživatelů drog podle ní nepřispívá ke snížení užívání drog, vede k věznění obrovského množství lidí a ovlivňuje jejich rodiny. „Nevede k pozitivním efektům prevence,“ dodala zmocněnkyně.
Podle Vobořila zpráva vyzdvihuje především „harm reduction“, tedy minimalizaci rizik skrze prevenční programy, rozšíření adiktologických služeb a podobně. Opakem je nulová tolerance a abstinence, při které státy zavádí tvrdé tresty za drogové přečiny. To podle Vobořila nejvíce postihuje právě zmíněné zranitelné lidi s duševními poruchami či bydlící ve vyloučených lokalitách.
Regulovaný trh s kokainem? To určitě ne, odmítají politici byť jen myšlenku |
„Komisař říká, že ‚harm reduction‘ je něco, čemu bychom se měli přiblížit. Celá řada uživatelů drog je bere rekreačně. Zbytek pak je opravdu závislý. Jsou to lidé, kteří se kvůli droze třeba zapojují do trestné činnosti a jsou za ni trestáni,“ uvedl Vobořil.
Dodal, že vláda momentálně pracuje na změně trestního zákoníku tak, aby drobná drogová trestná činnost, třeba výroba a prodej v malém množství, nebyla trestána tak tvrdě. Pachatelé by mohli odcházet s alternativními či peněžitými tresty, případně si odsedět ve vězení jen krátkou dobu.
Změny by měly být v rámci velké novely, zahrnuta by v něm měla být i definice organizované skupiny působící na území více států, změna horních a spodních sazeb za drogovou trestnou činnost a dalšími opatřeními. Návrh by mohl být v meziresortním připomínkovém řízení v listopadu.
Bory jako království drog? Netflix problém zveličil, zlobí se věznice |
Dekriminalizace drog pro vlastní potřebu
Podle Laurenčíkové mohou pomoci i další zákony a opatření, které se zaměřují na problém v širším kontextu. Plánuje například předložit návrh na zavedení dětského ombudsmana, pomohla by i ratifikace Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí. To by podle zmocněnkyně pomohlo právě s problémy, kvůli kterým se zranitelné skupiny obrací k drogám.
Zpráva také vyzývá státy, aby mimo jiné zvážily dekriminalizaci držení drog pro vlastní potřebu. Podle Vobořila momentálně Česko pracuje na částečné regulaci drogového trhu, který funguje například u alkoholu. Vobořil například plánuje do konce roku předložit návrh na regulaci trhu s marihuanou.
Zaměřit se na příčinu
Podle předsedkyně Asociace organizací v oblasti vězeňství Jana Smiggels Kavková je nutné se zaměřit na příčiny, proč lidé jdou do vězení. „Zhruba 19,5 tisíce lidí v Česku je ve výkonu trestu, je vysoká i recidiva, zhruba sedm z deseti lidí se do vězení vrátí. Jsou příliš dlouhé tresty,“ podotkla Kavková.
Dodala, že zhruba 60 procent lidí z 19,5 tisíce uvězněných má problém se závislostmi. Ve věznicích je navíc nedostatek programů prevence, adiktologické služby či odvykací léčby, na což upozorňuje i Zpráva vysokého komisaře OSN.
Zástupce adiktologických služeb David Pešek dodal, že k problému přispívá i to, že jsou z různých důvodů zavíraná centra adiktologických služeb či substituční léčby. Na začátku ledna bylo například na Praze 5 zavřeno centrum Progressive.
Laurenčíková dodala, že je nutné začít více financovat prevenci, včetně školení odborníků v oblasti sociálních služeb. „Je nutné důsledně začít pracovat s vědeckými daty, současný přístup prostě nefunguje, stát selhává. Musíme pracovat na systémové změně,“ podotkla Laurenčíková.
23. května 2023 |
