"Uctění památky obětem této tragédie proběhne v 15 hodin na místě letecké katastrofy. Osobně jsem kontaktovala ambasádu, zvala paní Vesnu i zástupce letecké společnosti. Bohužel jsem nedostala žádnou odpověď, proto se vše s největší pravděpodobností uskuteční bez větší účasti v tiché vzpomínce," uvedla starostka Srbské Kamenice Jitka Voglová.
Letadlo se zřítilo 26. ledna 1972
Tragédii letu JAT 367 (registrační číslo YU-AHT) ze Stockholmu přes Kodaň a Záhřeb do Bělehradu zapříčinil podle všeho výbuch nálože ukryté v zavazadlovém prostoru letadla Douglas DC-9. Ovšem dodnes není s jistotou známý pachatel neštěstí, vyšetřovatelé se jeho nalezením a dopadením příliš nezabývali, oficiální verze však vypovídá o tom, že se jednalo o akci protijugoslávsky orientovaných Ustašovců.
Tehdy dvaadvacetileté letušce zřejmě zachránilo život, že se zaklínila ve zbytku zádi, v kuchyňce, kde se navíc při pádu zabouchly dveře. Pád hlavních částí trosek navíc zbrzdily větve stromů a prudký svah.
"YU-AHT bylo rozrušeno výbuchem trhaviny…"Jak probíhalo vyšetřování letecké katastrofy |
Přesto by ale mladá letuška nejspíš nepřežila, kdyby se jí nedostalo rychlé pomoci. V soumraku, bylo krátce po páté hodině odpoledne, ji objevil lesník Bruno Henke (zemřel v roce 2000), který za války sloužil v německé armádě jako medik a neztratil duchapřítomnost. "Prý jsem volala ´Bože, lidi´," řekla před deseti Vesna Vulovičová, která ale zná okolnosti nehody jen z vyprávění.
Měsíc mám z paměti vygumovaný, řekla letuška
Téměř měsíc totiž proležela v bezvědomí v českých nemocnicích, nejprve v České Kamenici, kde ji dostali z nejhoršího. Měla zlomené obě ruce, poraněnou páteř i lebku. Ochrnutou ji pak převezli do pražských Střešovic.
Vesna Vulovičová v nemocnici po pádu letadla
"Měsíc mám z paměti úplně vygumovaný," poznamenala kdysi Vulovičová. Naposledy si prý vybavovala, jak po mezipřistání v Kodani vystřídali jako čerstvá posádka své kolegy. Také prý tehdy zahlédla podezřelého člověka, možná atentátníka, jak opouští letadlo. Podle oficiálních výsledků vyšetřování totiž nehodu téměř nového letounu nezpůsobila technická závada nebo chyba posádky, ale nálož nastražená v jednom kufru.
Pachatele útoku se ale nikdy vypátrat nepodařilo, ačkoli se k němu krátce po činu přihlásili ustašovci, chorvatští odpůrci Titova komunistického režimu. Dodnes se však objevují spekulace, že stroj mohla sestřelit československá protivzdušná obrana (čtěte zde).
To ale jak naši tehdejší vojáci, tak odborníci i vyšetřovatelé útoku vylučují. K atentátu, tedy výbuchu bomby v zavazadlovém prostoru, se klonili jejich spolupracovníci z Jugoslávie a Švédska (na palubě bylo hodně Švédů) i lidé z americké společnosti Douglas, kteří trosky také zkoumali. A vyšetřování rovněž pečlivě sledovaly pojišťovny, které pak vyplácely finanční odškodnění. Všichni mínili, že šlo o atentát.
Chtěla se vrátit k létání, ale nechali ji na zemi
Vesna Vulovičová se z fyzických zranění rychle vzpamatovala a psychické následky neměla. Při uzdravování jí v roce 1972 navíc fandil celý svět. Pád byl velmi medializovaný a Vesna dávala jeden rozhovor za druhým. A lékaře šokovala vůlí, s níž se vracela do života. Denně trávila 8 hodin cvičením, masážemi, plaváním a posilováním, za pár měsíců chodila bez berlí.
Před 10 lety navštívila Srbskou Kamenici
"Možná je štěstí, že si z celé tragédie nepamatuji naprosto nic. Asi by se mi pak žilo mnohem hůř," říkala redaktorovi MF DNES před 10 lety, kdy přijela při 30. výročí pádu do Srbské Kamenice.
Vulovičová se chtěla vrátit několik let po havárii k létání, ale vedení jugoslávských aerolinek ji nechalo na jiné pozici raději na zemi. V roce 1977 se vdala, po deseti letech rozvedla. Toužila po dítěti, několikrát otěhotněla, ale vždy o dítě přišla.
V posledních letech žije jako důchodkyně v ústraní či spíše po léčebnách, protože stará zranění se ozývají. Na Srbskou Kamenici, která ji takřka adoptovala jako svou dceru, však nezapomněla. Jezdila položit květiny na místo, kde je dnes malý pomníček, setkávala se s lidmi, kteří ji z trosek zachránili.
Jugoslávci dnes dvaašedesátileté ženě říkají Vesna čarodějnice. Měla přece takové štěstí. "Omyl. Kdybych byla šťastný člověk, nikdy by se mi to nepřihodilo," tvrdí ona.
