Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Experti: Společnost se dělí přirozeně, jednotu má jen KLDR. Čechy naštval svetr

  10:50
Každá společnost má kapacitu krizí, které snese, shodli se odborníci oslovení iDNES.cz. Češi se tak nestihli otřepat z covidové krize a už na ně dopadla ruská válka na Ukrajině a do třetice ještě zdražování v čele s rostoucími účty za energie a paliva. „Pokud budeme lidem nabízet místo regulace cen svetry, bude tato společnost na vládu naštvaná,“ říká Roman Rakowski z Filozofické fakulty Ostravské univerzity.
Demonstrace Česká republika na 1. místě s názvem Nenásilná revoluce v Praze....

Demonstrace Česká republika na 1. místě s názvem Nenásilná revoluce v Praze. (28. září 2022) | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Česká společnost za poslední tři roky řeší jednu krizi za druhou. Většina problémů vytváří vždy dva nesmiřitelné tábory. Před dvěma lety po vypuknutí pandemie covidu si na jméno nemohli přijít očkovaní a odmítači všech opatření, nyní pro rozhoření sporu stačí mít na sociální síti ukrajinskou vlajku.

Roman Rakowski z Filozofické fakulty Ostravské univerzity pro iDNES.cz uvedl, že momentálně je společnost silně rozdělena. „Pokud budeme lidem nabízet místo regulace cen svetry, bude tato společnost na vládu naštvaná,“ varoval sociolog.

Podle něj lidé mají dojem, že politika není dělaná právě pro ně.

Část společnosti narazila na své limity

„Společnost se rozdělila do mnoha táborů a není jednoduché je interpretovat. Určitě je vodítkem ekonomické zázemí. V současné době je společnost viditelně rozdělena hlavně na frustrované a žijící v nejistotě a na ty, kteří tuto ekonomickou bilanci zvládnou více méně bez větších komplikací,“ přiblížil současný stav společnosti.

Společnost podle jeho slov jednoduše není po předchozích krizích v dobré kondici a tahle krize je další ránou a způsobem jak mobilizovat krajně pravicové myšlení.

Může se stát, že ve volbách zesílí populistická agenda. „Teď nechápejme populismus špatně, ale jako logickou rekci, kdy občané hledají alternativu,“ podotkl.

Rakowski má za to, že je společnost polarizovaná na základě normativního řešení vlády, kdy dává lidem jedinou možnost „utáhnout si opasky“. „Část společnosti s nižšími příjmy jednoduše narazila na své limity. To logicky vyvolává strach a beznaděj,“ doplnil sociolog.

Demonstrace Česká republika na 1. místě s názvem Nenásilná revoluce v Praze. (28. září 2022)

Podle Jana Hábla z Katedry pedagogiky a psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové je však názorová rozdílnost a rozdělenost demokratické společnosti přirozená a nevyhnutelná.

Společnost se totiž rozchází ideově, politicky, hodnotově či sociálním postavením. „A ještěže tak. Dokonalá jednota panuje v Severní Koreji nebo v referendech s pistolí u hlavy. Náš problém není rozdělenost, ale míra rozdělenosti a radikalizace rozdělených,“ podotkl Hábl.

„Tomu se říká opravdová společenská krize“

„Faktem ale je, že teď je rozdělení více radikální a více na očích. Proč? Radikalizují nás sociální sítě a některá media. Rusko s námi (Západem) vede otevřenou hybridní válku. Cílem této formy války je nás oslabit,“ řekl dále Hábl.

Rozhádaný nepřítel je podle něj oslabený nepřítel. „Proto Rusko vynakládá ohromné úsilí a peníze, aby skrze dezinformační kampaně vnášelo rozkol do všech demokratických společností,“ doplnil.

Hábl má také navíc za to, že společnost drží pohromadě takzvaná meta-narace, čili velký sdílený příběh, který objasňuje a zároveň legitimizuje podobu, hodnoty a složky dané společnosti či kultury.

Ovšem problém podle něj je, že nejen česká společnost již žádným velkým příběhům nevěří. „Náš poslední velký příběh byl příběhem o pokroku – kupředu, zpátky ni krok, poručíme větru dešti. Víme, jak to dopadlo. Poslední záchvěv jistého stmelení společnosti byl 17. listopad. Od té doby se prohlubuje naše nedůvěra k velkým příběhům o spáse či velkým univerzálním pravdám a řešením,“ vylíčil Hábl.

Holubice míru, host z AfD i Ortel. Proti vládě demonstrovaly desetitisíce lidí

Ten současně doplnil, že společnost nemá nic, co by ji drželo pohromadě: „Tomu se říká opravdová společenská krize.“

Hábl také poznamenal, že dějiny Česka, jsou vlastně dějinami krizí, výzev, geopolitických otřesů a konfliktů. „Uvažte, co vše se přes nás přehnalo: třicetiletá válka, první a druhá světová válka, komunistická zvěrstva padesátých let, invaze v roce 1968,“ vyjmenoval.

Utéct, rezignovat, přežít, trpět

„Různí lidé reagují na zlo různě. Někteří propadají skepsi, někteří rezignují, mentálně unikají na chaty, přežívají, tiše trpí. Jiní tomu čelí a bez patosu zápasí za lepší svět,“ řekl Hábl s tím, že je to jako kdysi, kdy Jan Amos Komenský sepisoval svou Poradu o nápravě věcí lidských.

Když se podle Hábla dnes rozhlédneme po Česku, vidíme celou škálu reakcí na krize. „Někteří napomáhají nápravě věcí lidských, seč můžou, jiní napomáhají rozkladu, rozkolu, ba úpadku společnosti,“ uzavírá odborník z hradecké univerzity.

Jeho slova doplnil sociolog Karel Hlaváček z Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Ten uvedl, že polarizace společnosti není jen důsledkem rusko-ukrajinské války a neprojevila se jen v podzimních komunálních volbách.

„Je dlouhodobějším jevem v podstatě na celém Západě. Západní země včetně České republiky se dlouhodobě štěpí na podporovatele relativně tradiční politiky a hledání alternativ. S určitou mírou zjednodušení lze dnes hovořit o antipopulistickém a populistickém táboře,“ podotkl Hlaváček, který připomněl těsný souboj Biden versus Trump v amerických prezidentských volbách nebo těsné výsledky referenda o vystoupení Velké Británie z EU.

„Lidé mají rádi černobílost“

„U nás se polarizace v nedávné době projevovala v mnohých oblastech, a to klasická versus alternativní média, vaxeři a antivaxeři, zastánci hnutí MeeToo a jeho odpůrci, zastánci a odpůrci přijetí arabských migrantů či zastánci a odpůrci Andreje Babiše,“ vyjmenoval další příklady.

Skutečnost je podle něj mnohem barvitější než to, jak se věc projeví například právě ve volbách. „Lidé mají rádi černobílost, protože je snadno pochopitelná, a tak je různorodá realita často prezentována jako opozice dvou táborů. Měli bychom se nicméně za černobílými opozicemi snažit zahlédnout barvitější realitu – různé důvody a argumenty, které různé lidi vedou k jejich volbám,“ komentoval dále sociolog.

Ten také vzpomněl právě na období, kdy se společnost štěpila na „vaxery“ a „antivaxery“ a různorodost „antivaxerských“ důvodů pro odpor vůči očkování. „Některé z těchto důvodů byly smyšlené a nesmyslné, jiné smysl dávaly – mnozí cosi blábolili o čipech v očkování obsažených, jeden můj známý ale například hovořil o závažných zdravotních problémech svého otce po očkování. To je zásadní rozdíl,“ doplnil Hlaváček.

Je to ruská pátá kolona, chce z nás udělat vazala, trvá na svém Fiala

V současnosti českou společnost podle něj rozděluje zejména to, za jak závažný považují lidé růst cen v poměru k závažnosti války na Ukrajině. „Ve veřejném prostoru převládá zdůraznění barbarské povahy ruského útoku a toho, jak podstatné je postavit se ze všech sil za Ukrajinu,“ podotkl s tím, že by se také neměla podcenit míra obav velké části obyvatelstva z vývoje cen zejména základních věcí, jako jsou potraviny a energie.

„Jakkoli se to z morálního hlediska může zdát nesouměřitelné – vždyť proč bychom se nemohli poněkud uskrovnit, když Ukrajinci umírají – je třeba nepohlížet svrchu na obavy části občanů. Pohrdání a znevažování vhání lidi do náručí populistů, tedy politických sil, které sice nenabízejí žádná reálná řešení, ale o to lépe umí využít strachů k získání politických bodů,“ varoval.

„Dobře už bylo“

Podle Hlaváčka to bylo vidět na demonstracích, které proběhly letos v září na Václavském náměstí. „Tam přišly desetitisíce běžných občanů, jejichž úzkosti se ale snažily vytěžit často extrémní a populistické politické síly. Je třeba postupovat velmi citlivě a ujistit lidi, že je vláda nenechá samotné,“ komentoval současný stav.

Hlaváček také zdůraznil, že nyní bude záležet na míře citlivosti postupu vlády a také na šikovnosti její komunikace s občany. „Domnívám se, že zklamání části obyvatel západních zemí včetně Česka plyne z nenaplnění snů, které jim dříve vnucovala tradiční politika a kterým oni svého času uvěřili. Jednalo se především o naivní víru v budoucí konzumní ‚ráj na zemi‘, ve kterém se všichni budeme mít ekonomicky čím dál lépe,“ přiblížil sociolog.

Podle něj však dnes reálný vývoj ekonomik často neodpovídá – a navíc se tváří v tvář globálním výzvám, jako je změna klimatu a vymírání druhů, mohutně šíří povědomí, že „dobře už bylo“:

„To vede k obrovskému zklamání a obratu do hypotetické minulosti, kterou slibují zachránit populisté – to je smysl Trumpova Make America great again, to bylo v pozadí Brexitu, to je v pozadí politické rétoriky Tomia Okamury a dalších – ochráníme vás před zlou budoucností tím, že vystavíme zdi a zakonzervujeme zlatou minulost,“ ukázal na dalším příběhu.

Podle něj se jedná právě o hodně přitažlivý příběh, který je ale v jádru úplně nesmyslný, protože žádná cesta zpět neexistuje.

Tlumočnice jim to neřekla. Slova o potlačení sovětské totality oslavovali

„Na tradiční politice je, aby pochopila hloubku svého dřívějšího omylu a nalezla nový typ vyprávění, který bude pro lidi srozumitelný a kterým zarámuje svou politiku. Toto je klíčové - přijít s uznáním dřívějšího zásadního omylu a s novou alternativou ve formě příběhu - populismus je tak úspěšný právě díky příběhu,“ komentoval dále Hlaváček. Podle jeho slov také záleží na řešení skutečných hlubokých politických problémů.

Hrozí tornádo? Nezištně pomáháme

Lidé podle něj potřebují cítit, že systém funguje, že není proti nim. „V České republice je ještě příliš mnoho nefunkčností, opomenutí a nedbalostí, které lidi oprávněně štvou. V dlouhodobém horizontu přitom budou tyto faktory rozhodovat o budoucnosti demokracie jako takové,“ podotkl sociolog.

Odborníci se však shodují, že i když je společnost v mnoha případech nyní rozdělena, tak v krizových situacích stále drží při sobě. „Hrozí tornádo? Nezištně pomáháme. Hrozí tyran bombami? Pomáháme uprchlíkům. Hrozí drahota? Naši představitelé – vládní i opoziční – vedou exemplární demokratický zápas o co nejlepší řešení. Krása demokracie!“ komentoval Hábl z hradecké univerzity.

Podobně to vidí i sociolog Hlaváček, a to i ohledně pomoci ukrajinským uprchlíkům. „Mnoho běžných lidí se přímo zapojilo do pomoci a mnoho jich také Ukrajinu nějak podpořilo finančně,“ doplnil.

Podle něj je však jasné, že počáteční nadšení nemůže vydržet navěky: „S tím, jak přicházejí dopady války i do Česka, vyplouvají postupně na povrch problémy, které entuziasmus zprvu překryl. To považuji za normální vývoj, kterému by měl být dán prostor.“

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

  • Nejčtenější

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve

6. května 2024  15:47,  aktualizováno  7.5

Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další

4. května 2024  17:40,  aktualizováno  21:09

Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...

Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů

4. května 2024

Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Ukrajině nastává „nejtemnější hodina“. Začíná mluvit o jednání s Rusy

3. května 2024

Premium Ukrajinské armádě se stále nedaří stabilizovat situaci na frontě a nálada v Kyjevě je čím dál...

Lidé po celém Česku si mohli užít polární záři, nejsilnější za dvě desetiletí

9. května 2024  12:33,  aktualizováno  11.5

Kvůli mimořádně silné eruptivní aktivitě Slunce je v posledních dnech v Česku vidět polární záři –...

Téma klimatických změn už tolik netáhne, voliči v Evropě se víc bojí migrace

11. května 2024

Premium Za čtyři týdny budou evropští voliči vybírat 720 poslanců nového europarlamentu a už nyní je...

Důchod daleko, ale práci nedostanou. Nezaměstnaných šedesátníků přibývá

11. května 2024

Premium Lidé kolem šedesátky při hledání zaměstnání narážejí na zeď. Zaměstnavatelé o ně nestojí, preferují...

V Petrohradě autobus s dvacítkou lidí divoce kličkoval a pak se zřítil do řeky

10. května 2024  14:27,  aktualizováno  22:30

V centru Petrohradu v pátek přišlo o život nejméně sedm lidí, když z mostu do řeky Mojky spadl...

V 59 letech zemřela herečka Simona Postlerová, ještě v sobotu zkoušela

Zemřela divadelní a filmová herečka Simona Postlerová, bylo jí 59 let. Zprávu o úmrtí potvrdil nadační fond Dvojka...

Titěrné sukně i míčky na podpatcích. Zendaya vzkřísila trend tenniscore

S nadsázkou bychom mohli říct, že největší tenisovou událostí tohoto roku je premiéra snímku Rivalové. Aspoň co se módy...

Zpěvačka Tereza Kerndlová měla autonehodu. Poslala vzkaz ze záchranky

Tereza Kerndlová (37) a její manžel René Mayer (53) měli v úterý ráno autonehodu. Na mokré vozovce do nich zezadu...

Kamion před nehodou vůbec nebrzdil, moderní tahač by tragédii zabránil

Policie obvinila řidiče za smrtelnou nehodu na D1. Litevský kamioňák narazil do osobního auta a natlačil ho na tahač s...

První světová válka zničila část Francie natolik, že tu stále řádí smrt

Řídkým rozvolněným lesem pokrytá pahorkatina u francouzského Soissons, Compiégne, Lens či Cambrai přirozeně svádí k...