Dokazují to čerstvé statistiky Státního zdravotního ústavu o infekčních chorobách.
"Počet onemocnění stoupá hlavně v posledních třech letech. Ve srovnání s předloňskem se loni objevilo o dalších třicet případů víc," říká Čestmír Beneš ze Státního zdravotního ústavu.
Přesně před rokem se tak černým kašlem dusil například roční chlapec ze Strakonicka, zachránila ho až antibiotika v nemocnici. "Měl záchvaty dávivého kašle, které vedly až k promodrávání dítěte s následnou zástavou dechu," popisoval tehdy průběh nemoci Jiří Klíma z místní dětské kliniky.
Čím to, že černého kašle přibývá? "Stoprocentní odpověď není. Zčásti je to důsledek toho, že lidé cestují do rozvojových zemí a nemoc se dostává k nám," vysvětluje Marina Maixnerová z katedry epidemiologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
"Očkování navíc nechrání napořád. Imunita se asi po šesti letech od očkování snižuje. Proto také často onemocní děti ve věku deseti dvanácti let," dodává.
Odborníci zvažují, zda by nepomohlo zavedení dalšího kola očkování právě po desátém roce věku. "Ne že by pro tyto děti byl černý kašel nebezpečný. V tomto věku má stejně jako u dospělých jen lehký průběh. Jenže děti mohou nakazit kojence, kteří ještě nebyli očkováni. A u těch je nemoc nebezpečná," říká Maixnerová.
Mnohem lepší zpráva je, že loni ubylo pacientů nakažených žloutenkou typu A, svrabem či planými neštovicemi. Naopak roste počet lidí, kteří se nakazili nemocí z kuřat - kampylobakteriózou.
Na dvojnásobek vzrostl počet těch, kteří prodělali zánět mozkových blan. "Tady jde o běžný dvacetiletý cyklus, kdy se viry vrací a útočí," říká Čestmír Beneš.
