„Až v úterý večer jsem se dozvěděl, že mám být ten, kdo má zachraňovat státu peníze. Potřebuju si to rozmyslet. Rozsudek Nejvyššího soudu jsem dostal teprve v úterý. Mám na to dva měsíce, zda se na Ústavní soud obrátím,“ řekl iDNES.cz předseda Okresního soudu Brno-venkov Jirsa.
Dříve ho prý nenapadlo, že by měl spor se soudkyní jeho soudu dotáhnout až k Ústavnímu soudu. Je to případ právě jedné jeho kolegyně, který rozpoutal kauzu, kde jde o miliardy korun a která teď zamotala hlavu vládě.
Premiér Bohuslav Sobotka a ministryně spravedlnosti Helena Válková v úterý večer řekli, že vláda akceptuje, že Nejvyšší soud nařídil, aby od letoška razantně vzrostly platy soudců i politiků. Ale s tím, že by měl stát vyplatit soudce zpětně, se nechtějí smířit.
Podle verdiktu Nejvyššího soudu stát totiž platy soudců, ale i politiků počítal celá léta špatně. Vycházel z průměrného platu v nepodnikatelské sféře, jak je to napsáno i v zákoně, ale podle Nejvyššího soudu se má vycházet z jiné částky, která mzdy fyzických osob přepočítává na plné úvazky.
Nová výše platů podle Nejvyššího souduSoudce okresního soudu s nižší než pětiletou praxí Soudce Vrchního soudu s praxí delší než třicet let Poslanec, senátor Ministr Prezident |
Ministerstvo spravedlnosti odhadlo, že jde o 1,7 miliardy korun. Podle náměstka ministra financí Lukáše Wagenknechta by to stálo 2,5 miliardy korun, kdyby musel stát doplatit plat soudcům zpětně za tři roky.
„Ta ústavní stížnost, o které zde bylo hovořeno, je zúžena jen na účastníky řízení, takže v tomto řízení je to ta konkrétní soudkyně a potom předseda okresního soudu, vůči němuž ta žaloba směřovala. Pochopitelně nemohu předjímat, jak se předseda příslušného okresního soudu zachová. V zájmu péče řádného hospodáře o státní peníze, o veřejné rozpočty je na místě apelovat, aby se využily veškeré možnosti,“ řekla ministryně Válková. „Ta ústavní stížnost není v rukou ministra spravedlnosti.“
Jirsa iDNES.cz řekl, že se na něj zatím Válková ani nikdo jiný z vlády kvůli tomu, aby dal ústavní stížnost, neobrátil.
Věc je pikantní i kvůli tomu, že když k Ústavnímu soudu půjde, bude v situaci člověka, který by se měl pokusit zachránit státu peníze, aby nedostali přidáno všichni soudci, tedy i on sám.
Na tom, že od letošního roku vzrostou platy jak soudcům, tak politikům, se už ale nic nezmění. V případě soudce okresního soudu s menší než pětiletou praxí a s nejnižším soudcovským platem bude jeho příjem nově činit 66 700 korun hrubého měsíčně (místo dosavadních 62 500 korun). Nejvyšší plat soudce v obecném soudnictví vzroste na 139 400 korun (ze současných 130 700 korun). To se týká soudců Vrchního soudu s delší než třicetiletou praxí.
Základní měsíční plat poslance a senátora poskočí z 57 600 korun na 61 400 korun. K tomu ale politici dostávají náhrady, jejichž výše je závislá na vzdálenosti jejich bydliště či poslanecké kanceláře od pražského sídla Sněmovny. Náhrady vzrostou ze současných 30 000 až 40 600 korun na 31 900 až 43 200 korun měsíčně. Ministři si podle verdiktu Nejvyššího soudu polepší o 8 400 korun, premiér o 11 600 korun a prezident o 24 700 korun hrubého měsíčně, včetně náhrad.
