„Žádám všechny soudce, aby pokud dohoda dojde v pondělí naplnění, aby ji respektovali,“ řekl předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal.
Ústupek soudců a státních zástupců, když dohodu vláda potvrdí, spočítá v tom, že nebudou chtít náhradu i za to, že jim předchozí kabinet kromě špatného výpočtu plat ještě navíc snížil. To přitom pravicová vláda udělala i jiným skupinám zaměstnanců, aby šetřila a snížila tempo zadlužování státu.
„Mám radost, že ty stovky hodin a příprava analýz nás dovedly k dobrému výsledku. Když se obě strany chtějí dohodnout, dohodnout se mohou,“ pochvalovala si po jednání na ministerstvu spravedlnosti výsledek Válková.
Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman řekli, že dohoda, kterou by ještě měla v pondělí potvrdit celá vláda, je pro ně přijatelná. „Soudci nezavinili současný stav, ale jsou připraveni vzdát se části svých nároků. Nikdo nesmí vyhrát, ani prohrát. Když ne všichni, tak absolutní většina soudců na to přistoupí,“ řekl Baxa. „Obě strany ustoupily,“ potvrdil Zeman. Ochotu přijmout dohodu potvrdila i Unie státních zástupců.
Dohoda o doplacení peněz se podle účastníků jednání bude týkat všech, kdo ji s vládou podepíší. Kromě Válkové na jednání vládu reprezentovali jako zástupce ČSSD ministr pro lidská práva a předseda Legislativní rady vlády Jiří Dienstbier a ministr kultury Daniel Herman za KDU-ČSL.
„Chtěl bych ocenit snahu hledat kompromis a najít dohodu,“ řekl Dienstbier. Herman ocenil roli Válkové při jednání a také to, že se podařilo snížit finanční dopady pro stát z 5 miliard korun na 1,2 miliardy.
Do problémů dostal vládu verdikt Nejvyššího soudu
Vláda se v minulých dnech potýkala s tím, jak si poradí s verdiktem Nejvyššího soudu. U soudu uspěla soudkyně Okresního soudu Brno-venkov Jana Lorencová. Nejvyšší soud řekl, že jí stát musí doplatit část platu zpětně, a to až do roku 2011. Od té doby se soudila, že jí neměl být krácen plat, když minulá pravicová vláda chtěla šetřit a chtěla platy soudců snížit. Nejvyšší soud navíc rozhodl, což je pro navrženou dohodu klíčové, že stát dosud počítal chybně platy soudců i politiků a ty by proto měly výrazně vzrůst.
Podle verdiktu soudu stát vycházel z průměrného platu v nepodnikatelské sféře, jak je to napsáno i v zákoně, ale podle Nejvyššího soudu se má vycházet z jiné průměrně částky, kterou nesnižují částečné úvazky soudců.
Premiér Bohuslav Sobotka už řekl, že vláda bude v této věci verdikt Nejvyššího soudu do budoucna akceptovat a vyplácet podle nových pravidel. Ani on, ani ministr financí Andrej Babiš se však nechtěli smířit s tím, že by měl stát doplácet soudům platy zpětně. Sobotka poté avizoval pokus obrátit se na Ústavní soud.
Jenže to by mohl udělat jen předseda Okresního soudu Brno-venkov Petr Jirsa. A ten váhá. Mimo jiné i proto, že by se zpětné vyplácení platů soudcům týkalo i jeho. I Jirsa byl v pátek přizván na jednání na ministerstvo spravedlnosti
Nyní tedy zástupci vlády říkají - ano, měli jsme platy i v minulých letech vyplácet soudcům a státním zástupcům podle jiného čísla zveřejňovaného Českým statistickým úřadem, stát udělal chybu a tu doplatí.
Na oplátku soudci a státní zástupci nebudou komplikovat situaci státnímu rozpočtu a nebudou se handrkovat o to, že jim v minulých letech nechtěl vyplácet trojnásobek průměrné mzdy. Je otázka, kolik jednotlivců mezi soudci se s tím nesmíří a bude se chtít dál soudit. Žalob bylo v minulých dnech podáno přes 1 300, řekl premiér.
Je ale možné, že ani dohodou, i když ji potvrdí vláda, celá kauza nekončí. Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala se totiž nechce smířit s tím, že v zákoně, podle kterého se platy soudců, politiků, ale i členů NKÚ počítají, jsou zvýhodněni soudci (více zde).
