O úderu bleskem panují mýty. Lákají je i nižší místa, zabíjet může i doma

Blesky ještě nejsou prozkoumány tolik, jak by se zdálo, a některá zažitá pravidla experti dnes přehodnocují. „Třeba není pravda, že blesk udeří vždy do nejvyššího místa,“ říká David Rýva z Českého hydrometeorologického ústavu. Jen za poslední dva měsíce blesk v Česku zabil či vážně zranil tři lidi.

Ilustrační snímek | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Minulou sobotu zasáhl patnáctiletého chlapce blesk na ulici v Třinci (psali jsme zde). Záchranářům se povedlo obnovit činnost srdce a převezli ho do nemocnice. Mladá žena zasažená bleskem na konci června v Praze však přes péči lékařů po týdnu zemřela (více zde).

Mladíka z Kosiček na Královéhradecku pak trefil na konci května blesk přímo do hlavy ve chvíli, kdy sedl na motorku a chystal se ujet od vody před bouřkou. Měl velké štěstí, díky přilbě na hlavě přežil a v nemocnici ležel jen týden.

Ve světě bývá bleskem zasaženo asi 150 až 200 tisíc lidí ročně, přičemž asi desetina nepřežije. Ale započítány jsou i nepřímé zásahy. Při přímém úderu bleskem proteče tělem člověka velmi silný elektrický proud, který způsobuje silné svalové křeče. Ty mohou v extrémním případě svaly potrhat a totéž platí i o vnitřních orgánech zasaženého.

„Pro srovnání, smrtelný proud pro člověka jsou už setiny až desetiny ampéru, třeba obyčejná stowattová žárovka připojená na 230 voltů odebírá proud o necelém půl ampéru. Proud v blesku dosahuje běžně hodnot desítek tisíc ampérů. To organismus člověka nedokáže ustát bez nějakých následků,“ říká David Rýva.

Rýva se na bouřky specializuje a zároveň je „loví“ videokamerami. Varuje, že nepřímý zásah bleskem hrozí i doma. Sám má s takovým úderem osobní zkušenost.

Dvakrát za poslední týdny zasáhl blesk člověka přímo na ulici. Jak je to možné?
Nejvíc záleží na vodivosti místa, protože elektrický proud si hledá cestu nejmenšího odporu. Blesk zřejmě není jednoduchý elektrický výboj, jak se dřív myslelo. Ve skutečnosti má několik částí, kdy se nejprve od oblaku k zemi šíří takzvaný vůdčí výboj. Když se přiblíží dvacet až padesát metrů nad zem, vyjdou mu naproti z vyvýšených a ideálně špičatých objektů takzvané vstřícné výboje a propojí se s vůdčím výbojem. Hlavní výboj jde směrem od země do oblaku.

Co hrozí při přímém zásahu?
Poškození vnitřních orgánů může být natolik devastující, že ani okamžitá pomoc nezaručí přežití. Byly i případy, kdy člověk měl takové následky, že se jeho stav horšil několik let a až pak zemřel.

Úder blesku mívá mnoho podob a ne vždy to dopadne špatně.
To je pravda, často většina proudu proteče po vlhkém, zpoceném povrchu kůže, protože slaný pot je velmi dobře vodivý. Někdy člověku život zachrání například dráty od sluchátek či jiné vodivější předměty, které hlavní nápor proudu svedou mimo trup zasaženého. Jindy ale může silně popálit, protože teplota ve výbojovém kanálu blesku bývá kolem 20 až 30 tisíc stupňů Celsia. Jde o stejný efekt, který často způsobí explozi stromů, při zásahu bleskem. Voda v kmeni stromu se totiž ve zlomku vteřiny přemění v páru, která svým tlakem kmen stromu roztrhá a rozhází po kusech po okolí.

Je pravda, že v bezpečí před bleskem nejsme ani doma?
Ano, doma hrozí právě ony nepřímé zásahy bleskem, kdy část proudu může projít třeba telefonní přípojkou nebo vodovodním potrubím a zasáhnout telefonující osobu. Nebo také člověka v koupelně, a to zejména v případě, kdy na daném domě není instalovaný bleskosvod nebo je vadný. To je snad ještě nebezpečnější situace. Z Austrálie je znám případ ženy, která si čistila zuby, a když se naklonila ke kohoutku, aby si vypláchla pusu, tak ji přes vodovodní potrubí zasáhl blesk a způsobil jí popáleniny vnitřností od úst ke konečníku. S nepřímým zásahem blesku mám osobní zkušenost i já.

Jakou?
Bouřka bývá nebezpečná i tehdy, když je zdánlivě po všem a jen prší ze zadní části bouřkového systému. Ten mívá nejvíce blesků, elektrický náboj se částečně dostává i do zadní části oblaku. Ve svých 17 letech jsem stál u nás na Kolínsku na plechové terase, když už jen drobně poprchávalo. Najednou blesk udeřil do bleskosvodu domu spojeného s plechem, na kterém jsem stál. Pocítil jsem bolestivou křeč v nohou a nedaleký úder blesku mě na chvilku oslepil a ohlušil. V uších mi pískalo ještě po několika dnech.

Jak se chránit před zásahem blesku?

● Nikdy nezůstávejte ve stanu. Stanové tyčky přitahují blesky.
● Neplatí už rady typu, že se nemá před bouřkou utíkat, nebo že stačí si lehnout do nějaké prohlubně. Je lepší si dřepnout a dát nohy co nejblíže k sobě. Pokud ležíme a dojde poblíž k úderu blesku, tak proud proteče.
● Byl také vyvrácen mýtus, že se před bouří mají odhazovat kovové předměty. Při zásahu bleskem ale může kov zhoršit popáleniny.
● Nebezpečné je však držení kovových předmětů, které jsou vyšší než člověk (deštník, kosa, vidle), protože mohou během bouře působit jako bleskosvod.
● Nejbezpečnější je auto. Kovová karoserie působí jako Faradayova klec a odvede proud do země. Člověk uvnitř je chráněn před účinky elektřiny, pokud se nedotýká kovové kostry automobilu.
● Riskantní je zdržovat se ve vodě, kde se snadno šíří bleskový proud.
● Ročně u nás zemře po zásahu bleskem kolem pěti lidí, zásahů jako takových, včetně těch nepřímých, jsou desítky.
● Při přímém zásahu bývá příčinou úmrtí ochrnutí mozkových center, především dýchacího centra.
● Četnost bouřek a blesků lze sledovat například na webu www.blesky.bourky.cz, kde jsou i přehledné mapy bouřkové aktivity pro každý rok, měsíc i den.

13. července 2017