Do všeobecného povědomí se poprvé dostal v roce 2008, když si jako starosta obce Suchá Loz vyměnil na den funkci s tehdejším pražským primátorem Pavlem Bémem. Šlo o reakci na vzrušenou debatu o nerovnoměrném rozdělování peněz pro města a obce.
Zatímco Bém v malé slovácké vesničce rozdal práci nezaměstnaným a pak řešil rozbitý plot či přejetého bobra, Petr Gazdík se ujal vlády nad hlavním městem.
„Zjistil jsem, že není vše tak, jak na první pohled vypadá,“ líčil poté s tím, že Praha je dlouhodobě podfinancovaná a fungování záchranné služby označil za „čiré zoufalství“.
Gazdík se nikdy nebál razantních slov a velkých gest. Učitel na základní škole v Bánově měl pouhých 28 let, když se v roce 2002 stal starostou Suché Loze, malé slovácké obce kousek od hranic se Slovenskem.
A jeho ambice postupně rostly. Dva roky poté stál u zrodu hnutí Nezávislí starostové, které spolu s Evropskými demokraty kandidovalo v krajských volbách na Zlínsku, poté se rozšířilo do zbytku republiky a v roce 2009 transformovalo v celostátní hnutí Starostové a nezávislí. Právě tady jsou kořeny jeho dosud velmi silného postavení v rámci STAN.
„Patří mezi otce zakladatele a je považován za šedou eminenci,“ říká člověk obeznámený s děním ve STAN. „Jeho vliv je rozhodně větší, než jak to bývá u řadového místopředsedy. Přirovnal bych to k pozici, kterou měl v TOP 09 Miroslav Kalousek.“
A poukazuje například na debatu o postoji k uzákonění manželství osob stejného pohlaví, který řešila před letošními volbami koalice Pirátů a STAN: „V programu to nakonec skončilo větou, že poslanci v této věci mohou využít takzvané výhrady svědomí. Právě Petr Gazdík byl jeden z klíčových lidí, kteří to v hnutí prosadili.“
Sebevědomý vyjednavač
Gazdík v politice odjakživa razil dvě jednoduchá hesla. Zaprvé: starosty znáte ze svých obcí a můžete jim věřit, proto je volte i do Sněmovny. Zadruhé: malé obce a města dostávají ze státního rozpočtu málo peněz, zatímco Praha a další velká sídla jsou zvýhodněná.
Návrh, s nímž přišla jako první bývalá starostka Rokytnice Jana Juřenčáková, tlačil ze všech sil. Jeho Suchá Loz kvůli tomu dokonce v roce 2007 málem žalovala stát ve Štrasburku a Gazdík dal dohromady 1 350 měst a obcí, které se k protestní akci připojily.
„Objeli jsme tehdy celou zemi a Petr získal neocenitelné množství kontaktů a zkušeností, jak samospráva funguje,“ vzpomíná bývalý vlčnovský starosta Jan Pijáček. „Stal se z něj sebevědomý a tvrdý vyjednavač, přesně věděl, co může a nemůže. Přitom ale uměl lidi získat na svoji stranu.“
Jako mladý starosta si získal respekt Kalouska
Topolánkova vláda pod veřejným tlakem couvla a schválila novelu zákona o rozpočtovém určení daní. A mladý starosta ze Slovácka si získal respekt ministra financí Miroslava Kalouska.
„Když pak padla vláda a já založil TOP 09, přišel za mnou s nabídkou spolupráce. Nakonec trvala dlouhých osm let,“ říká dnes Kalousek.
Ačkoliv mezi oběma politiky to svého času jiskřilo, zpětně je bývalý šéf topky smířlivý. „Petr Gazdík je velký politický talent, jeho silnou stránkou je empatie. Dokáže v lidech navodit pocit přátelské komunikace.“
Koalice TOP 09 a Starostů ve volbách v roce 2010 zazářila a po zisku 16,7 procenta se Gazdík vyšvihl do Sněmovny, kterou dosud neopustil. Tři roky poté se stal místopředsedou Poslanecké sněmovny, ve funkci vydržel až do roku 2017.
Postupně se vyprofiloval v jednu z nejznámějších tváří protibabišovské opozice, kterou se snažil spojovat „proti populismu a extremismu“, jak sám říkal.
Konflikt s Piráty ve Zlínském kraji
„Chybí tady pevná středová nebo středopravicová strana, která bude něco jako německá CDU,“ vysvětloval Gazdík, proč v roce 2017 jako předseda hnutí podporoval spojení STAN a KDU-ČSL.
Tehdy to ještě nevyšlo, což označil za „politickou chybu“. Čtyři roky poté už však Starostové uspěli, byť místo ideově blízkých lidovců museli vzít zavděk Piráty.
Petr Fiala jako historik v muzeuKdyž v roce 1988 v Brně ukončil studia českého jazyka a literatury a dějepisu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (tehdy Univerzita Jana Evangelisty Purkyně), hledal čtyřiadvacetiletý Petr Fiala první zaměstnání. A našel jej v sedmdesát kilometrů vzdálené Kroměříži, kde nastoupil jako historik starších dějin v tamějším muzeu. „Našel jsem zde v nelehké době útočiště. I když jsem odsud odešel hned po listopadu 1989 zpátky do Brna, můj vztah k tomuto městu a muzeu je trvalý,“ řekl Fiala před pěti lety při své návštěvě Kroměříže. Budoucí český premiér za svého působení vydal dva odborné články ve Zpravodaji Muzea Kroměřížska. |
A tento krok se STANu vyplatil, ačkoliv obě strany z něj příliš nadšené nebyly. Piráti v regionu označovali mimo záznam spolupráci s Gazdíkem za „nutné zlo“, a když se loni společně nedohodli na vytvoření krajské koalice, bylo z toho dusno.
Nyní Gazdík jako krajský zastupitel kritizuje vedení hejtmanství za předražené a korupční zakázky psané na míru konkrétním firmám, což pirátská náměstkyně Hana Ančincová stručně popsala jako „show pro média“.
Faktem je, že budoucí ministr často střílí až příliš od boku a nešetří slovy. Bývá hodně emotivní a někdy se nechává strhnout. Třeba v kauze otrávené řeky Bečvy sdílel na svém Facebooku fotomontáž plakátu hnutí ANO, na němž byli ministr Richard Brabec a premiér Andrej Babiš společně se slovy: „Zbavit Bečvu ryb! Hotovo. ANO, Agrofert, Deza, kyanid.“
Kecal z Prodané nevěsty, psal o něm hejtman
Brzy ale příspěvek smazal a omluvil se slovy „Tak Deza to podle mých nových věrohodných informací s velkou pravděpodobností nebyla. Řeku Bečvu otrávila jiná firma. Ukáže se to během pár dní.“
A pro Echo24 dodal: „Jsem poučený, příště, než něco takového napíšu, tak si to třikrát ověřím.“
Právě přílišný sklon k rychlým soudům plných ostrých vyjádření a dramatických gest mu jeho kritici vyčítají.
„V Prodané nevěstě mají Kecala, my ve Zlínském kraji máme Petra Gazdíka,“ napsal na Twitteru současný zlínský hejtman Radim Holiš (ANO), který zažívá Gazdíka jako opozičního zastupitele.
„V ministerské pozici mu přeji zklidnění a aby se mu nestávalo to, co zažíváme my, kdy se někdo snaží naši práci neustále pošpinit a na všem hledat něco špatného,“ vzkázal nyní Holiš.
Jakkoliv se Gazdík nebojí pálit ostrými, jindy je do jisté míry pragmatik. Když začínal s velkou politikou, zviditelnil se jako (tehdy téměř osamocený) kritik velké koalice ODS a ČSSD na hejtmanství ve Zlíně. Jeho častým terčem byl hejtman a poté náměstek Libor Lukáš a přerozdělování dotačních peněz, které měl na starosti. Pointa? Když Lukáš později (neúspěšně) kandidoval do Senátu pod hlavičkou Soukromníků, Gazdík ho veřejně podpořil.
„To, že kritizujete některé konkrétní kroky politika, ještě neznamená, že to je osobní problém,“ vysvětloval s tím, že za Lukášem „je vidět kus práce“.
Jako opoziční zastupitel často slovně válčil také s hejtmanem Stanislavem Mišákem (ČSSD).
„Ne ve všem jsme se shodli, ale lidsky jsme vycházeli dobře,“ zmínil Mišák, podle něhož je Gazdíkova politická cesta správná.
Ministerský cíl? Reformovat vzdělávání
„Vzal to zespodu, od pozice starosty malé obce přes místo krajského zastupitele a poslance, pak byl radním a teď ministrem,“ ocenil bývalý hejtman Zlínského kraje. „Není to žádná rychlokvaška, do ministerské pozice jde se zkušenostmi.“
Gazdík byl krajským radním pro školství v letech 2016–20 a jeho leitmotivem se stalo téma celoživotního vzdělávání.
„Nikdo už nevystačí s tím, co se naučil ve škole,“ je přesvědčený. „Technologie se proměňují s takovou rychlostí, že je jisté, že se bude muset učit dál.“
Zasadil se i o to, aby střední školy dostávaly peníze za vyučovací hodiny, a ne podle počtu studentů, a jako poslanec se podílel na reformě financování regionálního školství. Tím však nekončí.
„Chci se věnovat reformě vzdělávání, tak jako jsem se kdysi zakousl do rozpočtového určení daní,“ naznačil Gazdík.
Své plány už může jako ministr začít uskutečňovat.