Hana Szlaurová vlastní ve Zlíně salon, kde nabízí kadeřnické, kosmetické či manikérské služby. A když v pondělí po dvou měsících znovu otevřela, nestíhala přijímat zákazníky.
„Nápor lidí je po době, co jsme měli zavřeno, obrovský. Běžně jsme mívali zhruba 60 zákazníků denně, teď jich je kolem 45 až 50, protože musíme dodržovat větší rozestupy,“ uvedla Szlaurová.
Provozovnu musela uzavřít, stejně jako další lidé z branže, kvůli protiepidemickým opatřením vyhlášeným vládou kvůli koronaviru.
„Zájem lidí je opravdu velký. Všichni by se chtěli nejraději objednat a hned přijít, ale volné termíny pro dámy mám až na konci června,“ souhlasí Lenka Friedlová, která provozuje kadeřnictví ve Valašském Meziříčí.
Délka doby objednání se různí, ale většinou bývá delší než obvykle. „Říkali jsme zákaznicím, že k nám musejí být loajální, protože to nebudeme všechno zvládat. Takže objednací lhůty budou trošku delší,“ řekla ČTK majitelka zlínského kosmetického salonu Romana Hájková.
Především ženy projevují o kadeřnické služby velký zájem, což provozovatelky salonů kvitují. Už tak nadšené ovšem nejsou z toho, že musejí dodržovat řadu mimořádných hygienických opatření. Mezi nejproblematičtější patří povinné nošení roušky a ochranného štítu současně.
„V roušce a štítu se nedá pracovat. Potíte se v tom, štít se zamlžuje. Nosím navíc brýle. Myslím si, že rouška je dostačující,“ postěžovala si Szlaurová.
Podobně to vnímají i ostatní. „Když máte štít, během prvních deseti vteřin se vám zamlží, takže nic nevidíte. A když nosíte dvanáct hodin na tváři roušku, nedá se v ní téměř dýchat,“ podotkla Andrea Mudříková, která provozuje ve Zlíně nehtové studio.
Štít je problematický rovněž v tom, že odráží světlo a není přes něj ideálně vidět, což je v případě kadeřnic či manikérek potíž.
„Stříhala jsem tři zákaznice a dusila jsem se u toho, nedalo se precizně pracovat, navíc štít hází odlesky. Proto pracuji v respirátoru,“ poznamenala Friedlová.
Je to risk, ale nemůžeme být pořád izolovaní
Další povinností v těchto službách je dezinfekce rukou před poskytováním služby a po ní. Dezinfikovat se také musí místo po zákazníkovi a všechny použité pomůcky.
Pravidelně se mají čistit i povrchy, podlaha alespoň jednou denně. Pro zákazníky má být nachystaná dezinfekce, na toaletách musí být antibakteriální mýdla. S těmito opatřením však takový problém není.
„Jakmile zákazník odejde, dáme do pořádku všechno, co je nutné. Na dveřích máme cedulku, že vstup je pouze na telefonické objednání. Nechceme, aby k nám lidé zbytečně chodili,“ sdělila zlínská kadeřnice Jitka Kunderová.
Povinností jsou dvoumetrové rozestupy, což v praxi znamená, že provozovatelky stihnou obsloužit v jednu chvíli méně klientů než obvykle. A aby ztrátu vyrovnaly a vyšly zákaznicím vstříc, protahují otevírací dobu.
„Pracujeme od sedmi ráno do sedmi večer,“ naznačila Kunderová. Standardně mívá v provozně tři nebo čtyři zákazníky, v současné situaci, aby dodržela rozestupy, jen dva.
I jinde museli ze stejného důvodu počty míst omezit a v reakci na to prodloužili pracovní dobu. „Museli jsme si natáhnout pracovní dobu, abychom dodrželi rozestupy. Míváme teď otevřeno i do devíti hodin večer, jinak obvykle do sedmi. Snažíme se zájemcům vyhovět, je to naše živobytí,“ podotkla Szlaurová. „Taky si navíc během pracovního dne potřebujeme odpočinout, sundat roušku, napít se,“ doplnila.
Všechny oslovené provozovatelky kadeřnictví či manikúr vítají, že mohou opět fungovat, i když si přitom uvědomují hrozbu nákazy. „Risk to asi je, ale jednou už omezení skončit musela. Nemůžeme být pořád izolovaní,“ myslí si Szlaurová.
Navíc pro mnohé z nich už byla doba uzavření téměř kritická, protože většinou neměly žádné jiné příjmy.
