Vědci zkoumali hlouposti. Kdo je rozezná, má sociálnější cítění

aktualizováno 
Schopnost rozeznat poselství s myšlenkou od zbytečného blábolu je dnes v psychologii horké téma. Dokládají to i dvě aktuální studie. První z nich říká, že kritické myšlení jde ruku v ruce s ochotou věnovat se dobrovolnické, neziskové práci. Druhá podtrhuje souvislost mezi absencí kritického úsudku a náboženstvím či ezoterikou.

Nesmyslných výroků a informací na nás číhá všude dost. Bohužel i v akademických textech, říkají sami vědci. | foto: Profimedia.cz

„Je to první studie svého druhu, která staví kognitivní schopnosti respondentů do vztahu s jejich prosociálním chováním,“ otevírá netradiční téma svého výzkumu Arvid Erlandsson, švédský psycholog z univerzity v Linköpingu. Že to zní trochu kostrbatě? Bude hůř.

Porovnejte dvě následující věty: „řeka protíná kameny ne svou silou, ale vytrvalostí“ a „skrytý význam transformuje jedinečnou abstraktní krásu“. Zatímco jedna z nich nese hlubší, řekněme filozofické poselství, druhá je ve své podstatě náhodně sestaveným shlukem slov. Dokážete je od sebe rozlišit?

Poznáte, že vás někdo houpe?

Zdaleka ne každý se s tím umí vypořádat. A právě na to se ve své práci Erlandsson soustředí. Povšiml si totiž, že naše schopnost odlišovat smysluplná poselství od naprostých blábolů o nás prozrazuje mnohé. Nejen naši inteligenci, ale například i odhodlání věnovat se dobrovolnictví.

Zkusme to ještě jednou: „zdraví a tolerance jsou zdrojem kreativity pro budoucnost“ a „učitel vám může otevřít dveře, ale vstoupit do nich musíte sami“. Jedna z vět nese hluboké sdělení, druhá je naprostým blábolem. A takových větných dvojic předložil Erlandsson svým respondentům celkem čtrnáct.

Dotázaní, byla jich celkem tisícovka, měli poznat, která věta je smysluplná a která je vpravdě vykonstruovanou hovadinou. Neurážejte se, termín bullshit (blbina, volovina, hovadina) zaznívá v originálním textu Erlandssonovy exaktní studie více než dvěstěkrát. Po tomto základním experimentu s větami pak s respondenty provedl navazující sociologický průzkum. Položil jim sérii otázek.

Lež, nebo pravda? O to tu nejde

Psát v podstatě nesmyslné slovní abstrakce, které se navenek tváří hloubavě a moudře, ale přitom jsou vyprázdněné a naprosto bez významu, nevyžaduje od tvůrce totéž úsilí jako například lhaní. „Je prakticky nemožné lhát, pokud o tom sami nevíte,“ tvrdí psycholog Harry Frankfurt. „Lhaní je vědomý proces, který si uvědomujete. Víte, že zrovna neříkáte pravdu. Vyžaduje to od vás energii a pozornost. V případě tvorby pseudo-filozofických abstrakcí, hovadin, však nemusíte žádnou energii ani přesvědčení vynakládat. Záměrem lháře je ošálit a klamat svůj cíl, z nejrůznějších důvodů. Snaha tvůrce nesmyslných citátů takový záměr nepředpokládá.“ Primárním cílem hovadin není snaha vás obelhat, ale ohromit bez ohledu na pravdu.

Jedna jejich část se týkala například ochoty zpovídaných přispívat na činnost dobročinných spolků. Ukázalo se, že lidé, kteří měli problém odlišit principiální hovadiny od hlubokých filozofických myšlenek, mají obecně menší zájem přispívat na charitu anebo ve svém volném čase dobrovolničit. Lidé, kteří mají problém odlišit blábol od skutečné myšlenky, prostě z dosud nevysvětlených příčin k dobročinnosti netíhnou. Naopak kritické myšlení si rozumí se zájmem o sociální či ekologické otázky a zlepšování životních podmínek.

„Hovadiny“ jsou všude kolem

Není to poprvé, co se psychologové soustředili na rozlišovací schopnosti lidí při setkání s nesmysly. Ti z kanadské univerzity ve Waterloo tak učinili už v roce 2015. Svým respondentům předložili věty tří typů. Od řekněme fádních životních pravd „malé děti vyžadují neustálou pozornost a péči“, přes tvrzení vycházející z paralelních asociací jako „zmoklý člověk se nebojí deště“ až po definitivní bláboly generované počítačovým programem na principu klíčových slov, jedním z nich byla například věta „celistvost definuje fenomén nekonečnosti“.

Dotázaní lidé je měli do těchto tří kategorií správně přiřadit, opět následoval širší psychotest. Co tehdy tým vedený Gordonem Pennycookem zjistil? Že praktická neschopnost odlišit blábol od myšlenky je nenáhodně spjata se silným náboženským přesvědčením, s vírou v paranormální jevy, konspirační teorie a oblibou alternativní medicíny. Negativně souvisela s mírou inteligence, skepticismu, racionality.

„Produkce hovadin je problém v mnoha oblastech moderního života,“ říká k tomu Pennycook. „Nejvíce zjevné je to v případě moudry sršících samozvaných guru a náboženských kazatelů, ale stále častěji na ni narážíme v prostředí byznysu a bohužel také v akademických sférách.“

Autoři:

Nejčtenější

Jsem hravá a výstřední, přátelská a nekonfliktní, říká MOgirl Loo

Den zlepší i pouhý úsměv, říká Mogirl Loo.

Jejím dětským snem bylo prý užívat si život a mít kolem sebe přátele. „Zatím mi to jde,“ usmívá se MOgirl Loo.

Mával jsem mačetou a uvěřil na vúdú, říká český dědic trůnu v Nigérii

Vymoci si v Nigérii postavení a reputaci nebylo snadné ani pro královského...

Tátou kluka z Bruntálu byl nigerijský král. Poprvé se viděli, když bylo Obonetu Ubamovi 15 let. Po otcově smrti se...

Chceme víc sexu, říkají muži i ženy. Milostný život je přitom na ústupu

Toužíme po něm, ale schází nám. Podle výzkumů nás moderní život připravuje o...

Užíváme si méně sexu. A schází nám. Přes padesát procent žen a více než šedesát procent mužů by ho rádo mělo častěji,...

OBRAZEM: Tady všude jsem byla mrtvola. Britka fotí anti-selfie

Byl, byla jsem tady, říkají módní selfie. I tady jsem jakoby umírala, říkají...

Byl, byla jsem tady, říkají módní selfie. I tady jsem jakoby umírala, říkají anti-selfie britské umělkyně Stephanie...

Univerzita pro prostitutky i klauny. Bizarní školy lákají zástupy studentů

Kvalifikace se vyplatí pro práci prostitutek i klaunů, první vzdělává škola ve...

Bizarní, ale prosperující. Studovat můžete na klauny, vzdělávat se lze také v oboru prodejné lásky i v umění přípravy...

Další z rubriky

VIDEO: Má smysl třídit i plechovky? Toto se s nimi děje

Reportér Matěj Smlsal si zkusil práci třídiče. Úkolem je vyhazovat vše, co není...

Ke klasickým kontejnerům na tříděný odpad se postupně přidávají i šedé. Do nich mají lidé házet kovové obaly, mimo jiné...

I láska k přírodě prochází žaludkem. Invazivní druhy končí v USA na talíři

Enviromentální gastronomie. Nebo gastronomický enviromentalismus? Ochrana...

Symbolem ochrany přírody se stalo vegetariánství. V mnoha ohledech právem. Konzumaci masa však není třeba zavrhovat....

Rychlená rebarbora je britskou chloubou. Sklízí se ve tmě, při svíčce

Pěstební proces, ověřený po dvě stě let, se dodržuje pečlivě. Do pařeniště se...

Vystavuje se drsným podmínkám. Zoceluje se v mrazu, extrémní sílu v sobě nalézá v naprosté tmě stodol. Aby jí pěstitelé...

Najdete na iDNES.cz