Vědci zkoumali hlouposti. Kdo je rozezná, má sociálnější cítění

aktualizováno 
Schopnost rozeznat poselství s myšlenkou od zbytečného blábolu je dnes v psychologii horké téma. Dokládají to i dvě aktuální studie. První z nich říká, že kritické myšlení jde ruku v ruce s ochotou věnovat se dobrovolnické, neziskové práci. Druhá podtrhuje souvislost mezi absencí kritického úsudku a náboženstvím či ezoterikou.

Nesmyslných výroků a informací na nás číhá všude dost. Bohužel i v akademických textech, říkají sami vědci. | foto: Profimedia.cz

„Je to první studie svého druhu, která staví kognitivní schopnosti respondentů do vztahu s jejich prosociálním chováním,“ otevírá netradiční téma svého výzkumu Arvid Erlandsson, švédský psycholog z univerzity v Linköpingu. Že to zní trochu kostrbatě? Bude hůř.

Porovnejte dvě následující věty: „řeka protíná kameny ne svou silou, ale vytrvalostí“ a „skrytý význam transformuje jedinečnou abstraktní krásu“. Zatímco jedna z nich nese hlubší, řekněme filozofické poselství, druhá je ve své podstatě náhodně sestaveným shlukem slov. Dokážete je od sebe rozlišit?

Poznáte, že vás někdo houpe?

Zdaleka ne každý se s tím umí vypořádat. A právě na to se ve své práci Erlandsson soustředí. Povšiml si totiž, že naše schopnost odlišovat smysluplná poselství od naprostých blábolů o nás prozrazuje mnohé. Nejen naši inteligenci, ale například i odhodlání věnovat se dobrovolnictví.

Zkusme to ještě jednou: „zdraví a tolerance jsou zdrojem kreativity pro budoucnost“ a „učitel vám může otevřít dveře, ale vstoupit do nich musíte sami“. Jedna z vět nese hluboké sdělení, druhá je naprostým blábolem. A takových větných dvojic předložil Erlandsson svým respondentům celkem čtrnáct.

Dotázaní, byla jich celkem tisícovka, měli poznat, která věta je smysluplná a která je vpravdě vykonstruovanou hovadinou. Neurážejte se, termín bullshit (blbina, volovina, hovadina) zaznívá v originálním textu Erlandssonovy exaktní studie více než dvěstěkrát. Po tomto základním experimentu s větami pak s respondenty provedl navazující sociologický průzkum. Položil jim sérii otázek.

Lež, nebo pravda? O to tu nejde

Psát v podstatě nesmyslné slovní abstrakce, které se navenek tváří hloubavě a moudře, ale přitom jsou vyprázdněné a naprosto bez významu, nevyžaduje od tvůrce totéž úsilí jako například lhaní. „Je prakticky nemožné lhát, pokud o tom sami nevíte,“ tvrdí psycholog Harry Frankfurt. „Lhaní je vědomý proces, který si uvědomujete. Víte, že zrovna neříkáte pravdu. Vyžaduje to od vás energii a pozornost. V případě tvorby pseudo-filozofických abstrakcí, hovadin, však nemusíte žádnou energii ani přesvědčení vynakládat. Záměrem lháře je ošálit a klamat svůj cíl, z nejrůznějších důvodů. Snaha tvůrce nesmyslných citátů takový záměr nepředpokládá.“ Primárním cílem hovadin není snaha vás obelhat, ale ohromit bez ohledu na pravdu.

Jedna jejich část se týkala například ochoty zpovídaných přispívat na činnost dobročinných spolků. Ukázalo se, že lidé, kteří měli problém odlišit principiální hovadiny od hlubokých filozofických myšlenek, mají obecně menší zájem přispívat na charitu anebo ve svém volném čase dobrovolničit. Lidé, kteří mají problém odlišit blábol od skutečné myšlenky, prostě z dosud nevysvětlených příčin k dobročinnosti netíhnou. Naopak kritické myšlení si rozumí se zájmem o sociální či ekologické otázky a zlepšování životních podmínek.

„Hovadiny“ jsou všude kolem

Není to poprvé, co se psychologové soustředili na rozlišovací schopnosti lidí při setkání s nesmysly. Ti z kanadské univerzity ve Waterloo tak učinili už v roce 2015. Svým respondentům předložili věty tří typů. Od řekněme fádních životních pravd „malé děti vyžadují neustálou pozornost a péči“, přes tvrzení vycházející z paralelních asociací jako „zmoklý člověk se nebojí deště“ až po definitivní bláboly generované počítačovým programem na principu klíčových slov, jedním z nich byla například věta „celistvost definuje fenomén nekonečnosti“.

Dotázaní lidé je měli do těchto tří kategorií správně přiřadit, opět následoval širší psychotest. Co tehdy tým vedený Gordonem Pennycookem zjistil? Že praktická neschopnost odlišit blábol od myšlenky je nenáhodně spjata se silným náboženským přesvědčením, s vírou v paranormální jevy, konspirační teorie a oblibou alternativní medicíny. Negativně souvisela s mírou inteligence, skepticismu, racionality.

„Produkce hovadin je problém v mnoha oblastech moderního života,“ říká k tomu Pennycook. „Nejvíce zjevné je to v případě moudry sršících samozvaných guru a náboženských kazatelů, ale stále častěji na ni narážíme v prostředí byznysu a bohužel také v akademických sférách.“

Autoři:

Nejčtenější

Vyzývavá krása. Nejhezčí MOgirl roku 2018 volte do konce ledna

Zvolte MOgirl, která vás okouzlila v roce 2018

Je mezi nimi striptérka i zdravotní sestra, jsou extrovertní i samotářské, v mnoha ohledech však především své. Slečny...

Brzký sex pomůže navázat romantický vztah, tvrdí studie

Sexuální touha a žádostivost pár může postrčit k vážnému vztahu, soudí vědci.

Sexuální žádostivost a duševní blízkost jsou odlišné emoce, vývojové a společenské procesy je však propojily. Sex tak...

Tradiční maskulinita ohrožuje mužské životy, tvrdí psychologové

Drsňácké chování a machistická role může být i vězením, připomínají...

Soutěživost, diktát úspěchu a moci, potlačování a nesdělování emocí, protiženské postoje, vyhýbání se projevům...

Porno trendy 2019: rostoucí ženské publikum a návrat placených videí

Letos v květnu bude mít premiéru pornografická verze  seriálu Sex ve městě....

Dívky a dámy budou tvořit třetinu klientely a kvůli cenzuře a mileniálům bude větší ochota za porno zase platit. A...

Extrémní gastronomie: nejdražší mořské okurky přijdou na 3 500 dolarů

Mořská okurka Apostichopus japonicus láká nejvíc.

Nevalná chuť, bizarní vzhled a ještě k tomu připočtěte fakt, že dýchají svým konečníkem. Přesto stojí stovky dolarů....

Další z rubriky

Londýn byl středověkým centrem zločinu. Zabíjelo se hlavně v neděli

Pitky a opilecké neshody byly podle historiků docela účinným spouštěčem násilí,...

Bezpečným místem pro život Londýn ve středověku rozhodně nebyl. Násilí ho prostupovalo a mnohdy končilo smrtí. Bylo...

Pomsta především: židovští spiklenci chtěli zabít šest milionů nacistů

Aba Kovner byl od mládí aktivistou sionistického socialistického hnutí, vůdcem...

Na konci holokaustu bylo na šest milionů zavražděných lidí židovského původu. Poválečný soudní proces v Norimberku...

Extrémní gastronomie: nejdražší mořské okurky přijdou na 3 500 dolarů

Mořská okurka Apostichopus japonicus láká nejvíc.

Nevalná chuť, bizarní vzhled a ještě k tomu připočtěte fakt, že dýchají svým konečníkem. Přesto stojí stovky dolarů....

Nevíte, co vařit? Inspirujte se
Nevíte, co vařit? Inspirujte se

Uvařte rodině něco dobrého.

Najdete na iDNES.cz