Pokud patříte mezi ty, které postihl, rozhodně si toho nemůžete nevšimnout. Kdykoli se v klidu posadíte, vypadá to, jako kdyby vám nohama procházel elektrický proud. Nohy sebou škubou, klepou a poťukávají. Někdy s menší, jindy s větší intenzitou. Nejhorší je to v noci. Jakmile si lehnete, cítíte v nohou nepříjemný tlak a pobolívání a máte neovladatelné nutkání jimi pohybovat. Někdy jsou tyto pocity tak nepříjemné, že se musíte zvednout a projít se po místnosti. Možná si připadáte jako blázen, znepříjemňuje vám to společenské situace, ale jednoduše se nedokážete ovládnout. Než však budete hledat psychiatra, kontaktujte raději dobrého neurologa. Vaše potíže mají totiž jméno syndrom neklidných nohou (SNN). A patří k jednomu z nejzáhadnějších onemocnění.
Neznámá příčina
Syndrom neklidných nohou není nijak novou záležitostí, poprvé byly jeho příznaky popsány už v sedmnáctém století, jako diagnóza existuje od roku 1945. Odhaduje se, že jím jen v Česku trpí víc než milion lidí. Celosvětově trápí přibližně deset procent obyvatel planety. První příznaky se obvykle objeví už v dětství, s postupujícím věkem se potíže většinou zhoršují.
Syndrom neklidných nohou je veskrze záhadné onemocnění, které zatím odolává snaze odborníků zjistit, co přesně ho způsobuje. Zatím se ví, že velkou roli v něm hraje dědičnost, pokud jím trpěl někdo z vaší rodiny, máte slušnou šanci, že postihne i vás. Uvádí se, že ho má v rodinné anamnéze víc než polovina lidí, kteří jím trpí. Vědci dále prokázali souvislost onemocnění s nízkou hladinou dopaminu a s narušením mechanismu zpracování železa mozkovými buňkami. Někdy se syndrom neklidných nohou objevuje i jako přidružený příznak některých jiných onemocnění, jako je například diabetes, selhání ledvin nebo Parkinsonova nemoc. Jak přesně se však syndrom spouští, zůstává záhadou.
Zapomeňte na cestování nebo divadlo
Intenzita příznaků syndromu se různí od mírných až po nesnesitelné, které v podstatě znemožnují normální fungování v každodenním životě (skutečným utrpením je pro osoby s těžkým SNN například delší cesta autem, cestování letadlem, návštěva divadla a další situace, které vyžadují delší sezení).
Lidé s nejmírnějšími formami SNN popisují své nesnáze jako svědění nebo mravenčení, ale ti, kteří trpí jeho intenzivní formou, mluví o nesnesitelných křečích v nohou. Právě tyto nepříjemné pocity nutí postižené, aby nohama pohybovali, protože pohyb jim přináší alespoň částečnou úlevu. Nejmírnější bývají symptomy obvykle ráno, nejhorší naopak večer nebo v noci. Protože se potíže významně zhoršují, když je postižený člověk v klidu (zejména když leží), nemoc často znemožňuje spánek, což s sebou nese další zdravotní problémy.
Velmi často ho lidé považují za normální projev stárnutí nebo sedavého života, proto se svými problémy nevyhledají lékaře. Případně se bojí, že jsou jejich symptomy příliš vágní, nedokázali by je popsat a nikdo by je nebral vážně. Velká část případů SNN proto zůstane nediagnostikovaná. Je to chyba, protože zmírnění obtěžujících příznaků tohoto onemocnění je obvykle poměrně úspěšné, ačkoli syndrom zcela vyléčit lékaři ještě nedokáží.
Co vám pomůže
Pokud trpíte syndromem neklidných nohou pouze mírné intenzity, můžete si do jisté míry pomoci i sami. Je prokázáno, že spouštěčem obtěžujících pocitů v nohou je konzumace alkoholu, nedostatek spánku a u některých osob i přemíra soli v jídelníčku. Pokuste se proto nejprve eliminovat tyto rizikové faktory.
Při mírných obtížích může pomoci, pokud zvýšíte přísun železa a koupíte si potravinové doplňky s jeho obsahem. Úlevu vám mohou přinést i masáže nohou nebo sprchování střídavě studenou a teplou vodou. Večer se vyhýbejte pití kofeinových nápojů. Pomůže vám i pravidelný pohyb, jemuž byste se však měli věnovat spíše v první polovině dne. Sportování večer, než se uložíte do postele, vám naopak může přitížit.
Uvědomte si však, že syndrom neklidných nohou může upozorňovat na závažnější zdravotní problém, který zůstal doposud skrytý (například některá neurologická onemocnění či problémy s ledvinami). Je proto vždy lepší svěřit se se svými problémy odborníkovi, který udělá komplexní vyšetření. Težší případy se obvykle léčí podáním léků upravujících hladinu dopaminu, které symptomy většinou spolehlivě zmírní nebo zcela zlikvidují.
