SMLSALOVINY aneb jak žít a přežít
Sledovat další díly na iDNES.tvTřídicí linka firmy AVE se spolu se skládkou nachází na dohled od středočeských Benátek nad Jizerou. Plasty sem svážejí z okolí v dosahu padesáti kilometrů. Podívat se sem můžete i vy, exkurze sem pořádá spolek Ekodomov, který zprostředkoval návštěvu i nám.
Nákladní vozy vždy přijedou do haly a během pár desítek sekund vysypou tuny plastů. „Je to odpad ze žlutých popelnic. Můžu říct, že lidé třídí stále lépe. Naše zkušenost je, že v malých obcích se třídí výrazně lépe než ve velkých městech a obcích,“ informuje vedoucí třídicí linky Jaroslav Židlický.
Nacházejí tu však i neplastové věci. Lidé často vyhazují domácí zvířata jako například králíky, dále srnky, které srazili, nedávno tu zaměstnanci objevili i kravskou hlavu.
U hory plastu, která je v hale, stojí pracovník. Lopatou po menších dávkách posouvá odpadky na pás vedoucí do třídírny, která je srdcem celého procesu. U pásu stojí několik žen a každá bedlivě sleduje veškerý odpad, který přijíždí.
Vedle sebe mají kóje, do kterých hází různé výrobky. „V tuto chvíli třídíme fólie na čiré a barevné, PET lahve dotřiďujeme na čiré, modré, zelené a mix, kde jsou petky hnědé, stříbrné či zlaté z různých limitovaných edic nápojů. Potom máme ještě duté obaly HDPE, což jsou obaly od čisticích prostředků, pracích prášků. Dále třídíme kelímky od jogurtů, zeleniny, masa. A potom ještě tvrdé plasty jako přepravky, zahradní nábytek a dětské hračky,“ popisuje Židlický.
Plné ani zavřené lahve nejsou problém
Takto vytříděný odpad pak putuje do lisu. V něm je mimochodem perforátor, který si poradí s tím, když je v lahvi ještě tekutina, případně když je zavřená víčkem. „Perforátor odpad proděraví, takže ta tekutina či vzduch se v průběhu procesu zpracování dostane ven. Ne všechny firmy však perforátor mají,“ vysvětluje vedoucí třídicí linky.
Slisované balíky odváží „ještěrka“ na plac před halou. Nacházejí se tam stovky balíků, některé z modrých PET lahví, jiné z průhledných, v dalších jsou slisované obaly od čisticích prostředků, fólie a tak dále. Balíky následně putují zpracovatelům, kteří z odpadků vyrábějí další předměty.
„Z PET lahví se většinou vyrábějí zase PET lahve. Z tvrdých plastů dneska dokážou vyrobit střešní krytiny, plotové dílce, zámkovou dlažbu a podobně. Fólie se vrací většinou ve formě textilu - v ponožkách nebo třeba mikinách,“ líčí Židlický.
Zpracovatelé nemají o plast zájem
Ne všechen plastový odpad se však bohužel dá recyklovat. Spousta ho projede třídicí linkou dál, načež ho odvážejí na skládku. „Aktuálně je to zhruba 50 procent. Záleží na tom, kolik využitelného plastu se aktuálně dá na trhu s druhotnými surovinami udat, jaká je poptávka,“ zmiňuje hrozivé číslo vedoucí třídicí linky. Jsou v něm však započítané i neplastové výrobky, které někdo do žlutých kontejnerů hodil.
Co se týče plastů, například o polystyren už zpracovatelé nestojí. Stejně tak nechtějí barevné fólie, kelímky. „To už nikdo nechce vykupovat. Ba naopak, často musíme odběratelům zaplatit za to, že si to od nás vezmou,“ dodává Židlický.
Aby odpad nekončil na skládce, jedná společnost AVE o nákupu zařízení na drcení tohoto zbytkového odpadu a o možnosti dodávat ho jako tuhé alternativní palivo do vybraných zařízení v Česku. „Tím by se odpad neskládkoval, ale byl by energeticky využit a skvělá práce obyvatel v rámci třídění by nepřišla na zmar,“ sdělil ředitel zařízení odpadů Zdeněk Bočan.
