Co vás nezabije, to vás posílí
Po soutěži si Tomoaki Hamatsu užíval soukromého, spokojeného života. Japonsko si na něj vzpomnělo až během pandemie a izolačních opatření.
„Moje psychika nebyla ve zrovna dobrém stavu,“ připouštěl později Hamatsu. „Další měsíce jsem měl problém normálně hovořit s lidmi a otevřená prostranství ve městech mě děsila. Noci byly naopak plné klaustrofobických nočních můr.“
Až po konci sadistické hry zjistil, že celá reality-show byla průběžně vysílána a že před celým Japonskem ukázal prakticky všechny aspekty svého strádání. „To vědomí zprvu bylo velmi ponižující. Ale časem zrovna tak i osvobozující.“
„Zjistil jsem, jaké skromné maličkosti mi vlastně přináší štěstí, aniž bych si to dříve uvědomoval. Když jíte dva týdny psí konzervy, budete až do konce života rádi za jedno teplé lidské jídlo denně. Klidně i bez příloh,“ řekl.
Ta nekonečná samota jej pořádně nahlodala, ale nezlomila. Po ne úplně snadném adaptačním období, prý se ještě půl roku po účinkování soutěži neúměrně potil, kdykoliv se oblékl, vede profesně velmi úspěšný život.
Dobral se řady zajímavých rolí v seriálech a dokumentárních filmech, oženil se. Podařilo se mu obejít všechny šintoistické chrámy v Japonsku, jako horolezec zdolal i vrcholek Mount Everest. O tom už se v médiích samozřejmě nepsalo, jeho život už byl zase soukromý.
Jako známá tvář, celebrita, promluví k národu až v roce 2020, během pandemie covidu-19. A zapůsobí to. Strávit jeden nebo dva měsíce doma, s veškerým komfortem vlastního bytu, to není nic, co by se nedalo přežít. Tomoaki Hamatsu coby Pan Nasubi totiž ukázal celému Japonsku, že přetrpět se dá skoro bez úhony mnohem víc.
