Dobrý den,
rád bych přispěl svým příběhem do vztahové poradny.
Zhruba před třemi lety, když jsem nastoupil na vysokou školu v Plzni, jsem poznal i spolužačku Petru. Charakterově jsme si sedli a stali se z nás kamarádi, kteří ze začátku řešili vedle věcí ohledně školy i problémy týkající se vztahů apod. Jeden čas se z nás, spolu s dalšími spolužáky, stali spolubydlící a pořádáme i společné akce.
Petra má ve svém bydlišti v jižních Čechách dlouhodobý vztah, ovšem časem se mezi ní a jejím partnerem projevily charakterové rozdíly, dokonce se i několikrát rozešli a pak zase dali dohromady. S partnerskými problémy se mi Petra svěřuje, ačkoli já dlouhodobý vztah nemám. Časem se z nás stali nejlepší kamarádi, ale z mé strany se začalo projevovat i něco víc než přátelství. Nikdy jsem to Petře neřekl, jelikož ona přítele má a já se bojím, že naše kamarádství zkazím. Občas jí něco naznačím, ale ona to přejde s humorem. Tvrdí, že se současným přítelem dlouho nevydrží, ale já se bojím, že jakmile se spolu definitivně rozejdou, začne si hledat například nějakého spolužáka a se mnou pak bude trávit méně a méně času.
Já však vím, že je jediná, s níž bych si v budoucnu dokázal představit dlouhodobý vztah. Jsem na ni podvědomě fixován, většina mých kamarádů ví, že ji mám rád, jen ona zřejmě ne, nebo si to nepřipouští.
Děkuji za radu,
Jiří
Jiří,
děkujeme za váš dotaz. Chápu, že tato situace je pro vás náročná a do jisté míry i nepříjemná. Je velmi obtížné odhadnout, jaké důsledky by mělo, pokud byste své kamarádce učinil upřímné vyznání ze svých citů. Píšete, že jí občas něco naznačíte, ale z tohoto popisu není možné určit, o jak zřejmé náznaky se jedná. Není tedy jasné, zda je vaše kamarádka mohla správně "dekódovat", rozhodla se je však ignorovat s tím, že o vás coby o partnera nemá zájem (případně nemá o vztah s vámi zájem v situaci, kdy se ještě nerozešla se svým stávajícím partnerem), nebo zda vaše signály zatím ani nepostřehla.
PoradnaSvé otázky a problémy nám pište na e-mail redakce@xman.cz, zodpoví je psycholožka Bára. |
Vyjevení svých citů kamarádce je vždy ošidným tématem a nikdo na světě vám nedokáže s určitostí říci, jak se bude poté váš vztah vyvíjet. V první řadě byste měl zanalyzovat své pocity a popřemýšlet nad všemi variantami, které by taková situace mohla přinést. Jak byste se například cítil v případě, že by váš návrh odmítla, nicméně o kamarádství s vámi by i nadále stála? Dokázal byste se s jejím odmítnutím vyrovnat a udržovat s ní i nadále vztah pouze na kamarádské rovině?
Pokud kamarádce jasně a přímo sdělíte, jaké city k ní chováte, stavíte ji tím před nutnost, aby se k tomu, zda o vztah s vámi stojí, či nikoli, jasně vyjádřila též ona. Otázkou je, zda to ona sama ví, protože většina vztahů potřebuje čas na vývoj a postupné budování. Ne vždy je možné říci: "... a od tohoto dne spolu chodíme." Možná by proto ve vaší situaci bylo lepší nechat rozvoji vašeho vztahu volnější průběh a nestavět kamarádku rovnou před nutnost volby.
Zkuste váš kamarádský vztah pomalu a pozvolna přesouvat do intimnější roviny a sledujte kamarádčiny reakce. Můžete například podnikat víc aktivit pouze ve dvou, zkusit zahrnout do vašeho vztahu víc romantiky a podobně. Pokud to bude vaší kamarádce nepříjemné, určitě vám to dá najevo a sama určí hranice, aniž by to musel jeden z vás explicitně vyslovit a potenciálně tak ohrozit vaše kamarádství.
I pro vaši kamarádku bude určitě mnohem jednodušší a příjemnější například odmítnout (či přijmout) vaše pozvání na večeři, do kina nebo na víkend ve dvou než absolvovat případně odmítavý rozhovor. Při takto pozvolném a nenásilném postupu a pokusu o přesun vašeho vztahu do intimnější roviny jí dáte i víc šancí, aby si ujasnila své vlastní city k vám. Přeji vám hodně štěstí.
