Mýtus číslo 1: dobrý vztah je ten, na němž se nemusí pracovat
Hned na začátku výčtu na nás čeká velmi rozšířená pověra a velmi nebezpečná, opak je totiž pravdou. "Na těch nejsilnějších vztazích je třeba tvrdě pracovat," říká Lisa Blumová, klinická psycholožka z Los Angeles, která se zaměřuje na emočně zaměřenou terapii pro páry. A dodává, že ani naše kultura, ani vzdělávací systém, ani rodičovské modely nás na to, že hodnotný vztah vyžaduje úsilí, nepřipravují.
Zdravý vztah přirovnává k zahradě: "Rozkvetlá zahrada je krásná, neočekáváte ale, že se jí bude takhle dařit bez spousty práce." Se vztahem je to totéž.
Jak ale poznat, nedáváte-li soužití víc, než si zaslouží, a neudržujete-li tedy jako dříč něco, co za to nestojí? Prý jednoduše. Zpozornět byste měli, zjistíte-li, že trávíte víc času tím, že udržujete vztah nad vodou, než tím, že byste si ho užívali. Dalším varovným signálem by mělo být, když vyvíjíte úsilí očividně jen vy, vaše polovička nikoli. Ve vzduchu musí být cítit, že se snažíte oba dva.
Mýtus číslo 2: když se partneři skutečně milují, bezpečně znají potřeby a pocity toho druhého
Představa, že opravdová láska vám zajistí, že budete vidět do hlavy a duše toho druhého jako otevřeným oknem, je svůdná a mylná. Podle Blumové jsme si takové očekávání osvojili jako děti. Jenže jako dospělí, zdůrazňuje, jsme zodpovědní za to, že budeme umět naše potřeby a pocity vyjádřit komunikací.
Kvalita vztahu souvisí s tím, nakolik váš protějšek vašim slovům naslouchá, nikoli nakolik je dokáže sám od sebe znát.
Mýtus číslo 3: je-li to skutečná láska, vášeň nikdy nezmizí
Mohou za to romantické filmy a romány. Právě ony šíří iluzi, že milujeme-li někoho skutečně z ryzího srdce, bude vztah nesen vášnivou touhou a zamilovaností až do svého konce. Zjistíme-li tedy, že začíná stát na jiných základech, jsme zdrceni a vysvětlujeme si to tím, že to zkrátka nebyl ten pravý vztah. Jenže chyba, vášeň se vytrácí z každého vztahu.
Může za to denní rutina a též to, že s tím, jak stoupá zodpovědnost obou dvou, mají páry méně času a energie na toho druhého. Neznamená to však, že by vášeň musela zmizet nadobro. Udržet si ji můžete hravostí a kreativitou. "Vášnivý sex je vedlejším produktem emoční intimity a toho, že si udržíte smysl pro dobrodružství, poznávání nového a pro hravost," vysvětluje Blumová.
Mýtus číslo 4: pořízení si potomka vztah posílí a upevní
Možná to zní cynicky, ale je to tak, mnohé studie odhalily, že pocit štěstí ve vztahu s každým dítětem klesá. Neznamená to, že by se vytrácela láska, ale věci jsou prostě mnohem komplikovanější, proto je na místě být nohama na zemi.
Realistická očekávání vás na novou rodičovskou roli lépe připraví, zdůrazňuje psycholožka Terri Orbuchová. Budete-li si naopak myslet, že dítě posilní váš vztah jako deus ex machina, čeká vás tvrdé vystřízlivění.
Mýtus číslo 5: žárlivost je dokladem skutečné lásky
Není, mnohem víc vypovídá o tom, jak si je ten druhý nejistý sám sebou a jak moc mu schází sebedůvěra. To je mimochodem něco, s čím si může poradit jen on sám. Můžete dělat, co chcete, ale lék na žárlivost nabídnout nemůžete. Problém totiž je, že svému protějšku nemůžete nikdy nabídnout takový pocit bezpečí a jistoty, aby ho to uspokojilo a uklidnilo.
S žárlivostí tedy nikdy nelaškujte a rozhodně se ji nepokoušejte vyvolat.
Mýtus číslo 6: hádky vztah ničí
Spory a půtky samy o sobě neznamenají konec světa. To, co vztahu dává rány, je, když hádky skončí, aniž by se problém vyřešil. "Hádky mohou být prospěšnou a zdravou formou komunikace, protože vyčistí vzduch," říká Blumová.
Záleží samozřejmě na typu neshody. Neférové "bitky" plné sprostých slov, po nichž následuje několikadenní tichá domácnost, vztahu samozřejmě neprospějí. Produktivní konflikty, které mu naopak pomáhají, končí vzájemným rozhodnutím ohledně toho, jak neshodu vyřešit.
Mýtus číslo 7: aby byl vztah úspěšný, musí se ten druhý změnit
Příliš mnoho se věnujeme obviňování toho druhého a příliš moc se ho snažíme změnit – a naopak příliš málo tomu, jak se stát lepšími partnery. Odhlédneme-li od extrémních příkladů jako je chronická nevěra či domácí násilí, platí podle Blumové, že na změnu musejí být vždycky dva. A musíme s ní začít vždy nejprve sami u sebe.
Mýtus číslo 8: terapie je přiznáním, že vztah je u konce
Může to tak být, ale nemusí, záleží, jak k terapii přistupujete. Pokud se k ní odhodláte až tehdy, kdy je vše, co bylo ve vztahu dobré, zničeno, pak ano. Pokud ji ale využijete včas, je preventivním nástrojem, jak nenechat jít věci špatným směrem a zatočit s nimi hned, jak nám začnou trochu přerůstat přes hlavu.
