Cenzura, omezení přístupu k informacím, se na první pohled jeví jako poměrně mladá záležitost. V případě kartografie si ji nejspíš spojíme s rozmazanými a zašedlými úseky mapových děl, v místech, kde se nacházejí objekty strategického významu. Průmyslové podniky a rafinerie, vojenské objekty a ranveje letišť, elektrárny. Stavby více nebo méně navázané na otázky národní bezpečnosti.
Jenže cenzura map tu byla mnohem dřív, cíleně se zkreslovaly nebo zamlčovaly pozice celých kontinentů. Jeden z prvních doložených příkladů se váže k éře zámořských objevů portugalských mořeplavců. Informace totiž měly větší váhu, když o nich nevěděla konkurence. Proto byly pozice Azorských ostrovů nebo Madeiry v mapách 15. až 17. století zachycovány jen zřídka a velmi nahodile.
